Téměř polovina dospělých Čechů se celoživotně vzdělává. Ve většině případů se účastní kurzů, které přímo souvisejí s jejich prací. Oproti zahraničí však dalším vzděláváním trávíme nejméně času z celé Evropské unie. Vyplynulo to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad.
Nějakou formu celoživotního vzdělávání přiznává 46 % Čechů ve věku 25 – 64 let. Většina dává přednost mimoškolnímu vzdělávání, jako jsou různé kurzy a školení. Bezmála každý druhý pracující se vzdělává kvůli svému zaměstnání. Ve valné většině případů tyto pracovníky finančně podporuje zaměstnavatel a daná školení se nejčastěji odehrávají v pracovní době,
potvrzuje Martin Mana, ředitel odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Právě nepovinné kurzy a školení poskytuje svým zaměstnancům více než polovina firem. Častěji však tyto varianty nabízí velké společnosti, nejvíce pak v oblasti peněžnictví a pojišťovnictví. Naopak nejméně příležitostí mají osoby zaměstnané v ubytování, stravování a pohostinství.
Podíl Čechů, kteří se dále vzdělávají, je přibližně stejný, jako evropský průměr. V porovnání s ostatními státy však trávíme neformálním vzděláváním nejméně času. Zatímco v Česku připadá na účastníka v průměru 35 hodin dalšího vzdělávání ročně, jinde je to i dvojnásob. Například v Rakousku tráví na školeních a kurzech 87 hodin a v Německu 68 hodin,
uvádí Marek Rojíček, místopředseda ČSÚ.
Rozsah dalšího vzdělávání je pak ovlivněn i tím, jak lidé přistupovali ke studiu ve škole. Míra zapojení vysokoškoláků do následného vzdělávání je téměř čtyřikrát vyšší než u osob se základním vzděláním a dvakrát vyšší než v případě vyučených.