Hlavní navigace

Jak se liší plat za stejnou práci u muže a u ženy?

Autor: Depositphotos

Ženy mají stejné vzdělání, odpracují více hodin a starají se o domácnost. Přesto berou v průměru o více než pětinu méně než muži. Podívejte se, jak se liší průměrná mzda v jednotlivých oblastech. Někdy totiž žena bere oproti muži i poloviční plat.

Za stejnou práci náleží lidem stejná odměna. Neplatí to ale vždycky. V České republice je dlouhodobý problém s odměňováním žen a mužů za stejně vykonávanou práci. Ženy paradoxně někdy odpracují více než muži, a přesto mají plat nižší. A ani vzdělání bohužel nehraje v jejich prospěch.

Informace vyplynuly ze studie Aktuální rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR, kterou zveřejnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí v rámci projektu 22 % k rovnosti. Studie jako základní ukazatel sledovala tzv. GPG – gender pay gap. Ten určuje rozdíl v odměňování žen a mužů, případně genderové rozdíly v tomto odměňování. Ten je v České republice 22,5 %. Obecně se tedy dá říci, že rozdíl mezi mzdami a platy u žen a mužů jsou 22,5 %. Neplatí to ale vždy a ve všech profesích.

Průměrná mzda není pro všechny

V České republice je udávaná průměrná mzda více než 26 000 Kč. Statisticky na ni ale dosahuje polovina mužů a jen třetina žen. U 20 typů zaměstnání, ve kterých pracuje nejvíce obyvatel České republiky, vydělává nad 30 000 Kč měsíčně 34 % mužů a 8 % žen. A mzdy nad 50 000 Kč dosahuje 8 % mužů a méně než 1 % žen.

Podíly mužů a žen podle mzdových pásem ve dvaceti nejvíce zastoupených tříd zaměstnání.
Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Podíly mužů a žen podle mzdových pásem ve dvaceti nejvíce zastoupených třídách zaměstnání.

Nejčastější mzda, kterou ženy pobírají, je mezi 20 001 – 30 000 Kč. O tom, že jsou muži obecně hodnoceni vyšším platem, svědčí i fakt, že do 20 000 Kč pobírá mzdu jen 8 % mužů, ale 33 % žen.

Na současnou situaci bohužel nemá vliv ani vzdělání. Ženy jsou často stejně vzdělané jako muži, a dokonce v případě, že muž i žena mají vysokoškolské vzdělání, je rozdíl v odměňování nejvyšší.

Průměrná měsíční mzda podle vzdělání a rozdíl v odměňování.
Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Průměrná měsíční mzda podle vzdělání a rozdíl v odměňování.

U osob, které mají základní vzdělání jako to nejvyšší dosažené, je rozdíl v odměňování nejmenší, a to 17 %. Průměrný rozdíl v penězích pak činí 3405 Kč. U vysokoškolsky vzdělaných lidí je ale rozdíl v odměně 29 % a měsíčně tak žena přijde v průměru o 14 991 Kč. V tomto případě je rozdíl způsoben zejména tím, že muži i ženy studují odlišné obory.

Průměrná částka, o kterou tak žena a potažmo i celá domácnost přijde, činí 6748 Kč měsíčně, tedy 80 976 Kč ročně.

Nejcitelnější je však podle studie ztráta výdělku u nejníže vzdělaných lidí. U středoškolsky vzdělaných žen a u žen se základním vzděláním představuje průměrná ztráta přes čtvrtinu jejich výdělku.

Extrémní případy? I 50% rozdíl

Nejvyšší průměrná hodnota GPG je v těch typech zaměstnání, kde je nejvyšší průměrná měsíční mzda.

Zaměstnání s nejvyšší hodnotou GPG.
Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Zaměstnání s nejvyšší hodnotou GPG.

Extrémní situaci v České republice představuje oblast zprostředkování finančních transakcí a oblast finančnictví, kde je rozdíl v odměňování 50 %. Při průměrné měsíční ztrátě 33 432 Kč tak žena přijde za rok o částku převyšující 400 000 Kč.

Další velké rozdíly však panují i na pozicích řídících pracovníků, představitelů společností a obecně ve vysoce postavených pozicích.

Rozdíl v odpracovaných hodinách? Minimální

Rozdíly v odměňování by se daly vysvětlit například rozdílným počtem odpracovaných hodin či rozdílným typem úvazku, kdy ženy potřebují častěji neplacené volno kvůli dětem apod. To ale není docela pravda. Ze studie vyplynulo, že ženy často odpracují i vyšší počet hodin než muži, a přesto berou méně peněz.

Rozdíl v počtu odpracovaných hodin mezi muži a ženami.
Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Rozdíl v počtu odpracovaných hodin mezi muži a ženami.

U kategorie řídících pracovníků a pracovnic a u kategorie specialistů a specialistek jsou rozdíly v odměňování nejvyšší, a to 27 % a 28 %. Paradoxně ale ženy v těchto odvětvích odpracují měsíčně více hodin než muži, byť je rozdíl minimální, a to do 1 hodiny měsíčně. I přesto však berou téměř o třetinu méně peněz.

Jsou však i typy zaměstnání, kde ženy pobírají více peněz než muži. A to například v ozbrojených silách, kdy muži odpracují v průměru o 20 minut měsíčně více, ale ženy pobírají o 3 % vyšší plat. Tato situace je ale poměrně výjimečná. Ze studie vyplynulo, že pouze ve 2 % zaměstnáních převyšuje průměrná mzda žen průměrnou mzdu mužů. A rozdíl se vždy pohybuje u maximálně 3 %.

Velký propad přichází s mateřstvím. Ženy už to pak nikdy nedoženou

Velkou ránou pro odměňování je u žen přerušení kariéry a nastoupení na mateřskou dovolenou, která je spojená s následnou několikaletou péčí o dítě.

Průměrná měsíční mzda podle věkových kategorií.
Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Průměrná měsíční mzda podle věkových kategorií.

Z grafu je patrné, že rozdíl v odměňování je ve všech věkových kategoriích, a to vždy ve prospěch mužů. Mírně se však sníží ve věku 25–29 let. Následně ale dochází k nárůstu a nejvyšší rozdíl, tedy 27–30 %, nastává ve věku 35–49 let. To je období, kdy jdou ženy nejčastěji na mateřskou dovolenou a mají kariérní pauzu. Po návratu do práce však nedochází k dorovnání platu s platy jejích kolegů, ale plat ženy stagnuje. Tento rozdíl už pak ženy nikdy nedoženou.

Jsme druzí od konce v EU

Situace není pro české ženy příznivá ani z hlediska porovnání s Evropskou unií. Ukazatel GPG je druhý nejvyšší v Evropské unii.

Neočištěná míra GPG v zemích EU (bez Řecka, Chorvatska a Malty).
Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Eurostat

Neočištěná míra GPG v zemích EU (bez Řecka, Chorvatska a Malty).

Neočištěná míra GPG je v České republice 23 %. Evropský průměr je 16 %. Z evropského hlediska jsme na tom s rovností platů velmi špatně, kdy hůře je na tom pouze Estonsko, kde průměrný rozdíl v platech mezi muži a ženami činí 27 %.

Naopak nejlépe jsou na tom Itálie a Lucembursko, kde je rozdíl v odměňování jen 6 %. Okolo evropského průměru se pohybuje Španělsko, Německo a Bulharsko, které mají rozdíly shodně po 15 %, tedy odpovídající evropskému průměru.

Důsledky až do smrti

Nižší plat či mzda znamená pro ženu i o něco složitější situaci z hlediska společenského fungování. Ženy jsou vlivem této nerovnosti více ohroženy chudobou. V případě, že jde navíc o matky samoživitelky, je situace o to složitější a chudobou jsou ohroženy i děti.

I v partnerství však nerovnost v platech může být znát. A to zvláště tam, kde oba partneři pracují na málo finančně hodnocených pozicích. Ačkoli má žena „jen“ o 3500 Kč méně, může to pro ni představovat snížení mzdy o 25 %.

Situace se ale pro ženy nelepší ani s postupem času. Nižší plat má následně vliv i na výši důchodů. Současné rozdělení důchodů uvádíme v grafu.

Starobní důchody podle výše důchodu a pohlaví v roce 2015.
Autor: Ministerstvo práce a sociálních věcí

Starobní důchody podle výše důchodu a pohlaví v roce 2015.

Většina mužů (60 %) pobírá důchod převyšující částku 12 000 Kč. U žen je to ale pouze 18 %. Z grafu je také zřejmé, že čtvrtina žen a pouze 5 % mužů pobírá důchod nižší než 9000 Kč. A téměř 50 % žen a 10 % mužů pobírá důchod nižší než 10 000 Kč, což je částka označovaná jako hranice příjmové chudoby.

Ženy navíc tento nižší důchod pobírají statisticky déle, jelikož průměrná délka dožití je dle statistik Eurostatu 20 let u žen a 16 let u mužů. Jsou tak postaveny do situace, kdy musí s menšími penězi vyjít delší dobu, a to navzdory zvyšujícím se nákladům na živobytí. Často jsou tak i v důchodu závislé na cizí pomoci, a to buď na důchodu svého partnera, na sociálních dávkách od státu, nebo na svých dětech.

Proč to tak je?

Důvodů, proč je situace dlouhodobě nastavena takto, je více. V České republice je mimo jiné silně udržován postoj o rozdělení rolí v rodině. Muž je považován za hlavního živitele rodiny. Žena je společností vnímána tak, že také musí chodit do práce, ale její příjem není ten hlavní a nosný v domácnosti. Naopak, vydělává méně a situaci jaksi dohání domácími pracemi a péčí o děti.

Ve společnosti panují i takové názory, že pokud má žena dítě a z pracovního procesu se na čas vzdálí, vlastně si za menší plat může svým způsobem sama a situaci si způsobila ona svým jednáním.

Situace je tradičními hodnotami silně zakořeněná. Ze studie vyplynulo, že v situacích, kdy ženy vydělávaly více než jejich partneři, bylo zaznamenáno více násilí v intimním vztahu než v situaci, kdy žena vydělávala méně nebo stejně jako partner. Podle studie tato situace odpovídá teorii relativních zdrojů, kdy v situaci, ve které je kulturně předepsaná norma mužské dominance a ženské závislosti, může násilí představovat prostředek ke znovunastolení genderového řádu domácnosti.

Ženy také často ani netuší, jaký plat pobírají jejich kolegové, a mnohdy ani neví, že by mohli za stejnou práci brát více peněz.

Kde se inspirovat pro zlepšení?

Studie mimo jiné obsahuje i návrhy na zlepšení současné situace a uvádí příklady zemí, které efektivně bojují s nerovným odměňováním. V Belgii přikročili ke změně již v roce 2012. Firmy jsou povinné dělat roční audit odměňování a v něm vyčíslit náklady na mzdy žen a mužů. Uvést musí i průměrnou mzdu pro jednotlivá pohlaví a medián mezd. Následně informace předávají centrální bance a ta je zveřejňuje.

Každé dva roky pak musí firma analyzovat svou situaci v odměňování a navrhnout, jakým způsobem by se dala nerovnost napravit.

cestovko

Ve Francii musí firmy s více než 300 zaměstnanci jednat o akčním plánu, který má mít za následek zlepšení platových podmínek u žen. U firem s více než 50 zaměstnanci existuje povinnost tento plán alespoň mít. V opačném případě hrozí firmám pokuty, které ve Francii příslušný orgán udělil po prvním roce fungování již 2 firmám, které nová pravidla nerespektovaly. A Rakousko stanovilo firmám nad 150 zaměstnanců povinnost zveřejňovat zprávy o rovném odměňování, a to kvůli transparentnosti.

Současná situace se v České republice zlepšuje, a to dlouhodobě. Tempo zlepšení je však tak pomalé, že za stávajících podmínek by se platové nerovnosti narovnaly až na počátku příštího tisíciletí.

Našli jste v článku chybu?