Hlavní navigace

Kdy turistická informovační centra nemusí evidovat tržby?

Gabriela Hájková

Turistická informační centra, která prodávají formou komisního prodeje výrobky zejména místních zemědělců, řemeslníků, chráněných dílen nebo například publikace místních spolků, nemusí za určitých podmínek evidovat tržby dle zákona o EET. Informace vyplývají z tiskového vyjádření Ministerstva financí ČR.

Tržby informačních center provozovaných obcemi nebo jejich příspěvkovými organizacemi jsou podle zprávy ministerstva pod veřejnou kontrolou a jsou dle zákona z evidence tržeb vyňaty. To platí za situace, kdy informační centrum zboží nejprve nakoupilo (s možnou úhradou ceny na bankovní účet podnikatele) a pak jej prodává turistům.

Pokud by naopak obecní informační centrum prodávalo zboží svým jménem na cizí účet, mohou tržby z tohoto prodeje podléhat evidenci. Jde totiž o příjmy třetí osoby, a je nutné posoudit, zda by tato třetí osoba dané tržby musela evidovat, pokud by zboží prodávala napřímo sama, vysvětlil rozdíl Michal Žurovec z Oddělení komunikace.

Pokud informační centrum prodává v komisním prodeji výrobky či publikace místních spolků či jiných veřejně prospěšných poplatníků, posuzuje se podle Žurovce povinnost evidovat tržby obdobně jako by prodával přímo veřejně prospěšný poplatník. Pokud jde tedy o příjem z hlavní (neziskové) činnosti takového poplatníka, pak informační centrum tuto tržbu evidovat nemusí, dodal.

Pokud je podnikatelská činnost výše zmíněného spolku či jiného veřejně prospěšného poplatníka, jehož zboží je prodáváno, pouze drobná (příjmy z podnikání do 175 tisíc Kč ročně nebo do 5 % celkových příjmů), pak tržba za prodej zboží podle Žurovce evidenci nepodléhá, ať už ji přijme informační centrum jako komisionář nebo přímo daný spolek.

Pro úplnost uvádíme, že pokud by informační centrum prodávalo zboží jménem a na účet daného podnikatele nebo veřejně prospěšného poplatníka, pak by taková tržba byla povinně evidována ve stejné fázi evidence tržeb, jako by ji přijal přímo podnikatel nebo veřejně prospěšný poplatník. To v případě prodeje vlastních výrobků představuje třetí fázi (1. 3. 2018) například pro potraviny či zemědělské výrobky nebo čtvrtou fázi (1. 6. 2018) pro většinu řemeslných výrobků, uzavřel Žurovec.

Našli jste v článku chybu?