Kyberšmejdi v Česku spáchají v průměru 58 trestných činů denně

E-šmejdi se během roku 2025 pokusili klientům tuzemských bank ukrást přes 14 miliard korun. Nejčastěji se terčem podvodníků stávají lidé ve věku 36 až 44 let. Vyplývá to z dat, které dnes zveřejnila Česká bankovní asociace (ČBA).

Klienti tuzemských bank v roce 2025 čelili téměř 91 tisícům útoků v objemu 14 mld. Kč, z toho 12,2 mld. Kč se bankám podařilo zachránit. Celková škoda dosáhla částky 2,1 mld. Kč, což je oproti roku 2024 nárůst o víc než 700 mil. Kč.

Zdroj: Česká bankovní asociace

Rostl i počet případů, které oběti hlásily na policii – z 18 na 21 tisíc ročně. V průměru šlo o 58 trestných činů denně, velká spousta lidí ale útok nenahlásí. Podle Ondřeje Pence z odboru prevence Policie ČR je vhodné o případech, kdy vznikne škoda, policisty informovat. 

O neúspěšných pokusech podvodníků by pak měli říci především svým známým. Pokud lidé útoku odolají, na polici se obracet nemusí. Určitě je ale dobré nenechávat si tuto zkušenost pro sebe. Je dobré šířit ji dál a edukovat tak své známé, apeloval Penc na veřejnost. 

Právě edukace je nejúčinnější způsob, jak v objemu páchaných útoků zamezit škodám. V loňském roce proto policisté zorganizovali na 6682 besed, při kterých oslovili přes 200 tis. lidí. 

O edukaci veřejnosti se snaží také Česká bankovní asociace, ať už prostřednictvím Kybertestu či soutěže pro žáky 2. stupně základních škol a studenty středních škol CyberGame. Kybertest, který pomocí 10 otázek simuluje reálné podvodné jednání, si od jeho spuštění vyzkoušelo už milion lidí. Jen loni to bylo zhruba 330 tisíc testů s průměrným výsledkem 71 %. Na testu s ČBA spolupracuje Policie a NÚKIB a jeho podoba se každoročně obměňuje na základě zkušeností s novými typy podvodů.

Podle Zdeňky Hildové, ředitelky ČBA Educa, je ve vzdělání veřejnosti stále co dohánět. Milion hotových testů je krásná meta, přesto vidíme, že chování lidí v online prostředí zůstává poměrně rizikové, zejména u mladých lidí, kteří mají častěji jednodušší hesla nebo podceňují zabezpečení platebních karet, říká.

I proto ČBA rozšířila další ze svých aktivit – soutěž CyberGame - i na studenty středních škol. I tato věková skupina má totiž, oproti původním předpokladům, v kyberbezpečnosti značné mezery. 

Vůbec nejčastěji ovšem podvodníci míří na lidi ve věku 36 až 44 let, častěji na ženy. Ze statistik také vyplývá, že nejčastěji jsou to lidé se středoškolským vzděláním. Část veřejnosti si myslí, že na podvody nejčastěji naletí hloupí lidé. V praxi se to ale děje napříč věkovými kategoriemi a bez ohledu na dosažené vzdělání. Nejde o znalosti ale o to, že podvodníci běžné občany jednoduše překonávají v oblasti sociálního inženýrství, vysvětluje Penc.

Jaké jsou nejčastější typy podvodů?

• Podvodné navolávání: Pachatel se vydává například za bankéře, policistu, pracovníka technické podpory a snaží se pod vlivem strachu vylákat peníze, nebo vzdálený přístup do zařízení oběti, který následně zneužije.
• Nabídka výhodných investic a kryptopodvody: Přesvědčivá lákavá reklama a manipulativní jednání. Cílem pachatele je vylákat z oběti co možná nejvíce finančních prostředků a využít k tomu přirozenou ziskuchtivost každého z nás. 
• Reverzní inzertní podvody: Pachatel zareaguje na váš inzerát. Podstrčí vám fiktivní platební bránu, kde vyplníte citlivé údaje a místo peněz za inzerované zboží přicházíte o všechny úspory.
• Falešná rodina: Nové číslo se hlásí jako člen rodiny v nesnázích. Potřebuje rychle poslat peníze, většinou na účet v zahraničí.
• Klasické podvody typu Phishing a Smishing: Snaha vylákat z vás citlivé údaje jako přístupová hesla či čísla platebních karet, bankovní informace nebo další osobní údaje. Tyto techniky jsou v současnosti stále dokonalejší a na první pohled již nemusí nést podezřelé znaky.

Přečtěte si také:

Klikli jsme na podvodný „přeplatek od VZP“, potvrdili platební kartu a zrušili jim web