Hlavní navigace

Vyšetření pro domov důchodců zdravotní pojišťovny neproplácí

Jiří Hovorka

Vyšetření, které vyžaduje domov pro seniory před umístěním klienta, nehradí zdravotní pojišťovna a klient si ho musí uhradit sám. Upozornila na to Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky ve své pravidelné rubrice Otázka týdne.

Jak je hrazeno vyšetření, které vyžaduje domov pro seniory před umístěním klienta? Hradí ho pojišťovna jako jiné běžné vyšetření, nebo si ho musí platit klient sám? A mohou toto vyšetření skutečně vyžadovat jako podmínku k umístění?

Oldřich Tichý, tiskový mluvčí VZP: Lékařské vyšetření u pojištěnců, kteří mají zájem o umístění v pobytovém zařízení sociálních služeb, je vyžadováno oprávněně – podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, má zájemce o pobytové sociální služby povinnost před uzavřením smlouvy o poskytnutí takovéto služby předložit poskytovateli sociálních služeb posudek svého registrujícího praktického lékaře o svém zdravotním stavu. Podotýkáme, že tato podmínka se nevztahuje na případy, kdy je klient umístěn ve zdravotnickém zařízení (třeba v LDN). 

Podle téhož zákona může poskytovatel sociálních služeb odmítnout uzavřít smlouvu o poskytování sociálních služeb v případě, že zdravotní stav žadatele vylučuje jeho umístění v zařízení tohoto typu. Konkrétní zdravotní stavy, kterých se to týká, stanoví prováděcí právní předpis. Jedná se obecně o akutní infekční onemocnění a některé duševní nemoci (např. pro klienty s Alzheimerovou chorobou ale existují specializovaná zařízení). 

Je běžné, že různá pobytová zařízení sociálních služeb vyžadují různý rozsah vyšetření. Právní předpisy totiž neurčují, z jakých konkrétních podkladů by měl takový posudek o zdravotním stavu vycházet, a nestanoví ani povinná vyšetření. V každém případě zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, uvádí, že ze zdravotního pojištění se nehradí vyšetření, prohlídky a jiné výkony provedené v osobním zájmu a na žádost fyzických osob nebo v zájmu a na žádost právnických osob, jejichž cílem není zachovat nebo zlepšit zdravotní stav pojištěnce. Posudek o zdravotním stavu vydávaný na základě žádosti fyzické osoby za účelem doložení jejího zdravotního stavu poskytovateli sociálních služeb je přímo typickým příkladem zdravotní služby, která nemůže být hrazena ze zdravotního pojištění, stejně tak jako další vyšetření požadovaná za stejným účelem.

Lékař může za vyplnění formuláře žádosti požadovat smluvní cenu, resp. cenu stanovenou Cenovým předpisem ministerstva zdravotnictví o regulaci cen. Požadované laboratorní, RTG a další nálezy by měl poskytnout formou kopie nebo výpisu, pokud jsou dostupné (a aktuální) v dokumentaci. Pokud nejsou, měl by klientovi vydat potřebné žádanky s poznámkou typu „Hradí žadatel pro účely sociální služby“. Na klientovi pak je úhrada ceny vyšetření na místě podle ceníku platného v daném zařízení. Ceny služeb nehrazených z veřejného zdravotního pojištění mají být vždy veřejně dostupné, např. vyvěšené v čekárně, na webu apod. 

Našli jste v článku chybu?