Na trhu se začínají objevovat služby rychlého oddlužení, které ve výsledku dlužníky připraví o bydlení. Na tyto praktiky upozornil Institut prevence a řešení předlužení ve své studii Moderní lichva v praxi. Podle autorů na ně mohou doplatit desítky tisíc lidí. Ačkoli jsou aktivity prezentovány právě jako oddlužení, jde o maskovaný úvěr, který ve výsledku pozici povinného ještě zhorší.
Ačkoli je dlužníkům nabízena služba rychlého oddlužení prostřednictvím smlouvy, která nijak neodporuje zákonu, v praxi se jedná jen o sjednání dalšího úvěru v podobě tzv. zpětného leasingu. V těchto případech je nabízen produkt tzv. zpětného leasingu, u něhož je uváděno, že není ani úvěrem ani prodejem. Je u něj prezentováno, že jeho účelem je získat prostředky na úhradu dluhů, neztratit střechu nad hlavou a později si zase prodanou nemovitost koupit zpět. Transakcím, s nimiž jsme se v praxi setkali, je však společný kalkul, že spotřebitel nemovitost zpět nevykoupí a nebude ani schopen dlouhodobě platit dohodnuté nájemné a bude vystěhován,
popisují praxi autoři studie s tím, že speciální typ případů zpětného leasingu představují situace, v nichž spotřebitel převádí svou nemovitost na bytové družstvo, do něhož vstupuje jako člen s vidinou možnosti zpětné koupě za přiměřenou cenu nebo určitého vypořádání v případě prodeje třetí osobě. Nemovitost je přitom prodávána záměrně co nejlevněji (ale aby pokryla většinu závazků, které chce spotřebitel refinancovat). Výše nájemného fakticky představuje úrok, za který investor poskytl finanční prostředky na odkup nemovitosti, a proto se také odvozuje od výše kupní ceny. Úrok zpravidla dosahuje násobků obvyklé úrokové míry u hypoték,
popisují autoři textu.
Studie varuje, že podobné praktiky jsou převlečeným byznysem s úvěry mimo zákonnou regulaci, který cílí na spotřebitele ve finančních obtížích s cílem získat jejich nemovitosti hluboko pod cenou.
Zpozornět by lidé měli, zejména pokud po nich věřitel žádá podpis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Dlužník tím dopředu souhlasí, že když nebude splácet, není potřeba soud. De facto tím věřiteli dává zelenou k rychlé exekuci a dražbě,
vysvětlila dluhová poradkyně, právnička a spoluautorka Petra Lomozová.
Institut upozorňuje i na fakt, že ohroženou skupinou bývají také drobní podnikatelé, které zákon o spotřebitelském úvěru nechrání. Lidé v akutní finanční krizi jsou lichváři cíleně tlačeni k využití svého IČO nebo k jeho účelovému založení, protože na běžný úvěr už nedosáhnou, a přicházejí tak o ochranu spotřebitele,
upozornil také právník a hlavní autor publikace Jakub Sosna, podle kterého nejde o náhodné incidenty ale o systematický obchod s dluhy, který využívá mezer v zákonech i formální legality.
Podle autorů studie by pomohlo například rozšíření ochrany před predátorskými praktikami i na fyzické osoby – podnikatele nebo zákaz zpětného leasingu nemovitosti.