Spotřebitelé čím dál častěji nakupují zboží online přes sociální sítě. Stejně jako při nákupu z e-shopu, ani v tomto případě si ho nemohou vyzkoušet předem. U internetových obchodů tyto situace řeší zákon možností do 14 dnů od převzetí zboží odstoupit od smlouvy bez nutnosti krok zdůvodňovat. Jak je to ale s nákupy přes sociální sítě? Odpovědět nejde jednoznačně. Rozdíl je totiž mezi tím, zda zboží kupujete od jiného spotřebitele nebo např. od secondhandu či značky oblečení, která inzeruje pouze přes sociální síť a nemá svůj web.
Abyste měli stejná práva jako při nákupu na běžném e-shopu, musí se v první řadě jednat o spotřebitelskou smlouvu. To znamená, že kupujícím musí být spotřebitel a prodávajícím podnikatel nebo osoba, která se jako podnikatel jeví,
vysvětlila Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest s tím, že spotřebitelem je z pohledu práva fyzická osoba jednající pro vlastní potřebu (mimo podnikání či zaměstnání). Podnikatelem zas například osoba, která vykonává soustavně výdělečnou činnost na vlastní účet a odpovědnost. Rozhodující okolností přitom je, jak se prodávající jeví spotřebiteli. Jestliže má z jeho chování oprávněně za to, že jedná s podnikatelem, může tak spoléhat na spotřebitelskou ochranu,
dodala.
Pokud si naopak nějaká osoba založí profil, přes který prodává své nošené oblečení, nepůjde o podnikatele a možnost odstoupení od smlouvy do 14 dnů bez uvedení důvodu se v těchto situacích neuplatní.
Abyste měli právo na odstoupení od smlouvy do dvou týdnů, musí být smlouva mezi oběma stranami uzavřena distančním způsobem. Jedná se o smlouvu sjednanou prostřednictvím prostředku komunikace na dálku. „Sjednaná smlouva přes profil na sociálních sítích znamená právě distanční způsob uzavření smlouvy a s tím spojenou možnost využít právo na odstoupení od smlouvy do 14 dnů,“ dodává Eduarda Hekšová.
Abyste s někým sjednali smlouvu např. o tom, že si koupíte na sociální síti handmade ušitou mikinu, nemusíte nic sepisovat. Smlouvy lze uzavírat kromě písemné formy i ústně či konkludentně – svým jednáním (když v krámě např. zaplatíte za svůj nákup, uzavíráte tím smlouvu, aniž byste cokoli řekli nebo podepsali).
Aby zůstalo právo na odstoupení od smlouvy sjednané přes sociální sítě zachováno, jako je tomu například při nákupu přes e-shopy, musí se jednat o spotřebitelskou smlouvu, která bude uzavřena distančním způsobem. Spotřebitel poté má nárok na odstoupení od smlouvy do 14 dnů od převzetí zboží bez uvedení důvodu. Zároveň má v těchto situacích zachována i další práva, na která je jinak zvyklý, jako například možnost reklamace vad,
upřesnila Hekšová, podle které musí podnikatel v souvislosti s nabízením a prodejem zboží dodržovat i další povinnosti (např. informační povinnost o kontaktních údajích, o podmínkách uplatnění práva na odstoupení bez důvodu nebo o možnostech reklamace). Informace, které běžně bývají na e-shopech uvedeny v obchodních podmínkách často při prodeji přes sociální sítě chybí.
Prodejem přes sociální sítě by však podnikatelé neměli obcházet povinnosti, které by měli, pokud by zboží prodávali přes běžný e-shop. V opačném případě riskují, že při kontrole České obchodní inspekce bude nesplnění informační povinnosti posouzeno jako přestupek, za který může být podnikateli uložena pokuta,
poučila závěrem Hekšová a varovala před koupí zboží od někoho s anonymním profilem, kde chybí kontaktní údaje a další důležité údaje, protože i když jeden den profil na sítích funguje, druhý den už může být smazaný.