Technologie České spořitelny pomohla bance snížit škody napálených klientů skoro o polovinu

Kyberbezpečnostní algoritmus, který Česká spořitelna na podzim implementovala do mobilní aplikace George, pomohl snížil škody klientů o 40 %. Technologie pomáhá v detekci potenciálních podvodných transakcí. Když se tedy chystají klienti banky provést nějakou podezřelou transakci, proces odeslání aplikace George zpomalí a před dokončením platby mu ještě zobrazí červenou obrazovku, která ho varuje před rizikem podvodu. 

Od října se díky této novince podařilo snížit škody klientů v důsledku kyberpodvodů o více než 21 mil. Kč. Od letošního února už se navíc varovná obrazovka zobrazuje nejen v mobilním, ale i internetovém bankovnictví George.

V posledních letech, zejména v tom loňském a letošním, registrujeme zvýšený počet podvodných plateb, které jsou založeny na principu manipulace. Podvodníci pod nejrůznějšími záminkami přesvědčují klienty, že jsou jejich peníze v ohrožení a musí je poslat na bezpečné místo, nebo jim nabízí falešné investiční nabídky s vidinou rychlého zbohatnutí, apod. Útočníci klienta postupně zmanipulují a ten pak podlehne k zadání platební transakce, která se mu už nevrátí, popsal současnou praxi Petr Zíma, manažer klientské bezpečnosti v České spořitelně, proč banka implementovala další ochranou vrstvu, která před finálním potvrzením zadané transakce varuje před nestandardní, rizikovou nebo podvodnou platbou. 

Banka klientům, které takto varuje také zobrazí edukační obrazovku, která je seznamuje s nejčastějšími typy podvodů. Všechny platby klientů podle Zímy chrání automatický detekční systém, který využívá principy umělé inteligence a díky tomu systém dokáže efektivně detekovat platební chování, které neodpovídá profilu klienta a následně buď podezřelou platbu zablokovat, nebo upozornit pracovníky speciálního Kyberteamu, kteří klienta kontaktují a platbu ověří. 

Varovná obrazovka zmiňuje podle banky tyto nejčastější scénáře podvodů: 

• falešné investice – klient se chystá odeslat finanční prostředky na falešný investiční účet, který slibuje vysoké zhodnocení v krátkém čase. Podvod většinou začne tak, že klient zareaguje na reklamu na internetu nebo na sociálních sítích nebo ho kontaktuje osoba vydávající se za finančního poradce, 
• falešný bankéř nebo policista – klienta telefonicky osloví osoba vydávající se často za bankéře, policistu či zaměstnance ČNB a varuje, že došlo k napadení účtu klienta. Ten má své peníze zachránit tím, že je pošle na tzv. “bezpečný účet” nebo je musí vybrat a předat osobně kurýrovi, 
• falešné zprávy v SMS nebo na komunikačních aplikacích jako je WhatsApp – vše začíná zprávou, která vypadá jako od blízké osoby (např. dítě či vnouče), která žádá o peníze, protože má finanční problémy a potřebuje okamžitě poslat nějaké prostředky.

Varovné obrazovky se zobrazují jen ve chvíli, kdy transakce, kterou se chystají realizovat, naplňuje vzorce typické pro kyberpodvody. Detekční systém a kyberbezpečnostní algoritmus se přitom neustále učí rozpoznávat nové a zpřesňovat stávající typické vzorce a parametry podvodných plateb. 

Zobrazení obrazovek ale neznamená, že se musí jednoznačně jednat o podvod. Klientům se zobrazí v okamžiku, kdy provádí platbu, která je pro ně neobvyklá. Pro jistotu v tu chvíli chceme seznámit s nejčastějšími podvody, aby se mohli klienti sami kvalifikovaně rozhodnout, jestli v platbě pokračovat, doplnil také Teo Filip, manažer aktivní bezpečnosti v České spořitelně.