Hlavní navigace

Začíná topná sezóna. Kdy musí dodavatel zahájit vytápění?

Sdílet

Veronika Doskočilová

Podzimní snižování teplot přináší každoročně také zahájení topné sezóny. To je upraveno ve vyhlášce č. 194/2007 Sb., která určuje topnou sezónu nejen obecně, tedy od 1. září do 31. května roku následujícího, ale současně definuje i dílčí podmínku průměrné denní teploty vzduchu.

Aby vám dodavatel tepla zahájil vytápění, musí průměrná denní teplota vzduchu klesnout v dané lokalitě pod 13⁰C a to ve dvou po sobě následujících dnech, přičemž se dále neočekává razantní oteplení. V těchto dnech proto mnoho domů začíná po vyprahlém létě opět topit. Topná sezóna však má svá úskalí a je třeba se na ně připravit.

V případě centrálního vytápění je zodpovědnost za jeho údržbu na straně správce objektu či provozovatele. Jakožto obyvatel bytů se ale musíte postarat o údržbu bytových radiátorů a to nejlépe ještě před zahájením topné sezóny. Většinou postačí běžná kontrola, zda neuniká voda a topení těsní. Nejčastějším problémem je, že topení netopí po celé své ploše. Jednou z příčin může být vzduch v trubkách. Ten může způsobit citelné tepelné ztráty, je tedy nutné uvolnit ventil a vypustit přebytečný vzduch dokud nezačne téct voda. To je znamení, že topení je odvzdušněno a jeho funkčnost by se měla obnovit, radí generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOLU Evžen Korec.

Ideální je přitom udržovat topení čisté, nezakrývat ho a neumisťovat před něj nábytek, jinak protopíte výrazně více. Častou chybou jsou také dlouhé závěsy, které překrývají topení a zadržují teplo.

Během topné sezóny se každý den většinou topí od 6 do 22 hodin. Občas však může dojít k omezení nebo přerušení dodávek tepla, zvlášť při oteplení. Pokud průměrná teplota vzduchu ve dvou po sobě následujících dnech přesáhne 13 ⁰C a v dalších dnech se neočekává její pokles, mohou být dodávky tepla dočasně přerušeny. Takže i po začátku vytápění se může stát, že zůstane topení některé dny studené. Jakmile se venku opět ochladí pod stanovenou teplotu, dodávky tepla se obnoví a byt se začne zase vytápět.

Ovšem pozor. Dávno už neplatí, že netopit znemaná platit málo. Podle č. 269/2015 Sb. je totiž upravena spodní a horní hranici hodnot u nákladů na vytápění. Připlatí si tak ti, kdo zbytečně přetápí. Očekávané úspory se ale nedočkáte ani v případě, že topíte málo a využíváte tepla okolních bytů. I pokud není byt obývaný, základní náklady na vytápění budete muset uhradit. Do těchto základních nákladů patří náklady rozpočítané na plochu bytu, fixní náklady nebo třeba náklady na vytápění společných prostor domu.

Našli jste v článku chybu?
Ochrana proti spamovacím robotům. Odpovězte prosím na následující otázku: Jaký je letos rok?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).