Termín smrskflace se vžil pro praktiku výrobců, kteří zmenší obsah výrobku, ale zachovají obal a především jeho cenu. V Česku mají přehlednější orientaci zajistit měrné ceny i pravidla pro férové balení. Některé státy Evropské unie ale k regulaci v posledních letech přistoupily důsledněji.
Podle ředitelky spotřebitelské organizace dTest Eduardy Hekšové není problém jen v menším balení, ale i ve způsobu, jakým se změny prezentují. Česká právní úprava zatím smrskflaci výslovně neupravuje, některá pravidla však mohou spotřebitele chránit alespoň nepřímo. Zákon o ochraně spotřebitele zakazuje klamavé obchodní praktiky, tedy i takové prezentování výrobků, které by mohlo zákazníka uvést v omyl ohledně množství nebo ceny zboží,
vysvětluje.
V praxi by tak výrobci například neměli používat nadměrně velké obaly, pokud jejich velikost neodpovídá skutečnému obsahu a mohla by spotřebitele mást. Jako zákaznici bychom měli být v řadě případů informovaní také o takzvaných měrných cenách, tedy ceně za kilogram nebo litr daného výrobku.
Hekšová současně připomíná nedávné rozhodnutí německého soudu o čokoládách Milka, které výrobce v některých případech zmenšil z původních 100 gramů na 90 gramů, ale obal zůstal téměř beze změny. U některých typů čokolád pak po zmenšení obsahu dokonce stoupla jejich cena. Německý soud rozhodl, že takový postup může představovat klamání spotřebitelů, pokud výrobce změnu dostatečně viditelně neoznačí. Podle soudu nestačí upravit drobný údaj o gramáži – zákazník musí být na změnu upozorněn jasně a srozumitelně,
vysvětluje.
Obdobně se po svém se smrskflací vypořádávají i některé další státy EU. Například ve Francii musí od července 2024 velké supermarkety povinně upozorňovat na výrobky, u nichž se snížilo množství při stejné nebo vyšší ceně. Rakousko letos přijalo zákon, který obchodníkům ukládá označovat výrobky zasažené smrskflací přímo u regálu po dobu nejméně 60 dnů. Podobná úprava platí i v Maďarsku.
