Současná vedra nás chtě nechtě ovlivňují. Představují zdravotní riziko, snižují náš výkon. Zákony však chrání zaměstnanci i v těchto situacích. Podle pracovněprávních předpisů je např. maximální přípustná teplota u kancelářských profesí nastavena na 27 °C, u těžké fyzické práce je to 24 °C a u nejnáročnějších fyzických činností (např. výkopové práce) je to „jen“ 20 °C.
Podle typu pracovní pozice se realisticky můžeme bavit i o pěti až desetiprocentním úbytku produktivity při teplotách na pracovišti do 30 °C. Pokud jde ještě o vyšší hodnoty nad 30 °C, jde mnohdy i nižších desítky procent,
vysvětlil Michal Španěl, manažer a datový analytik pracovního portálu JenPráce.cz s tím, že při lehké fyzické zátěži dosahuje člověk optimálního výkonu asi do 22 °C, ale pokud se teplota zvýší na 27 °C, může pracovní výkon klesnout až o čtvrtinu. Kromě toho u zaměstnanců v horkém počasí roste únava, ubývá soustředění a roste riziko chyb.
V případě, že teploty na pracovišti překonají stanovenou hranici, musí zaměstnavatel přikročit ke stanoveným opatřením, zajistit pitný režim a v některých případech také nastavit bezpečnostní přestávky.
Pokud teplota na pracovišti překročí stanovené limity, musí zaměstnavatel přijmout technická nebo organizační opatření. V první řadě jde o využití klimatizace, větrání, stínění nebo jiných technických prostředků ke snížení teploty. Pokud ani tato řešení nestačí, je nutné zavést bezpečnostní přestávky nebo upravit délku pracovní směny,
vyjmenoval Španěl a upozornil na to, že bezpečnostní přestávky se započítávají do pracovní doby.
Zaměstnavatel podle něj také musí vyhodnotit konkrétní pracovní podmínky a zařadit zaměstnance do odpovídající kategorie práce. Od toho se následně odvíjí nastavení pitného režimu, délka přestávek, případné střídání pracovních činností nebo úpravy pracovní doby
Zaměstnavatel musí zajistit nápoje, aby vám pomohl doplnit významnou část tekutin a minerálních látek ztracených během směny potem a dýcháním.
U profesí, kde to charakter práce umožňuje, může zvýšení komfortu zaměstnanců pomoci uvolnění firemního dress code nebo přesunutí části náročnějších činností do ranních hodin, kdy panují nižší teploty. Vedle technických opatření se v období veder osvědčuje také vhodná organizace práce. Firmy mohou náročnější činnosti přesouvat do ranních hodin, kdy jsou teploty nižší a zaměstnanci podávají zpravidla lepší výkon. V odpoledních hodinách, kdy horko vrcholí, je naopak vhodné zařazovat méně fyzicky náročné úkoly, administrativu nebo plánované porady,
uvedl Španěl a dodal, že v některých provozech může pomoci také flexibilnější pracovní doba, střídání zaměstnanců na jednotlivých činnostech nebo častější krátké přestávky.
ČLÁNKY DO MAILU