Pokud uvažujete o změně oboru, jednou z cest je rekvalifikace, na kterou vám navíc může přispět stát. Odborníci radí, kde je největší šance na schválení.
Připomeňme, že rekvalifikaci podporovanou státem mohou využít jak uchazeči o zaměstnání, tedy ten, kdo je bez práce, tak i zájemci o zaměstnání – člověk, který aktuálně zaměstnaný je, ale rád by svoji profesi změnil a získal lepší pracovní uplatnění. Obecně lze rekvalifikace rozdělit do 2 skupin:
- rekvalifikace, kterou zabezpečuje Úřad práce,
- zvolená rekvalifikace, kterou si zájemce zajišťuje sám.
Právě na zvolenou rekvalifikaci vám pak může úřad práce přispět – maximálně 50 000 Kč během 3 let.
Podle ředitelky pracovního portálu JenPráce.cz Anny Kevorkyan je ale v roce 2026 schvalování ze strany Úřadu práce přísnšjší než v minulých letech. Důraz klade především na to, zda má vybraný kurz skutečný praktický přínos a zda odpovídá aktuální poptávce zaměstnavatelů,
vysvětluje Kevorkyan.
Mezi oblasti, kde je podle aktuální praxe úřadů práce velká pravděpodobnost na schválení a proplacení kurzu, je především:
- zdravotnictví,
- sociální služby,
- vzdělávání,
- technické a řemeslné obory,
- doprava,
- logistika,
- energetika,
- průmysl,
- zemědělství a lesnictví.
Jde o oblasti, kde se zaměstnavatelé dlouhodobě potýkají s nedostatkem lidí a mnohdy tak hledají i pracovníky bez předchozí praxe.
Silnou podporu získávají zejména rekvalifikace zaměřené na péči o seniory, osoby se zdravotním postižením nebo další sociální služby,
říká šéfka pracovního portálu. Právě sociální oblast patří v posledních letech z pohledu poptávky po zaměstnancích mezi nejrychleji rostoucí segment. Důvodem je stárnutí populace a s tím i rostoucí tlak na sociální a zdravotní systém. I stát se proto snaží nové pracovníky do těchto profesí aktivně motivovat, v praxi ale zájem lidí o tyto pozice stále naráží na nízké mzdy.
Podporu úřadu práce ale může získat i ten, kdo bude chtít absolvovat kurz spojený s digitalizací a automatizací. Důraz se přesouvá hlavně na praktické využití digitálních technologií přímo v jednotlivých oborech. Šanci na schválení mají programy zaměřené na kyberbezpečnost, správu systémů, datovou analytiku, automatizaci, AI nebo programování s praktickým využitím ve firmách a průmyslu,
říká Jan Dvořák výkonný ředitel Počítačové školy GOPAS.
Podle Dvořáka dnes mají velkou výhodu kurzy, které propojují digitální znalosti s konkrétní profesí nebo výrobním prostředím. Úřady práce více podporují například programování pro automatizaci a zefektivnění výroby, práci s automatizovanými a řídicími systémy, využívání digitálních komunikačních technologií nebo datové analýzy využitelné v praxi.
Naopak menší šanci na schválení mají obecné kurzy bez jasného pracovního zaměření nebo vzdělávání, u kterého není zřejmé, jak konkrétně pomůže člověku získat zaměstnání.
V minulých letech Úřady práce nabízely také kurzy digitálního vzdělávání. Příjem žádostí o tyto kurzy Úřad práce stopl loni na konci října a další etapu prozatím nespustil.
