Hlavní navigace

5 týdnů dovolené místo 4? Pro zaměstnance výhra, pro podnikatele prý likvidační

17. 12. 2018
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos
Zaměstnance by garantovaný týden dovolené navíc potěšil. Pro zaměstnavatele je to ale podle některých odborníků likvidační. V praxi pak prý mohou zaměstnavatelé osekávat jiné benefity. Jaké názory panují na navrhovanou změnu?

Zaměstnanecká dovolená ve výši 5 týdnů místo dosavadních 4. S tímto návrhem přišla skupina poslanců KSČM a vyvolala jím poměrně bouřlivou debatu. Návrh má své příznivce i odpůrce. Podle jedněch je zvýšení minimální délky dovolené nutnost, jelikož pracujeme příliš mnoho. Podle druhých způsobí změna zákona kolaps na poli podnikatelů, kterým to může způsobit likvidační náklady.

Pojďme se proto podívat, co se chystá a co by se tím změnilo.

Současná situace

Podle zákoníku práce máte jakožto zaměstnanec na hlavní pracovní poměr nárok na 4 týdny dovolené za rok. Toto je obecný výklad.

Mírně se pak situace liší v případě, že jste u dané firmy neodpracovali celý rok, pracujete jen na zkrácený úvazek a podobně. Těmto případům jsme se podrobně věnovali v několika článcích:

Výjimku pak podle § 213 ZP tvoří pedagogičtí pracovníci a akademičtí pracovníci vysokých škol, kteří mají ze zákona nárok na 8 týdnů dovolené v kalendářním roce. A také zaměstnanci uvedení v § 109 ZP (zaměstnanci státu, územních samosprávných celků, státních fondů, příspěvkových organizací, jejichž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů; školské právnické osoby zřízené Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí či dobrovolným svazkem obcí dle školského zákona a zaměstnanci regionální rady regionu soudržnosti). Ti mají nárok na 5 týdnů dovolené.

V praxi vás tak nikdo o 4 týdny dovolené připravit nemůže. Naopak vám ale zaměstnavatel může týdny dovolené přidat. V rámci firemních benefitů tak může být dovolená i 5 týdnů či více, ačkoli na ni podle zákona nemáte nárok. Pokud by ale prošla navrhovaná novela, nárok by měli všichni.

Z informací o pracovních podmínkách sjednaných v kolektivních smlouvách pro rok 2018 dokonce vyplývá, že už 76, 6 % zaměstnavatelů, u nichž je sjednána kolektivní smlouva, je aktuálně dohodnuto navýšení nároku na dovolenou o jeden týden.

Co by se změnilo?

V návrhu zákona se předběžně počítá s tím, že pokud by byl schválen, nabyl by účinnosti v roce 2020. Od ledna 2020 byste tedy měli nárok na 5 týdnů dovolené.

Pokud patříte mezi šťastlivce, kteří mají tuto možnost už nyní, nic by se pro vás nezměnilo. Pokud ale pracujete ve firmě, kde jsou poskytovány standardní 4 týdny dovolené, o týden si polepšíte.

V zákoně by i nadále zůstala možnost prodloužení základní výměry dovolené. Pokud by tedy nějaký zaměstnavatel chtěl poskytovat více dovolené než 5 týdnů, meze by se mu nekladly.

MPSV návrh podporuje

Jednoznačně pro zavedení 5týdenní dovolené je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Její prodloužení by podle ministerstva umožnilo odstranit právě výše zmíněné nerovnosti mezi těmi, kdo mají zatím nárok jen na 4 týdny dovolené, a těmi, kteří mají nárok na 5 či 8 týdnů dovolené. 

Dále by pak podle ministerstva delší dovolená lépe umožnila vybalancovat pracovní a osobní život.

Pracujeme příliš mnoho?

V debatě padl i argument, že Češi pracují příliš mnoho. Podle OECD dokonce patříme mezi země s nejdelší pracovní dobou. Pracujeme v průměru 1776 hodin ročně.

Pracujeme v průměru přibližně o 400 hodin ročně víc než Němci a o 300 víc než Francouzi. Jsme jeden z nejdéle pracujících národů v Evropě vůbec a právě navýšení na 5 týdnů dovolené pro všechny zaměstnance je jeden z dobrých způsobů, jak pracovní dobu zkrátit, myslí si ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).

Navýšením základní výměry dovolené by tak podle ministryně došlo k posílení zotavovací funkce dovolené, která má sloužit jako institut prevence před pracovními úrazy a škodami na zdraví způsobenými v souvislosti s výkonem závislé práce vůbec.

Pro podnikatele je to likvidační?

Naopak striktně proti návrhu se staví Hospodářská komora. Podle ní je návrh výrazným zásahem do podnikatelského prostředí a zejména pro menší firmy by mohl být až likvidační.

Hospodářská komora naopak nevidí důvod, proč by se mělo plošně uzákonit 5 týdnů dovolené. Podle ní to malým a středním podnikům přinese prokazatelně neudržitelné zvýšení nákladů.

Zvýšení výměry dovolené totiž logicky zvýší i mzdové náklady, a to hned dvakrát. Zaměstnavatel poskytne náhradu mzdy za čerpání dovolené a zároveň bude muset vyplatit mzdu zaměstnanci, který bude pracovat místo zaměstnance na dovolené.

Hospodářská komora se také obává, že v důsledků novely zákona by u menších a středních firem došlo ke zrušení některých benefitů, jako například sick days.

Špatné načasování? Zaměstnanců je nedostatek

Se zvýšením základní výměry dovolené nesouhlasí ani Svaz průmyslu a dopravy ČR, který jakožto zaměstnavatelský svaz reprezentuje 11 000 zaměstnavatelů zaměstnávajících přes 1 300 000 zaměstnanců.

Podle něj je pro návrh nevhodné načasování, protože na trhu práce panuje kritický nedostatek zaměstnanců a mnoho firem jej už nyní řeší častými přesčasy, které jsou už na hraně limitů pro přesčasovou práci. Ve výsledku tak podle svazu hrozí, že zvýšení základní výměry dovolené vyvine další tlak na přesčasovou práci a zvýší poptávku po dalších zaměstnancích, které ale není kde brát. 

Podle něj si navíc některé podniky nemohou týden dovolené navíc dovolit. Z průzkumu, který si v roce 2017 nechal vypracovat, plyne, že zavedení 5. týdne dovolené by ve mzdové sféře znamenalo dodatečné náklady ve výši 9 mld. Kč. A že 76 % těchto nákladů by nesly právě zaměstnavatelé s méně než 250 zaměstnanci. Pro některé z nich by tak další náklady mohly být fatální.

Jaké jsou požadavky EU?

Svaz průmyslu a obchodu ČR také upozornil na to, že požadavek na dovolenou v délce 5 týdnů neplyne z žádné mezinárodní smlouvy, kterou by byla Česká republika vázána.

Úmluva Mezinárodní organizace práce č. 132 o placené dovolené (revidovaná) 1970 požaduje (v čl. 3 odst. 3) dovolenou v délce minimálně 3 týdnů za kalendářní rok.

A článek 7 odst. 1 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby vyžaduje 4 týdny dovolené za kalendářní rok.

skoleni_15_4

Dopady pro zaměstnavatele? Nezjištěny

Nedořešenou situaci si ale uvědomuje i MPSV. To upozornilo na situaci, kdy doposud nejsou zjištěny dopady pro ty zaměstnavatele, kteří v současnosti poskytují 4 týdny dovolené.

Vláda se k situaci staví neutrálně

Návrh už v pondělí 3. prosince 2018 projednávala Poslanecká sněmovna. Zaujala k němu ale neutrální postoj. Osud návrhu na garantovanou delší dovolenou je tak ve hvězdách.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Psaním jsem skloubila své znalosti ze studií financí a žurnalistiky. Ráda se učím nové věci, tančím a běhám.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).