Český trh práce je pod tlakem. Lidí ubývá, jejich nároky ale rostou

12. 1. 2026

Sdílet

17. 7. 25 / 1x / zaměstnání, nábor, nový zaměstnanec Autor: Shutterstock, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek

Český trh práce čelí několika výzvám. Jedna z nich souvisí s nedostatkem pracovních sil, který je zčásti způsobený stárnutím populace. V roce 2024 odešlo do důchodu 120 000 lidí, zatímco na trh práce vstoupilo pouze 95 000 absolventů. Ve firmách se zvyšuje počet pracovníků ve věku nad 50 let, upozornila Jaroslava Rezlerová, předsedkyně Asociace poskytovatelů personálních služeb a generální ředitelka ManpowerGroup Czech Republic na setkání platformy Sustainable Business Forum, které uspořádala Francouzsko-česká obchodní komora (FČOK). Podle Rezlerové tato demografická nerovnováha přímo přispívá k přetrvávající rigiditě trhu práce. 

Podle Jana Vejmělka, hlavního ekonoma Komerční banky by do roku 2030 mohla být skoro třetina populace v důchodovém věku. V roce 1990 to přitom bylo jen 12,5 %. Průměrný věk zaměstnanců se tedy stále zvyšuje, v roce 2025 činil 44 let.

Jak upozornil Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce ve společnosti Alma Career, i když firmám často chybí pracovní síly, stále poměrně často ignorují volné kapacity, které by bylo možné na trhu práce najít. Ty představují cizinci, uchazeči s handicapem, rodiče malých dětí (nejčastěji tedy ženy na rodičovské dovolené, které potřebují částečné úvazky) a pracovníci v důchodovém věku (65+). Podle Dombrovského jich u nás pracuje jen 11 %, což je méně než v západoevropských zemích. 

O kolik víc od letoška zbyde z výplaty pracujícím důchodcům a co musí udělat, aby výhodu získali? Přečtěte si také:

O kolik víc od letoška zbyde z výplaty pracujícím důchodcům a co musí udělat, aby výhodu získali?

Potvrdila to i Jana Skalková, vedoucí oddělení trhu práce a vzdělávání ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, podle které jen 19 % zaměstnavatelů aktivně vyhledává starší pracovníky, a to navzdory tomu, že mohou do firem přinést zkušenosti a odborné znalosti. 

Na českém trhu práce přetrvává i genderová nerovnost. Starší ženy často zůstávají vyloučeny z pozic s vysokou odpovědností. Pouze 13 % z nich dosáhne manažerských funkcí, přičemž genderová nerovnost v ČR patří k nejvyšším v Evropě, Index globálního gender gap řadí Českou republiku na 102. místo ze 148, zdůraznila Rezlerová, podle které se v tomto srovnání například Francie loni umístila na 35. místě. 

Situaci nepomáhá ani to, že profesní mobilita je u nás v ČR stále velmi omezená. Přirozená fluktuace zaměstnanců loni byla jen na úrovni 12 %. Čechům se tedy nechce obecně příliš měnit práce (navíc nejsou příliš ochotní za ní ani dojíždět) nebo se bojí opustit stávající zaměstnání. 

To podle Dombrovského souvisí s obavami, jak by případné období bez práce domácnost finančně ustála. Přibližně 70 % lidí má úspory, které jim vystačí nanejvýš na tři měsíce, zatímco pětina nemá žádné finanční rezervy. Tato skutečnost samozřejmě omezuje jejich schopnost opustit zaměstnání a věnovat se hledání nového, což je třeba v severských zemích běžná praxe, vysvětlil analytik Alma Career, podle kterého zároveň z průzkumu mezi zaměstnanci vyplývá, že většina lidí by byla ochotna změnit práci za podmínky, že by jim nová příležitost zaručila aspoň o 20 % vyšší plat.

Na fóru Francouzsko-české obchodní komory také zaznělo, že s demografickou změnou souvisí také fakt, že mají zaměstnavatelé na českém trhu práce také problém přizpůsobit se očekáváním nové generace, například v oblasti flexibility. Mladí lidé mají navíc jiné představy o tom, jak by měl pracovní poměr vypadat, ať už z pohledu možnosti vykonávat práci mimo kancelář nebo z hlediska délky pracovní doby. 42 % mileniálů upřednostňuje rovnováhu mezi pracovním a osobním životem, poznamenala Rezlerová, podle které tento trend s příchodem generace Z na trh práce ještě zesílí. Klíčovými kritérii pro přilákání a udržení talentů tak podle ní bude flexibilita, další vzdělávání i kvalita života v práci. 

Odborná diskuse odborníků, ekonomů i manažerů firem poukázala na limity současného modelu, na kterém český trh práce funguje. Ten však nebude schopen dlouhodobě reagovat na budoucí výzvy. Ekonomická udržitelnost spočívá především v lidském kapitálu. Pro zajištění stability naší ekonomiky je nezbytné vybudovat inkluzivní trh práce, který se bude umět přizpůsobit všem generacím, shrnul závěrem Michal Macko, ředitel Francouzsko-české obchodní komory s tím, že by firmy měly změnit své postupy, investovat do dovedností, podporovat rovné příležitosti a být flexibilnější. 

Čistá mzda 2026: Vše, co potřebujete znát, abyste si mohli spočítat výplatu za leden Přečtěte si také:

Čistá mzda 2026: Vše, co potřebujete znát, abyste si mohli spočítat výplatu za leden

Našli jste v článku chybu?

Autor aktuality

Autorka je zástupkyní šéfredaktora serveru Měšec.cz.

Kvíz týdne

Ztraceni v rozpočtu? Pomůžeme vám vyznat se v pojmech
1/11 otázek


Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).