Včera povídal nesmysly na investujeme.cz a dnes zase povídá nesmysly na mesec.cz. Tak jako tam tak i zde my nemůžeme nikdy dovolit, aby české děti byly klamány od Traxlera. Musíme jeho chybná tvrzení opravit a vyslovit pravdu.
"Americké akcie jsou v současnosti drahé"
To nelze posuzovat podle vlastností indexu S&P500. V USA je i dnes plno akcií levných, nutno posuzovat akcie po jednom kuse a ne po pětistovce.
"CAPE je kalkulováno s průměrnými zisky společnosti za posledních deset let."
CAPE je hloupost tak jak Shiller PE, i kdyby za to byla udělena Nobelova cena. Nelze nikdy dělit kurz akcie průměrným ziskem posledních deseti let, protože kolem roku 2009 mnohá firma dělala ztrátu a její negativní PE bylo tehdy horší než PE 10000. A už vůbec nelze počítat průměrný zisk 500 firem posledních 10 let, když byly kolem roku 2009 v krizi a bez zisků. Zde se používá PS, však ne průměrné PS od 500 akcií, ale vždy jen PS pro jednu jedinou akcii. Do PE a do PS je nutno vždy dosadit zisk a tržbu z posledních 4 kvartálů a ne z 10 let.
"Hodnota CAPE pro index S&P 500 je na úrovni, kde byla 2007 před velkým propadem."
Jenže 2008 akcie neklesaly kvůli předražení, ale kvůli té největší finanční krizi za posledních 80 let. A tato krize dnes akciím USA a akciím západní Evropy už nemůže ublížit..
"P/S pro index S&P 500 poukazuje na nejvyšší ocenění amerických akcií od roku 2000 s hodnotou P/S blížící se 1,8. Delší historii nemáme k dispozici, ale podle hrubých odhadů se jedná o nejvyšší hodnotu od velké deprese 1929 a bubliny roku 2000."
Když nemáme údaje o PS od 1929 do 2014, tak se nebudeme nic domnívat, aby z toho nevznikl takový nesmysl jako PS 1,8. Hrubé odhady Traxlera jsou veliký omyl. PS 1,8 znamená totiž, že jsou akcie levné. Roku 1929 a na přelomu 1999/2000 bylo PS několikrát vyšší než 1,8. Teprve u hodnoty nad 3 začínají být akcie podle PS drahé.
"Hodnota P/B pro index S&P 500 je nejvyšší od roku 2008, stoupla pro index na 2,8"
To znamená tedy, že jsou v indexu S&P 500 průměrně levné akcie. Neboť předraženi vzniká u PB nad 4.
"Aktuálně se průměrný dividendový výnos akcií z indexu S&P 500 pohybuje kolem 1,9 %. Velmi nízké číslo, může napovídat o vysokém ocenění akcií v USA."
Nízký výnos dividend vzniká tak, že je v tom indexu plno akcií bez dividend. My však kupujeme jen akcie s nadprůměrnou dividendou.
"Investovat dnes do akcií se jeví velmi rizikové."
Rizikové je pouze investovat do Traxlera. Však v pohodě je dnes investice do americké akcie AT&T. Ta nemá dnes potenciál růstu a proto je levná a má dobrou dividendu. Potenciál růstu v USA maji dnes s PS levné akcie Alcoa, Bank of America a Citigroup. Ještě větší potenciál má několik levných akcií z Německa z indexu DAX a MDAX.
"Akcie v USA ... ... nikdo nemůže zpochybnit, že jsou dnes fundamentálně drahé."
To právě zde činim. Několik akcií USA je levných. Drahý je ale Traxler, Amazon, Tesla, Facebook.
"Doporučuji držet hotovost, rolovat reverse bonus certifikáty."
Doporučuji Traxlerovi učit se ještě několik let akcie, nepublikovat nesmysly a nerolovat listy marihuany za účelem hulení.
Vyznění příspěvku mi přijde zbytečně agresivní, oprávněnost některých námitek jako laik nedokážu posoudit, zaujalo mě ale, že jste neuvedl dvě další, o kterých často hovoří Pavel Kohout.
A) "ukazatel P/E" selhává nejvíc právě tehdy, když ho nejvíc potřebujeme" - to je přímo citát od něj, nevím jestli jsem si to zapamatoval zcela přesně. Jako příklad uvádí jaro 2009 - v důsledku krizi šli earnigns do kopru, ceny akcií klesly taky, ale zdaleka ne tolik, takže v době, kdy byly akcie rekordně levné se podle P/E jevily naopak jako naprosto předražené
B) vliv celkového objemu peněžní zásoby. Ceny akcií rostou úměrně růstu objemu peněz v ekonomice. Ty biliony dolarů, které centrální banky napumpovali do ekonomiky v průběhu QE už tam ale zůstanou, takže pro nějaký velký pokles ceny akcií není příliš důvod.
Zdá se, že Traxler tvrdí něco a Kohout přesný protiklad tohoto. Bylo by docela fajn, kdyby tento rozpor okomentoval někdo, kdo tomu skutečně rozumí.
""hovoří Pavel Kohout - ukazatel P/E selhává nejvíc právě tehdy, když ho nejvíc potřebujeme""
Vedoucí smečky prodavačů pojištění Partners = Pavel Kohout už léta studuje investice do akcií a stále je daleko od ukončení jeho studia, však každých pár let píše o tom novou knihu, kde doporučuje minulé vydání knihy hodit do popelnice, protože se tam několikrát spletl.
Ten si myslí, že nízké ocenění akcií s poměrem P/E by mělo samo znamenat budoucí růst akcie. Ale někdy akcie i přes nízké P/E klesaly. Tedy si Pavel Kohout myslí, že P/E nefunguje. A roku 2009 mnohým akciím P/E chybělo, protože banky a podniky dělaly ztráty a P/E negativní se oznamuje jako P/E N/A. Tak Pavel Kohout P/E postrádal a nekoupil 2009 velice výnosné akcie bank.
Jenže po několika dalších letech studia dojde Pavel Kohout k tomu, že na P/E neni nic k fungování nebo k nefungování. Nízké P/E znamená jen levnou akcii. Nic víc. Pro růst akcie je nutné, aby zisk a tržba podniku nebo banky rostly a aby různí darebáci v mediích lidi od té akcie neodrazovali a nemanipulovali akcionáře a obchodní automaty.
Když roku 2009 neměly akcie bank žádné P/E pro negativní zisk, bylo nutno vybrat a koupit akcie bank podle nízkých poměrů P/S a P/B. Ale to Pavel Kohout za 30 let snad taky nastuduje a v jeho knize potom opraví.
Takže pro školáky. Někdo chce založit firmu za 10 mil. Kč, nemá na to, tak vydá 1.000 akcií po 10. 000 Kč. Tedy cena akcie je na začátku taková jaká je na ni napsaná (nominální). S akciemi se obchoduje (prodává a kupuje se podíl ve firmě) a je-li firma úspěšná, tak stoupá i její cena, tedy i cena akcií a naopak. Je to děsně zjednodušené.
Nevím, jak se určuje cena firmy, která vstupuje na trh (počáteční cena za akcii, IPO - Initial Public Offering), ale jakmile už je na trhu, určuje se cena výhradně formou nabídky a poptávky. Když je velká poptávka, cena jde nahoru. Když je poptávka nízká, jde cena dolů. Částky, kterou nakupující nabízení a prodávající požadují můžou být prakticky libovolné, je to jen o tom, kdo je ochotný dát (nebo vzít) kolik.
Aha, takže jde vlastně jen o nějaký pocit, obchodování s domněnkami, jakou hodnotu ta daná firma má. Akcie tedy neukazuje reálnou hodnotu, tedy cenu, za kterou by se ta daná firma dala prodat, kdyby se všechny akcie sečetly, že? Sám přemýšlím, že bych začal zkoušet kupovat akcie a snažím se to pochopit.
Ano i ne. Na jednu stranu má firma hodnotu přibližně takovou, za jakou se v součtu obchodují její akcie, na druhou stranu existují firmy, jejichž akciová hodnota je třeba jen tisíc dolarů (penny stocks - centové akcie), přičemž to nejspíš není ani měsíční nájem kanceláře, natož pak cena majetku. To je dáno tím, že o tu firmu prostě vůbec nikdo nemá zájem, její akcie jsou neprodejné.
Aha, no pořád mi chybí nějaký matematický způsob jak se zjišťuje ta oficiální hodnota akcie? Chápu to správně, že můžu mít akcii, která má podle burzy hodnotu 50 grošů ale můžu to prodat za 500 grošů, pokud je někdo takový debil, že je ochoten si to koupit?
Nepočítá se ta aktuální cena náhodou jako aritmetický průměr cen, za které byla akcie nakoupena za nějaký časový úsek?
No to je právě to - pokud se najde ťulpas, který vám tu akcii koupí za 500 grošů, ten obchod se velmi ochotně uskuteční. Proto taky funguje (a je ve většině zemí ilegální) technika pump&dump, tedy úmyslné a podvodné našroubovaní ceny vysoko falešnou zprávou třeba o dobrých vyhlídkách krachující firmy. Dobře to bylo vidět v tom filmu Vlk z Wall Street. Když někoho přesvědčíte, že tahle akcie je pecka (i když je to šunt, který by si nikdo soudný nekoupil), zaplatí za ni klidně dvojnásobek její ceny. I víc. Nic tomu nebrání, je na vás, jakou cenu nabídnete.
Nakonec mi to nedalo a zabrouzdal jsem i ke zjištění, jak se určuje IPO (Initial Public Offering, tedy první cena akcie při vstupu firmy na burzu). Úplně stejně jako vždycky: nabídkou a poptávkou. http://www.investopedia.com/ask/answers/06/ipovaluation.asp
Jinými slovy firma oznámí vstup na burzu, vygeneruje se její identifikátor a lidi od té doby můžou dávat nabídky. A je čistě na nich, kolik nabídnou. Nedávno vstoupila na trh Alibaba a předpokládám, že nikdo nevěděl, kolik bude stát - šlo to pouze odhadnout (odhadovalo se to na cca 60 dolarů za akcii, myslím). Skutečné IPO bylo nakonec 68 dolarů, ale protože se zjistilo, že to investoři přecenili, cena následně trochu klesla.
No dobře, ale pořád nevím jak se určuje ta oficiální cena, posléze, v průběhu obchodování. Jak může cena akcií "klesat", když je každý může prodávat třeba i za vyšší cenu? Tam se musí dít nějaké matematické průmerování za jakou cenu se prodávala. Jinak nechápu jaký smysl má graf ceny té akcie, když celou dobu mohl kdokoliv tu akcii prodávat za jakoukoli cenu.
Pokud se jedná o akcie NWR, AAA, CME, KIT, Facebook, Alibaba a podobné, tak akcie podvod jsou. Zakladatel vybere na burze od lidí a od fondů miliony a jeho firma zkrachuje. U Alibaba se zas chce za americké certifikáty ADR na čínské akcie 10x vyšší cena, než si firma zaslouží.
Podvod jsou ale i slavné akcie Berkshire Hathaway, kde Warren Buffett 1970 rozdělil jeho holding na miliony akcií a jen 70% jich prodal na burze. Hlupáci pak vyhnali cenu jeho 30%-ního podílu na 60 miliard dolarů, i když z akcie neni žádná dividenda a výnos maji hlupáci jen, když akcie prodaji.
Smiřte se s tím, že žádná cena akcie matematicky vypočitatelná prostě neexistuje. Resp. nejblíže je k tomu cena účetní (tj. hodnota vlastního jmění na akcii - získáte ji třeba z účetnictví nebo ji poskytne Vaše obchodní platforma. No a pak je cena tržní, leckdy výrazně odlišná, tj. cena, o které si někdo myslí, že je ta správná a je ochoten ji zaplatit, resp. za ni akcii prodat. A právě tato tržní cena se obvykle uvádí jako oficiální. Ale je podložena pouze domněnkami a ochotou za ni kupovat/prodávat.
Nemohu si pomoci, ale akcie po jejím vydání se nakupuje (poprvé) za nominální hodnotu, tady co je na ní napsáno (dnes už samozřejmě akcie nejsou papírové, ale nominální hodnotu mají). Přirovnal bych to k poštovní známce, po vydání se nakupuje za nominál a potom se její cena může měnit.
°°akcie po jejím vydání se nakupuje (poprvé) za nominální hodnotu,°°
Nene.
Jen dluhopisy se první den a poslední den jejich života prodávají za nominální hodnotu.
Akcie však se prodávají při IPO za upisovací cenu, která je o agio vyšší nebo o disagio nižší než nominální cena akcie, podle zájmu a nezájmu o tu akcii.
°°Někdo chce založit firmu za 10 mil. Kč, nemá na to, tak vydá 1.000 akcií po 10. 000 Kč.°°
Tak to ale neni.
Nejprve se musí firma založit z peněz společníků, bez peněz z burzy a musí firma dělat nějaké tržby. Až potom je možno získat další peníze z burzy pro rozšíření výroby, nebo pro zbohatnutní s vlastním neprodaným podílem na firmě, nebo se firma celá prodá na burze.
P/E (CAPE) zejm. IT firem je nesmylsne vysoko uz roky, presto se vzdy najde nekdo kdo to koupi jeste za vic a P/E vesele roste nad 30 (jedine apple ma 15).
Cinani maji 50 bilionu dolaru devizovych rezerv ktery budou chtit do neceho utratit a nechtej aby jim zustal cernej petr - dolar v ruce (nechteji o ne prijit devalvaci dolaru o coz se snazi FED aby tim snizil dluh usa), maj na vyber akcie nebo si koupit nemovitosti, investovat na zelene louce - nekde neco postavit atd. .. nebal bych se
Předem se omouvám za off-topic příspěvek, ale nemůžu nevyužít nenadále a neočekávané příležitosti rozšířit si obzor v informačních technologiích.
Jak si musel všimnout každý, kdo čte tuto diskuzi, řádí tu od rána nějaký frustrovaný tro(t)l, kterému k současnému okamžiku redakce smazala už asi 14 příspěvků. Dotyčný dobrák asi stále střídá proxy servery, a proto je téměř každý nový příspěvek z jiné adresy.
O podstatě jeho sporu nic nevím a celá záležitost mě zajímá čistě z technického hlediska. Konkrétně mi jde o hlavičky příspěvků z časů 12:36, 12:44 a 13:10. Jak je možné, že někdo přistupuje z adresy bez domény, která ani nemá celou IP adresu. A lze např. podle údaje "176.10.100.---" nějak zjistit, co je to za proxy server, kdo ho provozuje, kde se nachází atd.?
(A dotyčnému "expertovi" bych poradil dát si chvíli na čelo ručník a pak se jít projít - venku je dnes docela hezky, uleví se Vám...)
Odsuzuji jej proto, že:
1) mi to celé připadá jako žabomyší válka. I kdyby ten průzkum, na který odkazujete byl od A-Z zmanipulovaný, zfixlovaný, nebo úplně vymyšlený, tak co...? Pokud by nějakou anketu zmanipulovala státní správa a na jejím základě by se přijímala opatření, která nějak zasáhnout do mého života, tak by mě to pochopitelně eminentně zajímalo a byl bych taky připravený kolem sebe kopat. Ale tady? Jediný dopad je ten, že - za předpokladu, že je to celé zmanipulované, což skutečně nedovedu posoudit, ale i kdyby nakrásně bylo, tak si maximálně někdo veřejně pohladí a polaská ego. Což je mi upřímně řečeno úplně jedno, všechny marketingové průzkumy typu "naše banka byla již potřetí vyhlášena bankou roku 20XY" už léta pouštím jedním uchem tam a druhým ven
2) daleko horší je fakt, že kvůli lidem jako vy taky jednoho dne může někomu v internet-info dojít trpělivost a zruší anonymní diskuze, podobně jako třeba Neviditelný pes (o Novinkách apod. nehovořím, tam to nemá vůbec smysl a diskuze ať si tam zruší třeba i kompletně, ale u toho Psa mě to mrzí i po letech). Ať si o úrovni článků myslíte cokoli - a uznávám, že někdy je silnější a někdy slabší, tak přístup k diskuzím byl zatím - zejm. ve srovnání s "konkurencí", téměř vzorný a např. v kauze prolux projevila redakce vzácně vídanou ukázku občanské odpovědnosti. A to myslím vážně, bez jakéhokoli náznaku ironie. A byl bych rád, kdyby to tak zůstalo.
Takže na závěr jen zopakuju, že než trávit čas tapetováním diskuze 15 stejnými příspěvky (možná že než jsem toto napsal je jich už 30), je lepší se jít projít na čerstvý vzduch, což jdu právě sám učinit, takže tímto můj dnešní vklad do diskuze končí.
Správce webu má k dispozici plné číslo IP adresy. Ostatním čtenářům je záměrně skrytá, nicméně i podle začátku IP adresy lze dohledat jejího provozovatele, např. přes www.who.is. Tím samozřejmě nezjistíte, kdo sedí za klávesnicí, ale jen to, přes jaký server odešel příspěvek.
Např. při spamovém útoku lze filrovat celý rozsah adres. To je docela snadný úkon, protože si robot povídá s robotem.
V případě, že jde o jednání např. jedince, který si odlišně vykládá svobodu slova a ústavní právo na názor od obtěžování lidí i čtenářů svými útoky, pomáhá ruční, lidská kontrola. Na ni máme naštěstí dostatel personálnách kapacit, tak prosím přijměte naši omluvu za dočasně stížený čtenářský prožitek.
°°Obsah toho clanku je opravdu silne zavadejici.°°
Máš recht. Jenže naše koza měly dvě rechte, dva rechty a stejně chcípla.
Proč sem píšou lidi ty články? Asi za každý dostanou zaplaceno 100 korun. Nebo se chtěji proslavit jako odborníci a někdy to nevyjde a považují se pak za hlupáky nebo za lháře. Někteří lidé se chtěji proslavit negativně jak George Michael. Možná, že i pan Traxler se chce proslavit negativně, aby se o něm hodně mluvilo. Někteří autoři zde chtěji najít nové klienty a když píší hlouposti, asi klienty nenajdou, jen si dělaji ostudu za jejich neznalosti. A tak je tomu i u tohoto článku. Ten se nepovedl.
Ale proč ne. K diskuzi jsem pána "Intri", "Boženku" a "Daniela" v jedné osobě opakovaně vybízel, nicméně on ji odmítl, místo toho zvolil cestu vydírání. To pak nelze diskutovat :-) Ale opět mu rád podám ruku: od diskuzí máme diskuzní fórum na http://forum.mesec.cz, rádi tam slušné diskuzující přivítáme.
Pominu tu lež, že jsem výzvu k diskuzi (která od vás proběhla pouze formou "adresa i kontakt na mě je veřejný") odmítl. Takže když na fóru založím na odkladišti vlákno, lze si to veřejně vyříkat tam? Jste otevřen diskuzi?
A mimochodem, trik s alternativními uživateli je docela dost laciný, řekl bych. Něco tak profláklého jsem od vás nečekal. Ale to krom tohoto mého povšimnutí pominu v zájmu diskuze také.