Hlavní navigace

Jen výše platu nerozhoduje. Češi chtějí v práci výhody a benefity

Sdílet

Nabídka zaměstnaneckých benefitů hraje pro řadu Čechů čím dál větší roli při rozhodování, jaké místo nakonec přijmout. Vyšší poptávka začíná být hlavně po flexibilních zaměstnaneckých benefitech, jako vzdělávací programy, kulturní zážitky nebo sportovní a wellness aktivity. Vyplynulo to z průzkumu společnosti Aon.

Za standardní nabídku naopak řada zaměstnanců považuje služební telefon a notebook, stravenky, dovolenou navíc, občerstvení na pracovišti, příspěvek na penzijní pojištění či pružnou pracovní dobu.

Platové ohodnocení je samozřejmě i nadále velmi důležitou a často nejdůležitější motivací, která nakonec rozhoduje o tom, do jaké práce Češi nastoupí, ale při srovnatelných platových podmínkách benefity rozhodují. Pro některé uchazeče je dokonce příjemnější, když zvolí nabídku, která je finančně o něco málo horší, ale nabízí řadu zaměstnaneckých benefitů, které jiná firma s mírně vyšším platovým ohodnocením nenabízí.

S postupující dobou lze podle průzkumu i nadále očekávat rostoucí trend flexibilních zaměstnaneckých benefitů a péče o zaměstnance. Vzhledem k dosavadnímu vývoji bude posilovat především poptávka po zaměstnaneckých výhodách, které umožňují sportovní a relaxační vyžití.

Našli jste v článku chybu?
  • Aktualita je stará, nové názory již nelze přidávat.
  • 5. 12. 2018 9:08

    Martin Luther (neregistrovaný)

    Někdy mám dojem, že benefity mají do jisté míry za úkol odvést pozornost od nedobrých finančních podmínek daného pracovního místa. Pokud je zde ve výrobě mzda na úrovni 27 % mzdy německé a celkově na 32% je něco špatně. Je to podobné jako se zdůvodněním, proč neklesá citelně cena pohonných hmot na čerpacích stanicích. V situaci, kdy cena ropa je znovu na nízkých hodnotách. To se zlevní velmi opatrně a řádově o desetiny koruny, při opačném vývoji ceny, cena akceleruje nahoru bleskově. Takže se dnes dopřává sluchu finančním analytikům, ekonomickým akademikům, kteří stále varují před recesí, vysokých nákladech na cenu práce, slabou produktivitou práce, montovnami u nás .... Do studií ČT jsou neustále zváni podobní odborníci, zástupci Hospodářské komory ČR, průmyslových svazů a svazu obchodu, zástupců malých a středních podniků atd. Ti potom občanům vysvětlí i za podpory komentátorů ČT, že se mýlí, když se chtějí dožít časů, kdy poměr mzdy ke mzdě Němců, Rakušanů, Francouzů dosáhne alespoň 50%.

  • 5. 12. 2018 12:02

    Martin Luther (neregistrovaný)

    Záporné hodnocení může dát jen jednodušší člověk. Pokud dáváte mínus, napište svůj pohled, tento odůvodněte a pojďte se mnou do diskuze. Zřejmě nemáte odvahu.

  • 5. 12. 2018 19:48

    Krtek (neregistrovaný)

    Taky jsem dal mínus a klidně napíšu proč. Nevidim důvod srovnávat se s kymkoliv. To vede akorát k nadávání a nespokojenosti. Stačí se podívat kolem sebe a je zřejmé že se máme v ČR čim dál líp. Co jezdim autem, osciluje benzín v rozmezí 25-38 kč/L, to vůbec neberu jako komoditu k inflaci nebo abych nadával na pumpaře, na stát.... Vim, že jsem nastupoval jako lopaťák za 6 tisíc čistýho, dneska maji lidi na stejné pozici min. o 10 tisíc víc. Náklady na život vzrostly možná o 20-30% (neberu v potaz ceny nemovitostí), třeba chleba jsem tenkrát kupoval rodičum za 18 kč bochník, dneska ho kupuju sobě za 22 kč. Když jsem hledal práci bylo 5 týdnů dovolené vážně vyjímečným benefitem (vlastně tehdá byly ze zákona 3 týdny, 4 až po X letech), dnes je to standard, někde jsou i sick days...Bohužel lidi u nás jsou víc a víc zhýčkaní a zblblí, musí mít víc a víc věcí co nepotřebujou a nadávaji že na to nemaji hned, když naši sousedi třeba ano.
    Takže pokud chcete srovnávat, srovnávejte se sám se sebou. Kde jste byl v roce 90, 2000, kde jste dnes ? Co se týče života, příjmů, výdajů, komfortu atd atd. Vždycky se bude mít někdo lépe a nemá cenu se tim zbytečně nervovat a remcat.

  • 5. 12. 2018 20:44

    Martin Luther (neregistrovaný)

    Píšete o sobě a o svých pocitech. Emoce do ekonomiky nepatří. Jaký byl v jednotlivých letech vývoj inflace si každý může dohledat na stránkách ČSÚ. O tom není tento článek. Lidé často nedokáží porozumět sémantice textu. To je i Váš případ. Píši a porovnávám naše mzdy a platy (asi v tom rozdíl ani nerozpoznáte) s Německem. 21 let jsem pracoval v zahraničí. Dovolte mně, abych se tedy srovnal průměrného českého zaměstnance s tím německým. Je smutné, že po téměř 30 letech od změny politického a ekonomického systému v ČR jsme stále na úrovni zemí na východ od nás. Co se týče minimální mzdy, mediánu mzdy či průměrné mzdy dosahujeme za rok 2017 uvedeného procentuálního poměru. A Němce v posledních letech doháníme jen hlemýždím tempem. S tímto tempem máme teoretickou šanci naše západní sousedy dohnat někdy v závěru či počátkem dalšího století. A to by ještě SRN musela hodně dlouho brzdit, či spíše přešlapovat na místě. A moje replika do diskuze se týkala primárně mezd, platů. Nikoliv mé osobní spotřeby, spokojenosti či nespokojenosti. Možná jste měl u té lopaty vydržet.

  • 5. 12. 2018 21:11

    Krtek (neregistrovaný)

    Tak když vynecháme pocity tak i všechny statistiky vedou k tomu že naše kupní síla stále roste.
    Pořád nevidim důvod brečet že se máme o 20% hůř než soused, když se máme asi 3-5x lépe (i podle ekonomických dat) než jsme se měli třeba těsně po revoluci.
    A víte třeba že v Africe mají mnohonásobně větší sklizeň kokosů a banánů ? Ty asi bohužel nedoženeme nikdy.
    A taky jsem pár měsíců prací v cizině strávil Dneska už by se mi to nevyplatilo asi ani ekonomicky (řešit bydlení tam + barák doma atd, stěhovat se pryč na trvalo bych nikdy nechtěl).

  • 6. 12. 2018 8:43

    Martin Luther (neregistrovaný)

    Váše sdělení se ubírá znovu jiným směrem. Píšete vlastně o tom, jak jste spokojený. O tom já nepíši. Neporovnávám kupní sílu dnes a před 30 lety. Pravděpodobně by jste byl překvapený, že tehdy byl průměrný příjem kolem 3000,- Kčs. Dnes je zhruba desetkrát vyšší. Na druhou stranu vše, co je spojené s bydlením je neuvěřitelně dražší. Elektřina, plyn, voda, tuhá paliva, nájem, daně z nemovitostí, ceny nemovitostí, ceny jízdného v MHD, služby... Spotřební zboží je dostupnější, na druhou stranu u nižších sociálních skupin je spotřební koš podstatně jiný než u těch movitějších. Dříve měl prakticky možnost každý získat podnikový, městský byt. Jistě, většinou musel několik roků čekat. Dnes bez pár miliónů na hotovosti, či vysoké hypotéce na 20 - 30 let nemá zvláště mladý člověk šanci. S velikostí města se nedostupnost prohlubuje. Ale moje sdělení bylo jasné, ve srovnání s Německem máme 27% jejich mezd , potažmo 32 % jejich mezd a platů. A můžu použít i srovnání se Slovinskem, které je na stejné úrovni HDP/osobu jako ČR. Platy o 30 - 40 % vyšší.

  • 5. 12. 2018 21:25

    czhunter (neregistrovaný)

    Jinak pokud chcete znát upřímnou a pravdivou odpověď, proč nemáme mzdy na úrovni Německa (dva roky jsem tam pracoval), tak ta je poměrně jednoduchá (ale Češi ji nechtějí slyšet):

    Zisk je funkcí rizika.

    Češi by chtěli mít Německé zisky (a ty si přerozdělovat ve formě mezd), ale v žádném případě nejsou ochotni nést německé rizika.

  • 5. 12. 2018 21:20

    czhunter (neregistrovaný)

    Myslím, že jste včera ten více než hodinový pořad ČT o mzdách neviděl, protože to, o čem píšete se tam tak zcela nedělo.

  • 6. 12. 2018 11:21

    pavel (neregistrovaný)

    Pokud mohou mít benefity naši ničemní poslanci a zbyteční senátoři (tzv. příživníci) tak proč je nemají mít všichni? Copak ta smečka tupounů jsou nadlidi?

  • 6. 12. 2018 17:04

    Krtek (neregistrovaný)

    O kterých benefitech konkrétně mluvíte ? Článek je o firmách, ne o poslanecké sněmovně. Proč si o ty záviděné benefity neřeknete svému zaměstnavateli ? Dneska stačí projít inzeráty a snad krom možnosti marodit za 100% platu máte v soukromém sektoru lepší nabídky než je mizernej parlament.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor aktuality

Psaním jsem skloubila své znalosti ze studií financí a žurnalistiky. Ráda se učím nové věci, tančím a běhám.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).