Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o čtvrt procentního bodu na 3,75 %. Podle guvernéra Aleše Michla chce centrální banka krotit úvěrový boom, brzdit růst množství peněz v ekonomice, podporovat spoření a tím i nízkou inflaci. Je potřeba být přísný, protiinflační, prostě jestřáb v duchu Rašína,
uvedl na tiskové konferenci.
Ve stejném rozsahu tedy na 2,75 % stoupne také diskontní sazba a lombardní sazba, která po navýšení činí 4,75 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné od 19. června 2026. Jde o první zvýšení sazeb ze strany ČNB od června 2022.
Zvýšení sazeb ČNB zdůvodnila snahou zabránit tomu, aby se inflace znovu oddálila od dvouprocentního cíle. Ačkoli se centrální bance více než dva roky daří tento cíl udržovat, některé proinflační tlaky přetrvávají. Jádrová inflace se už šest měsíců drží těsně pod třemi procenty a neklesá. K růstu cen podle ČNB přispívají zejména rychle rostoucí mzdy, napjatý trh práce, zdražování služeb, rostoucí spotřeba domácností a také vyšší ceny nemovitostí. Centrální banka proto označuje dnešní zvýšení sazeb za krok, který má udržet nízkoinflační prostředí i v dalších měsících.
Bankovní rada zároveň upozornila, že v ekonomice přibývá peněz kvůli rychlejšímu úvěrování a dluhovému financování vyšších veřejných výdajů. To může podle ČNB zvyšovat tlak na další růst cen. Na druhé straně centrální banka připustila, že ekonomika letos zřejmě poroste pomaleji, než čekala v květnové prognóze. Další postup proto nechává otevřený a bude ho odvíjet od nových dat, zejména od vývoje inflace, mezd, kurzu koruny, veřejných financí, cen nemovitostí i situace v zahraničí.
Repo sazba je pro finanční trh klíčová, protože se od ní odvíjí i další úroky v ekonomice. Její zvýšení se může postupně promítnout do dražších úvěrů pro firmy i domácnosti, ale také do vyšších sazeb na spořicích účtech. Zároveň jde o hlavní signál, kterým ČNB ukazuje, jak přísnou měnovou politiku chce v dané chvíli vést.
Aktuální krok je podle mě vhodné chápat spíše jako preventivní jemné doladění měnové politiky než jako začátek nového cyklu utahování. To však neznamená, že ČNB nemůže ve druhé polovině letošního roku sazby v případě potřeby ještě mírně zvýšit,
komentoval hlavní analytik společnosti Citfin Miroslav Novák.
ČNB sice mohla ještě určitou dobu vyčkávat, nakonec ale zvolila přístup „když už, tak hned“. Taková strategie jí ve výsledku dává lepší pozici – čím dříve zareaguje, tím spíš nebude muset podobný krok v dalších měsících opakovat,
uvedl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Zároveň je podle něj třeba si uvědomit, že ačkoliv je česká inflace aktuálně nízká, dokonce i v evropském srovnání, při rozhodování centrální banky nehraje minulý vývoj hlavní roli. Měnová politika musí mířit dopředu a ovlivňovat budoucí inflaci, nikoli reagovat na tu již odeznělou. Současně platí, že současná nízká inflace je zčásti dána jednorázovými či dočasnými faktory – zejména odstraněním poplatků za OZE a přechodným poklesem cen potravin. Jakmile tyto vlivy odezní, celkový inflační obrázek se může rychle změnit. Nadále přitom pozorujeme silnou inflaci ve službách a zatím nic nenasvědčuje jejímu výraznějšímu zvolnění,
uvedl.
