ČNB nechala úrokovou sazbu na 3,75 %. Ekonomové se rozcházejí, zda ještě letos přijde další zvýšení

Česká národní banka (ČNB) na srpnovém měnovém zasedání (6. 8. 2026) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 %. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů bankovní rady. Po červnovém zvýšení sazeb tak centrální bankéři přešli do vyčkávacího režimu. Mezi ekonomy ale nepanuje shoda, zda už je zvyšování sazeb definitivně u konce.

ČNB nadále považuje rizika dalšího vývoje inflace za proinflační. Jádrová inflace se už osm měsíců drží těsně pod 3 % a výrazněji neklesá. Cenové tlaky přetrvávají především ve službách, rychle rostou mzdy a ceny nemovitostí a spotřeba domácností zůstává silná.

„Zvýšení sazeb na minulém jednání přineslo žádoucí zpřísnění měnových podmínek. Hlavní strategií je nyní období vyhodnocování nových dat,“ uvedla bankovní rada.

Podle nové prognózy ČNB dosáhne průměrná inflace letos 2 % a v roce 2027 vzroste na 2,5 %. Centrální banka zároveň zhoršila výhled české ekonomiky. Letošní růst HDP nově očekává na 2,2 % místo dřívějších 2,5 V příštím roce počítá s růstem o 2,7 %.

ČSOB: Zvýšení na 4 % zůstává ve hře

Podle hlavního ekonoma Patria Finance Dominika Rusinka guvernér Aleš Michl tentokrát zvolil opatrnější tón a ČNB přešla především do režimu vyčkávání.

Možnost dalšího zvýšení sazeb ale podle něj rozhodně nezmizela. ČSOB očekává silnější inflační tlaky než samotná centrální banka a na začátku roku 2027 předpokládá růst inflace viditelně nad 3 %. Přispět k tomu může konec příznivého vlivu zlevňování potravin, dražší elektřina a plyn, ale také pokračující růst cen služeb a nákladů na bydlení.

Pravděpodobnost, že bankovní rada bude muset v dalších měsících přitvrdit a dále zvýšit úrokové sazby na 4 %, zůstává dle nás relativně vysoká, uvedl Rusinko.

Rozhodující budou podle něj zejména další údaje o jádrové inflaci a mzdách, ale také ceny ropy a plynu či postup Evropské centrální banky a amerického Fedu.

Citfin: Nejpravděpodobnější je delší stabilita sazeb

O něco klidnější vývoj očekává hlavní analytik Citfinu Miroslav Novák. Podle něj současná data nevytvářejí potřebu dalšího okamžitého zvýšení sazeb.

Pro stabilitu hovoří celková inflace pod 2% cílem, silnější koruna nebo zmírňování inflačních očekávání. Naopak rizikem zůstává růst cen služeb, mezd, energií a úvěrů.

V nejbližších měsících je podle mě nejpravděpodobnější, že ČNB bude držet sazby beze změny na současných úrovních, uvedl Novák.

Pokud by však ČNB svůj postoj změnila, podle Nováka je mnohem pravděpodobnější zvýšení sazeb než jejich snížení. Repo sazba na 4 % by mohla přijít například ve čtvrtém čtvrtletí, pokud by výrazněji zrychlila jádrová inflace nebo znovu vzrostly světové ceny energií.

Komerční banka čeká 3,75 % i po celý příští rok

Také ekonom Komerční banky Martin Gürtler považuje současnou vyčkávací strategii ČNB za odpovídající situaci. Část ekonomických ukazatelů totiž působí protiinflačně, zatímco jiné stále signalizují silné domácí cenové tlaky.

Červnové zvýšení sazeb podle Komerčky nebylo začátkem nového cyklu jejich růstu, ale spíše preventivní reakcí na nahromaděná proinflační rizika.

Repo sazbu na úrovni 3,75 % proto očekáváme nejen po zbytek letošního roku, ale také po celý rok 2027, uvedl Gürtler.

Podle banky už některé proinflační faktory začínají ztrácet sílu. Jde například o dynamiku mezd, úvěrovou aktivitu nebo růst cen nemovitostí.

CREDITAS upozorňuje na služby, energie a potraviny

Také hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek potvrzuje, že si nyní ČNB může dovolit vyčkávat. Současná repo sazba jí podle něj vytvořila dostatečný „úrokový polštář“.

V dalších měsících však mohou inflační tlaky znovu zesílit. Vedle cen elektřiny a plynu bude důležité, zda bude pokračovat současné zlevňování potravin.

Největší pozornost podle Dufka zaslouží služby, jejichž ceny rostou tempem kolem 4,5 až 5 %. Právě tuto část inflace může ČNB prostřednictvím úrokových sazeb ovlivňovat podstatně více než ceny energií či potravin.

ČNB proto musí čísla sledovat a vyhodnocovat, aby byla připravena na případný negativní mix inflačních tendencí, který se může projevit už na přelomu roku, uvedl Dufek.

Snižování sazeb zatím není na pořadu dne

Ačkoli se jednotlivé prognózy liší v tom, zda ČNB ještě letos přistoupí k dalšímu zvýšení sazeb, ekonomové se v jednom bodě převážně shodují: rychlé snižování úrokových sazeb se zatím neočekává.

Další postup bankovní rady bude záviset především na vývoji jádrové inflace, mezd, cen služeb, úvěrové aktivity a cen energií. ČNB bude zároveň sledovat kurz koruny, hospodaření státu a vývoj geopolitické situace.

Prozatím tak základní úroková sazba zůstává na 3,75 %. Otázkou pro další měsíce není ani tak její pokles, ale spíše to, zda současná úroveň bude k udržení inflace pod kontrolou stačit.