Novelu zákona o podpoře bydlení, který zavádí bydlení s garancí pro lidi v bytové nouzi, minulý týden schválili poslanci. Pozměňovací návrh, který by z pomoci vyřadil například seniory s minimálním důchodem či chudé rodiny s dětmi, nakonec neprošel.
Zákon o podpoře bydlení má lidem v bytové nouzi pomáhat prostřednictvím kontaktních míst pro bydlení a zároveň majitelům bytů, kteří poskytnou bydlení vybraným nájemníkům, garantovat po určitou dobu úhradu nájemného a souvisejících služeb. Ačkoli je zákon účinný teprve od začátku letošního roku a některá opatření mají postupný náběh, budou se jeho pravidla měnit.
Úpravy se týkají například příjmového testu, který určí, jaké domácnosti na podporu v bydlení dosáhnou. Dle aktuálně platných pravidel jde o člověka, který je v bytové nouzi a jeho příjem po odečtení nákladů na bydlení dělá méně než 1,6násobek životního minima. Podle Ministerstva pro místní rozvoj ale takto nastavená hranice zahrnuje široké skupiny osob, které reálně v bytové nouzi nejsou, což celý systém prodražuje.
Původně se proto počítalo s tím, že se pomoc omezí pouze na osoby, jejichž celkový příjem – tedy i včetně nákladů na bydlení – činí 1,6násobek životního minima. Proti tomuto pozměňovacímu návrhu se ale ostře vymezily jak neziskové organizace, tak dosluhující ombudsman Stanislav Křeček. Z podpory měli vzhledem k tomuto zpřísnění vypadnout například senioři s minimálním důchodem či některé pracující rodiny s dětmi.
Nakonec ale poslanci schválili pozměňovací návrh Pirátů, který tento limit navyšuje na 2násobek životního minima. Oproti původnímu návrhu, kde byl příjmový test nastaven tak přísně, že bez udělení výjimky, tedy posouzení jako případu hodného zvláštního zřetele, by se pomoc nedostala k prakticky žádné domácnosti ohrožené bytovou nouzí, došlo k důležitému zlepšení parametrů. Pomoc se tak může dostat k většímu počtu domácností,
komentoval schválenou podobu zákona Mikoláš Opletal, advokační pracovník Platformy pro sociální bydlení. Přesto podle něj hrozí, že část potřebných z podpory vypadne. Záleží, jak se gesční resorty postaví k metodikám a v jaké míře zohlední znalosti a data z terénu.
Pozitivně pak zástupci neziskových organizací hodnotí také navýšení počtu poradenských míst pro lidi v bytové nouzi z původních 115 na všech 205 obcí s rozšířenou působností. Pomoc těchto poradenských míst pak půjde využít bez toho, aby daný člověk nějak prokazoval vazbu k dané obci.
Naopak další kritizovaná změna – přesun klíčových kompetencí podpory v bydlení z obcí na Úřad práce – předložená poslankyní za ANO Evou Fialovou přes poslance prošla. Odborníci ale varují, že Úřady práce jsou již nyní přetížené a podle Svazu měst a obcí ČR mají obce oproti úřadům práce lepší znalost místních poměrů a konkrétních domácností.
Máme vážné obavy, že přesun části agend z obcí na úřady práce oslabí celý systém podpory bydlení. Úřady práce jsou už dnes přetížené a bez výrazného personálního posílení hrozí prodlužování procesů i komplikovanější přístup lidí k pomoci. Nehledě na to, že Úřad práce zdaleka nedisponuje stejným odborným know-how a zázemím, jaké mají sociální pracovnice a pracovníci na obcích,
upozorňuje také ředitelka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová.
