Zůstat déle doma a dostávat nemocenské. To je nejčastější důvod, proč si lidé na legitimaci práce neschopného, tzv. neschopence, přepisují datum vystavení či ukončení. Podle § 176 trestního zákona se jedná o trestný čin, a to bez ohledu na to, o kolik se padělatelé obohatí. Za pozměňování a padělání veřejné listiny jim hrozí peněžitý trest či odnětí svobody až pět let.
Falšovat tzv. neschopenku je přitom naivní. OSSZ/PSSZ/MSSZ či zaměstnavatelé na to jednoduše přijdou – stačí, když porovnají evidenci ošetřujícího lékaře s údaji příslušné správy sociálního zabezpečení. Potvrzují to i případy z konce roku 2007 a z prvního čtvrtletí letošního roku, z pracovišť okresních správ sociálního zabezpečení.
Tiskopis potvrzující pracovní neschopnost má čtyři části:
- při vystavení předá lékař první díl („Legitimaci práce neschopného pojištěnce“) pacientovi,
- druhý díl („Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti“) zůstane v dokumentaci lékaře,
- třetí část („Hlášení o počátku pracovní neschopnosti“) bez uvedení diagnózy obdrží zaměstnavatel,
- poslední část tiskopisu („Hlášení OSSZ“) zašle lékař v den vystavení s kódem diagnózy příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ.
Při ukončení pracovní neschopnosti ošetřující lékař odevzdá pacientovi druhou část tiskopisu („Hlášení o ukončení pracovní neschopnosti“), kterým se uplatňuje nárok na výplatu nemocenského a pacient ho odevzdá svému zaměstnavateli. Ošetřující lékař současně od pacienta převezme první díl tzv. neschopenky („Legitimaci práce neschopného pojištěnce“), vyznačí na něj datum ukončení pracovní neschopnosti a tento díl zašle OSSZ/PSSZ/MSSZ do evidence práce neschopných. Je tedy zřejmé, že prosté porovnání evidencí vede k odhalení případných podvodů.
Zdroj: ČSSZ
