Hlavní navigace

Banka v každém větším městě. Banky a záložny vznikaly jako houby po dešti

18. 9. 2019
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Vlastní banku měla řada krajských a okresních měst. Okresní záložna města Litomyšle, Středočeská banka, Severobanka, Varnsdorfská banka, tyto názvy asi ani neznáte. Banku dokonce zakládal i purkmistr.

V drtivé většině odborných knih nebo článků o bankovnictví se píše o bankách a dalších finančních institucích, které působí ve velkých městech. To platí také pro naši zemi, takže se dočtete prakticky pouze o nejvýznamnějších finančních centrech, jako jsou Praha nebo Brno. Je to velká škoda, protože také v menších městech působily nejrůznější finanční instituce. V tomto článku chci alespoň částečně tento dluh splatit.

Družstevní záložny a družstevní spořitelny

Nejdříve se budu zabývat působením družstevních záložen a družstevních spořitelen u nás, protože byly svojí podstatou spojeny s „maloměstem“ a vznikaly v nich před obchodními bankami, resp. před jejich pobočkami.

Již v lednu 1821 byla založena spořitelna na panství hraběte Clam-Martinice ve Smečně (nedaleko Kladna), a to z podnětu správce panství Jana Nepomuka Ochsenbauera. Jejím cílem bylo především úvěrovat smečenský velkostatek. Spořitelna však musela být z ekonomických důvodů zlikvidována již v roce 1848.

V březnu 1858 byla ve Vlašimi založena první česká svépomocná záložna. Jedním z jejích zakladatelů byl místní švec Jan Pláteník.

Vznik družstevních záložen se nevyhnul ani Jičínu. V roce 1861 v tomto nádherném městě zahájila svoji činnost Obecní spořitelna, v roce 1862 vznikla Občanská záložna a v roce 1863 pak byla založena Okresní hospodářská záložna.

V roce 1862 vznikla Občanská záložna v Čelákovicích u Prahy – na jejím vzniku se výrazně podílel zdejší purkmistr Antonín Ferlesa.

Dne 2. listopadu 1862 byla založena Občanská záložna v Kostelci nad Labem, a to hlavně přispěním místního rodáka Františka Šimáčka.

A další vznikaly v Litomyšli, Čáslavi i v České Lípě

V roce 1863 byla založena Okresní záložna města Litomyšle, v roce 1868 zde vznikla Občanská záložna a od roku 1887 v tomto městě působila Okresní hospodářská záložna.

Také tyto drobné finanční ústavy podporovaly kulturu a vzdělávání v místech svého působení. Jako příklad mohu uvést „Záložnu Čáslavskou“, která v roce 1884 financovala výstavbu nádherné jednopatrové budovy Městského muzea v Čáslavi, která svému účelu slouží dodnes.

Nejstarší družstevní záložna v České Lípě byla založena 2. ledna 1863 pod jménem Gewerbliche Hilfsverein (neboli česky Řemeslnický pomocný spolek).

V roce 1920 byla ve valašském městě Vsetíně zřízena družstevní záložna, která se jmenovala Spořitelní a záloženský spolek Zádruha.

Vývoj našich ústavů lidového peněžnictví na začátku dvacátého století vykazoval známky finanční krize, která se projevila úpadkem několika z nich – jednalo se např. o družstevní záložny v Třeboni nebo v Mělníku.

Zajímavý vývoj měla Živnostenská záložna v Turnově. Tento ústav byl založen v roce 1911 jako Živnostenské a úvěrní družstvo v Turnově a teprve v průběhu roku 1921 byl jeho název změněn na Živnostenskou záložnu. V letech 1929–1931 pak tato záložna založila svoje pobočky v Mladé Boleslavi, v Jablonci nad Nisou a v Liberci. Nicméně již v roce 1934 se pobočka v Mladé Boleslavi osamostatnila a zbývající dvě pobočky byly zrušeny.

Obchodní banky

V malých městech ale vznikala i řada bank.

Okresní a průmyslová banka v Kolíně

Tento finanční ústav byl založen v roce 1910 jako společnost s ručením omezeným a disponoval pouze nepatrným kmenovým jměním. V průběhu roku 1920 byl transformován v akciovou společnost.

Banka poskytovala úvěry firmám i jednotlivcům z Kolína a jeho okolí a prováděla také i ostatní obvyklé bankovní obchody, „navíc“ ale obchodovala také s uhlím. Svoje pobočky provozovala v Kutné Hoře, v Novém Bydžově a v Nymburce.

Vzhledem ke svojí minimální kapitálové síle se banka nacházela pod nepřímou patronací Moravské agrární a průmyslové banky a v průběhu deflační krize oba finanční ústavy v roce 1923 splynuly.

Plzeňská banka v Plzni

Tato banka vznikla v roce 1914 ze stejnojmenné společnosti s ručením omezeným – jednalo se o regionální peněžní ústav pro Plzeň a pro její okolí. V jejím čele stáli příslušníci „místní honorace“ nebo manažeři významných plzeňských podniků.

Plzeňská banka byla vedena velmi kvalitně, což se projevilo také v tom, že si dokázala vybudovat vlastní průmyslový koncern.

Severočeská banka (Severobanka) v Litoměřicích

Severočeská banka vznikla v roce 1920 s cílem podporovat „český živel“ v této oblasti. Její obchodní strategie spočívala v pronikání na území severních Čech, které bylo osídleno převážně Němci – snažila se ovšem zakotvit také v oblasti Roudnice nad Labem, což se mělo stát jakýmsi „odrazovým můstkem“ ke splnění hlavního poslání ústavu.

Základní slabinou Severočeské banky bylo, že se jí nepodařilo získat ekonomicky životaschopnou klientelu. Jejím „neblahým“ specifikem rovněž byl nerovnoprávný vztah mezi její správní radou a jejím odborným vedením – Severočeská banka tak může sloučit jako učebnicový příklad nadřazování laických a politických názorů nad odborným vedením.

Neodborné správní orgány uspíšily svými zásahy finanční krizi Severočeské banky, a proto již v roce 1923 musela být tato banka „pohlcena“ Pražskou úvěrní bankou (Pragobankou). To by mělo působit jako „odstrašující příklad“ také pro dnešní finanční ústavy.

Středočeská banka v Příbrami

Středočeská banka v Příbrami vznikla v roce 1920 ze Středočeské peněžní společnosti v Příbrami jako výrazně regionální ústav. Banka se programově zaměřovala na finanční podporu místního průmyslu a obchodu. Nedlouho po svém vzniku dokonce založila svoji pobočku v Berouně. Ve statutárních orgánech této banky zasedali především místní podnikatelé.

V roce 1924 svoji činnost tato banka rozšířila také o lombard cenných papírů.

Středočeská banka úspěšně působila až do roku 1942, kdy zanikla v souvislosti s koncentrací peněžnictví v Protektorátu Čechy a Morava.

skoleni_15_4

Varnsdorfská banka ve Varnsdorfu

Tento finanční ústav původně vznikl již v roce 1863 pod firmou Spar- und Unterstützungs-Verein. Na akciovou společnost s názvem Warnsdorfer Bank byl ústav přeměněn až v průběhu roku 1911. Rozhodujícím akcionářem Varnsdorfské banky se stala banka Kreditanstalt der Deutschen v Praze.

Varnsdorfská banka měla značné finanční potíže v průběhu tzv. deflační krize začátkem dvacátých let minulého století, musela být proto sanována a v roce 1928 „vplynula“ do České banky Union v Praze.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Autor se dlouhodobě věnuje tématům bankovních služeb.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).