Hlavní navigace

Které zaměstnanecké benefity se nedaní?

Gabriela Hájková

V současné době vysoké zaměstnanosti a nedostatku kvalifikované pracovní síly se snaží zaměstnavatelé zvyšovat loajalitu svých pracovníků i zaměstnaneckými benefity. Ty mohou mít různou podobu – od stravenek, přes mobilní telefon až po jazykové kurzy, mohou být i jiné než finanční podstaty (např. home office, klouzavá pracovní doba či dětský koutek na pracovišti). Benefity, které poskytují nějaké finanční zvýhodnění, kompenzaci nebo úlevu, jsou často předmětem daně a zároveň se také mohou započítávat do základu pro sociální a zdravotní pojištění. Které výhody naopak nepodléhají dani z příjmu, anebo jsou od ní osvobozeny?

Vzdělávání

Jeden z velice oblíbených a stále častěji využívaných benefitů. Ale pozor, kurz vždy musí nějakým způsobem souviset s výkonem povolání. Pokud kurz platí přímo zaměstnavatel, jde o benefit zcela osvobozený od daně z příjmu ze závislé činnosti a zaměstnanec z něj tak nemusí odvádět daň. Pokud by však zaměstnavatel poskytl zaměstnanci částku ve výši ceny kurzu jako příplatek ke mzdě, z něhož by zaměstnanec měl školení uhradit, už by dani z příjmu podléhal a stejně tak by se započítával do základu pro sociální a zdravotní pojištění, upozornila Andrea Kleinová, daňová poradkyně společnosti Crowe Horwath.

Příspěvek na penzijní připojištění a životní pojištění

Příspěvky do 50 000 korun za rok v součtu za penzijní připojištění, penzijní pojištění a životní a důchodové pojištění nepodléhají zdanění. Opět platí, že pokud byste obdrželi stejnou částku jako bonus ke mzdě, byla by z ní odvedena daň z příjmu a také strženy zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Jak v případě životního pojištění, tak penzijního spoření ale musí být splněny stanovené podmínky. Ve smlouvě musí být uvedeno, že výplata plnění je možná až po 60 kalendářních měsících a zároveň také nejdříve v roce dosažení věku 60 let, upřesnila Kleinová s tím, že splněny musí být i další podmínky stanovené zákonem.

Příspěvky přesahující 50 000 korun ročně podléhají dani z příjmu a odvodům na sociální a zdravotní pojištění.

Příspěvek na stravování

Pokud vám zaměstnavatel poskytuje tento benefit formou stravenek, nemusíte z něj odvádět daň z příjmu.

Náklady na přechodné ubytování

Dalším benefitem, který může být osvobozen od daně, je příspěvek na ubytování, pokud bydlíte v jiném městě, než je místo výkonu práce. Takový příspěvek může dosahovat výše 3500 korun za měsíc. Je ale nutné dodržet několik podmínek, aby byl příspěvek skutečně osvobozen od daně, uvedla Kleinová a dodala, že tímto způsobem nesmí být hrazeno ubytování při pracovní cestě. Zároveň musí být obec přechodného ubytování jiná, než je obec vašeho trvalého bydliště a místo přechodného bydliště musí souviset s výkonem práce. Opět se musí jednat o nepeněžité plnění, kdy zaměstnavatel hradí cenu za ubytování přímo. Pokud by vám peníze započetl k výplatě, abyste si ubytování platili sami, danily by se v plné výši. Stejně tak se daní nepeněžní plnění nad 3500 korun.

Příspěvek na rekreaci a sportovní a kulturní akce

Zaměstnavatel může nabídnout i příspěvky na volnočasové aktivity jako je rekreace, sportovní či kulturní akce a vyžití. V případě příspěvků na rekreaci nemusí zaměstnanec odvádět daň z příjmu, pokud nepřesáhnou částku 20 000 korun za rok. Stejně jako u předchozích benefitů se však musí jednat o nepeněžité plnění, tedy je zaměstnanec nemůže obdržet jako částku na účet či v hotovosti, ale může mu zaměstnavatel například zaplatit zájezd nebo hotel, informovala Kleinová.

Stejně tak jsou od daně osvobozeny příspěvky na kulturní akce, jako jsou divadla či vernisáže nebo na zdravotní a sportovní služby, tehdy pokud mají nepeněžní podobu.

Zaměstnavatel tedy vám nebo členům vaší rodiny může poskytnout různé vouchery do bazénu, posilovny nebo zdravotní poukázky apod.

Našli jste v článku chybu?