Se začátkem letošního července skončí přechodné období, během kterého ještě mohou podnikatelé poskytovat služby spojené s kryptoaktivy pouze na základě živnostenského oprávnění. Jde o změnu související s evropskou regulací, která – hlavně prostřednictvím nařízení MiCA – přesouvá tyto podnikatelské subjekty pod dohled centrální banky a zavádí řadu pravidel, kterými se musí řídit.
Po tomto datu tedy mohou na území EU poskytovat služby související s kryptoaktivy podle nařízení jen osoby s povolením poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy (CASP) uděleným Českou národní bankou (ČNB) nebo obdobným orgánem dohledu v jiném členském státě EU.
Náš podcast, který se evropské regulace týká, si můžete poslechnout přímo tady:
Regulace vychází z evropského nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act) o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a především z nařízení MiCA (Markets in Crypto Assets) o trzích kryptoaktiv (a českého zákona o digitalizaci finančního trhu, který na tyto evropské předpisy navazuje).
Nová legislativa na podnikatele klade vyšší nároky v různých oblastech, například z hlediska výše vlastního kapitálu, jeho oddělení od kapitálu klientů, nebo úrovně odbornosti. Cílem je více chránit majetek spotřebitelů, zajistit stabilitu sektoru, ale zabezpečit i IT infrastrukturu (tím se zabývá DORA).
V minulosti bylo možné poskytovat služby spojené s kryptoaktivy jen na základě živnostenského oprávnění. To už bez dalšího ale nějaký čas nešlo. Aby mohli takoví podnikatelé ve své činnosti dlouhodobě pokračovat, museli do konce července 2025 požádat právě o licenci Českou národní banku (ČNB). Během přechodného období mohli svou živnost i nadále využívat, ale jen pokud mají o licenci už požádáno.
Poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy bez povolení CASP nebo notifikace podle nařízení MiCA představuje porušení nařízení MiCA a zakládá pravomoc ČNB uložit správní tresty a opatření k nápravě, včetně pokut, jejichž horní hranice přesahuje 100 milionů Kč,
upozornil Jaroslav Krejčí z ČNB s tím, že kdo v ČR dosud poskytuje služby související s kryptoaktivy v rámci přechodného režimu a k 1. 7. 2026 nebude disponovat potřebným oprávněním, musí u nás ukončit činnost a zároveň:
- vypořádat závazky se zákazníky, tedy zajistit převod kryptoaktiv nebo fiat měny (koruny, eura, dolary apod.) zákazníků buď k poskytovateli služeb spojených s kryptoaktivy, který oprávnění získal, nebo do tzv. self-hosted peněženek, které mají pod kontrolou majitelé aktiv,
- do ukončení činnosti i nadále plnit povinnosti dle předpisů proti praní peněz a financování terorismu.
Pro zákazníky podnikatelů, kteří k začátku července nebudou mít oprávnění dle nařízení MiCA to znamená hlavně:
- omezení nebo ukončení přístupu ke službám daného poskytovatele,
- nutnost přesunu kryptoaktiv k poskytovateli, který oprávnění získal nebo do vlastní peněženky,
- dle centrální banky také operační a další rizika spojená s případným neřízeným ukončením činnosti poskytovatele, zvláště u přeshraničně působících subjektů.
Seznam oprávněných poskytovatelů, kteří mohou služby spojené s kryptoaktivy poskytovat, najdete v registru ESMA a v seznamu ČNB. Centrální banka zároveň připomíná, že ochrana zákazníků podle nařízení MiCA se vztahuje jen ke konkrétní společnosti se sídlem v EU, která disponuje příslušným oprávněním.