Hlavní navigace

Kapesné buduje vztah k penězům, třetina Čechů ho odmítá

Jiří Hovorka

Kapesné nedává nebo by svým potomkům nedávala takřka třetina (29 %) Čechů. Na Slovensku odmítá dávat kapesné 32 % lidí, naopak v Rusku jsou rodiče štědří, finančního přilepšení se nedočká pouze pět dětí ze sta. Alespoň to ukazuje telefonický průzkum úvěrové společnosti Home Credit.

Ekonomové i psychologové se shodují, že vztah k penězům by si děti měly budovat už od útlého věku v rodině a kapesné je vhodným instrumentem. Rodiče by měli věnovat dostatek času vysvětlování a diskuzi o tom, proč dítě kapesné dostává, co se s penězi dělá a na co kapesné může použít. Výše kapesného by samozřejmě měla být úměrná věku, upozorňuje psycholog Jiří Brančík.

Dotázaní ve všech třech zemí se shodli, že ideálním věkem pro začátek podpory potomků formou kapesného je období kolem desátého roku života. Pro 19 % českých respondentů by se začátek výplaty kapesného měl shodovat s nástupem do školy.

Jako odpovídající částku vnímají Češi 200 korun, Slováci 10 euro (240 korun) a v Rusku jsou rodiče ochotni podpořit dítě částkou až 500 rublů (téměř 300 korun) měsíčně. Setkali jsme se i s překvapivými odpověďmi štědrých respondentů, že rozumná výše kapesného je tisíc korun měsíčně a víc, dodává analytik společnosti Home Credit Michal Kozub. Varuje, že takto vysokým kapesným rodiče často kompenzují, že na své potomky nemají čas. Dítě si pak neuvědomuje hodnotu peněz a vysoké kapesné vnímá jako samozřejmost.

Našli jste v článku chybu?