Hlavní navigace

Na jaké bonusy máte nárok při práci o víkendu nebo přesčas?

Gabriela Hájková

Standardní pracovní doba se většinou pohybuje kolem 40 hodin týdně. Ze strany zaměstnavatelů se ale stále častěji objevují nároky na, kulantně řečeno, časovou flexibilitu zaměstnanců – rozuměj přesčasy. Kromě těch firmy nezřídka požadují i směny ve svátek, o víkendu či v noci. Tato práce by ale měla být ze strany zaměstnavatele kompenzována buď ve formě příplatků, nebo náhradního volna. 

Práce ve svátek, o víkendu nebo v noci

Pokud zaměstnavatel vyžaduje, abyste do práce chodili i o víkendu, musí vyplácet ke mzdě  příplatek ve výši 10 % průměrného výdělku. Příplatek ve stejné výši vám náleží i pokud pracujete v noci mezi 22. až 6. hodinou. Na výši a formě vyplácení příplatku za víkendové a noční směny se můžete společně se zaměstnavatelem dohodnout. V případě domluvy může být příplatek také nižší, popřípadě smí být vyplácen například měsíční paušální částkou. Nikdy se však nesmí stát, že by vám jej zaměstnavatel neposkytoval vůbec. Stejně tak jej nemůže nahradit například benefit v podobě stravenek, poukazů a dalších výhod, upozornila Ivana Brancuzká, manažerka ze společnosti Crowe Horwath.

V případě práce ve svátek je situace odlišná. Primární kompenzací je podle Brancuzké náhradní volno, které vám zaměstnavatel musí poskytnout nejpozději do tří měsíců, pokud byste se společně nedohodli jinak. Volno odpovídá rozsahu práce, kterou jste vykonávali ve svátek a náleží vám za něj náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Vedle toho máte ale také možnost domluvit se, že vám zaměstnavatel místo náhradního volna vyplatí k dosažené mzdě také příplatek v minimální výši průměrného výdělku, uvedla Brancuzká s tím, že příplatky se sčítají. Pokud by například nastala situace, že byste museli jít do práce některý víkendový den a zároveň by byl svátek, náleží vám kompenzace jak za práci o víkendu, tak za práci ve svátek. Pokud by se navíc jednalo o přesčas, nikoliv o předem stanovenou směnu, která by spadala do vaší běžné pracovní doby, dostali byste také příplatek za přesčas.

Práce přesčas

Přesčas je práce, kterou vykonáváte nad stanovenou týdenní pracovní dobu, u obvyklého pracovního úvazku tedy nad 40 hodin týdně. O přesčas se jedná pouze tehdy, pokud je práce nařízena zaměstnavatelem, nebo o ní ví a souhlasí s ní, jinak nebude započítána. Jako přesčas se nepočítá, pokud doděláváte práci, kterou jste například kvůli prokrastinaci nestihli během vaší pracovní doby, upozorňuje Brancuzká a doplňuje, že ze strany zaměstnavatele může být přesčas nařízen jen ve výjimečných případech a vzhledem k okolnostem o něm nemusíte být informováni předem.

Dalším pravidlem je, že práce přesčas nesmí u běžného zaměstnance přesáhnout 150 hodin ročně a zaměstnanec může nad rámec odpracovat maximálně 8 hodin týdně. „Pokud byste však souhlasili, můžete pracovat i nad tento limit, nejvýše pak ale vždy v průměru 8 hodin za týden,“ doplňuje Brancuzká.

Kompenzací práce přesčas může být náhradní volno (opět nejpozději do tří měsíců, nedohodnete-li se jinak), nebo příplatek ve výši 25 % průměrného výdělku. V obou případech vám samozřejmě náleží mzda.  Důležité je, že pokud zaměstnanci bylo poskytnuto náhradní volno, nepočítají se hodiny za přesčas do stanoveného limitu 150 hodin za rok, dodala Brancuzká, podle které v řadě firem dnes už s prací přesčas počítají a i z tohoto důvodu sjednávají mzdu již s ohledem na možné přesčasy. Pokud takovou smlouvu máte, příplatek vám podle ní nenáleží. Nezbytné je, abyste v takové smlouvě měli uveden rozsah práce přesčas, který nesmí překročit zákonný limit. Pokud pracujete na částečný úvazek, zaměstnavatel vám nemůže přesčas nařídit bez vašeho souhlasu. Zároveň jej nesmí nařídit těm, kteří pečují o dítě mladší než 1 rok.

Práce na dohodu a příplatky ke mzdě

Pokud vykonáváte práci na základě dohody, neplatí pro vás stejné podmínky jako u klasického pracovního poměru. Odměna za práci ve svátek, v noci či o víkendu nebo za přesčas vám nemusí být vyplácena, zdůraznila Ivana Brancuzká. Dohoda o provedení práce je totiž sjednávána na 300 hodin ročně a každá hodina práce se z daného limitu odčítá. V případě, že byste tak některý den pracovali déle, než jste zamýšleli, nejedná se o přesčas, ale hodina se vám odečte z ročního limitu, dodala.

Našli jste v článku chybu?