Nedostatek pracovníků a velká nabídka pracovních míst Čechům nahrává. Ti tak začali využívat situace a testovat, u kterého zaměstnavatele se budou mít lépe. Na dělnických pozicích tak například lidé mění práci ze dne na den ještě ve zkušební lhůtě, aby si následně rozmysleli, že se u původního zaměstnavatele měli lépe.
Důvodem jsou ale také stěží srovnatelné nabídky jednotlivých zaměstnavatelů. Velmi často se stává, že uchazeči o dělnické pozice nedokáží nabízené pracovní nabídky dobře vyhodnotit a teprve po změně místa zjistí, že u předchozího zaměstnavatele se měli ve výsledku lépe, což je žene k další změně,
komentuje Hana Orgoňová, vedoucí jihlavské pobočky Grafton Recruitment.
Firmy totiž inzerují nabídky každá po svém a v jiné formě. Porovnání tak může být složitější. Zatímco některé firmy používají odměňovací model založený na úkolu, jiné na hodinové sazbě a další zase mají k základní fixní mzdě celou řadu variabilních složek. Finální výši mzdy navíc ovlivňuje i směnnost. Například na Vysočině, kde je kumulace výrobních firem nejhustší v ČR, je nejčastější třísměnný model. Běžně však firmy fungují i ve dvojsměnném, nejméně oblíbením nepřetržitém či ženami vyhledávaném jednosměnném provozu. I když se hodinová sazba jeví stejná, výsledné rozdíly mohou činit jednotky tisíc korun měsíčně,
říká Hana Orgoňová.
Například ve dvojsměnném provozu může dělník vydělat nástupní mzdu 19 602 Kč (minimum 14 250 Kč, maximum 22 500 Kč), v třísměnném provozu už 21 177 Kč (minimum 17 500 Kč, maximum 27 600 Kč).
Vysoká fluktuace pak pro firmu přináší další náklady navíc, a to nejen kvůli náboru zaměstnanců, ale i náklady na jejich vzdělávání.
