Hlavní navigace

Názor k článku ARE stat a Lukáš Jurenka. Oberou vás o 30 tisíc ročně. Legálně. od David Ondrejkovič - Momentálně to u Nejvyššího soudu je a řeší...

  • Článek je starý, nové názory již nelze přidávat.
  • 30. 10. 2015 8:29

    David Ondrejkovič (neregistrovaný)

    Momentálně to u Nejvyššího soudu je a řeší se tam právě ten přápad o kterém psal Týden. Na tuto věc dle mého názoru odvolací soud chybně aplikoval judikaturu Nejvyššího soudu ČR, která se týká požadavku na opatrnost při uzavírání smluvních vztahů, kdy neopatrnost jedné strany nemůže být k tíži strany druhé.

    TO OVŠEM NEMŮŽE PLATIT V PŘÍPADĚ, ŽE JE TOU JEDNOU STRANOU PODVODNÍK, KTERÝ SE VÁS SNAŽÍ PODVÉST, COŽ ZŘETELNĚ VYPLÝVÁ JEDNAK ZE SAMOTNÉ PODSTATY TÉ SMLOUVY (KTERÁ JE O NIČEM ZA NESKUTEČNĚ VYSOKOU CENU A TEDY NADÁVÁ SMYSL, ABY JÍ NĚKDO UZAVŘEL JINAK NEŽ V OMYLU NEBO ÚČELOVĚ FIKTIVNĚ ZA ÚČELEM PRANÍ ŠPINAVÝCH PENĚZ) A JEDNAK Z MNOŽSTVÍ POŠKOZENÝCH, KDY JE ZCELA JASNÉ, ŽE TOLIK LIDÍ PROSTĚ NEMOHLO UDĚLAT NEZÁVISLE NA SOBĚ TU SAMOU CHYBU!

    Přesně takto to posoudil Zemský soud v Chemnitz, který se bere za jakýsi etalon evropské judikatury v případě katalogových podvodů:

    Následky nepozornosti a neopatrnosti se obvykle přičítají k tíži toho, kdo se nechoval dostatečně pozorně. U podnikatelů to platí tím spíše, že je třeba zachovávat výše zmíněné hledisko profesionality. Na druhé straně existuje také obecná zásada, že nikdo nemůže mít prospěch ze svého protiprávního jednání. Po účinnosti novely č. 152/2010 Sb. je protiprávnost katalogového podvodu jednoznačně explicitně zakotvena v zákoně." (smlouva vznikla ještě před rekodifikací, takže to na ni lze aplikovat v plném rozsahu - pozn. D.O.)

    Rozsudek zemského soudu v Chemnitz z výše uvedených zásad konstruuje výjimku. Odpovídá tak na otázku, za jakých okolností nebude smluvní straně, která nedodržela příslušnou míru obezřetnosti, její nepozornost přičítána k tíži. Je nezbytné současné splnění několika podmínek. První podmínkou je již uvedený nedostatek opatrnosti na straně adresáta. Druhou je skutečnost, že adresát jednal na základě podvodu. Třetí potom, že tento podvod byl úmyslně zaviněn podvodnou společností. V souladu s judikaturou se však musí jednat o systematické, trvalé a aktivní jednání ze strany podvodné společnosti směřující k podvodu, kdy podvod je cílem a účelem tohoto jednání a nikoli pouze důsledkem shody okolností. Při splnění všech tří výše uvedených podmínek nastává výjimka z obecné zásady a poškozenému nebude jeho neobezřetnost přičítána k tíži. Judikatura tedy potenciálně chrání i zcela nezodpovědného účastníka právního vztahu, který není vůbec obeznámen s dokumentem, který podepisuje. To je ovšem pouze nutný vedlejší důsledek výše zmíněného přístupu, nikoli jeho smysl či cíl. Prokazatelně podvodnému jednání jednoduše není možné přiznat žádný stupeň soudní ochrany. Německá judikatura tak zmíněným rozhodnutím výrazně posunula ochranné limity pro všechny oběti podvodu (nejen spotřebitele).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).