Ačkoli Češi patří mezi národy, které nejvíc lpí na vlastním bydlení, v posledních letech přibývá lidí, kteří míří do nájmu. Ve srovnání s Němci, Poláky i Slováky ostatně aktuálně vnímáme dostupnost vlastnického bydlení nejkritičtěji. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu Modré pyramidy stavební spořitelny, který proběhl v Česku, na Slovensku, v Německu a Polsku.
Podle dat Eurostatu žilo v roce 2024 74,7 % Čechů ve vlastním a nájemní bydlení využívala zhruba čtvrtina lidí. Před 4 lety šlo o 20 % obyvatel.
Odlišná situace je v sousedním Německu, kde je nájem standardní a často i preferovanou formou bydlení. V roce 2024 žilo v pronajatém bytě 52 % Němců.Nájemní bydlení je v Německu vnímáno jako běžná a plnohodnotná volba, často výhodná. Růst cen nemovitostí ve velkých německých městech překonává růst příjmů a tamní podmínky pro hypotéky jsou ve srovnání s ČR velmi přísné, což dále komplikuje přístup mladých lidí k vlastnímu bydlení,
vysvětluje Monika Truchliková, generální ředitelka Modré pyramidy stavební spořitelny ze skupiny Komerční banky, s tím, že v Německu si hypotéku bere pouze 8 % obyvatel.
Ještě vyšší než v Česku je podíl lidí žijících ve vlastním v Polsku a na Slovensku. V Polsku dosahuje 87,1 %, na Slovensku dokonce 93,1 %. Nájemní bydlení tam hraje spíše okrajovou roli a trh s nájemním bydlením není tak rozvinutý jako v Česku nebo Německu. To se promítá i do preferencí domácností – většina lidí zde stále počítá s tím, že „normální“ je bydlet ve vlastním.
Pokud jde o vysněnou formu bydlení, Češi tradičně míří k rodinnému domu, ve kterém by chtělo žít 62 %. Vlastní byt by zvolilo 26 % respondentů. Na Slovensku je preference vlastního bydlení ještě silnější – přednost mu dává 91 % dotázaných, nejvíc ze všech sledovaných zemí.
Němci naopak 4× častěji než respondenti z ostatních zemí uvádějí, že jejich představou ideálního bydlení je nájemní byt. Jako ideál ho označilo 26 % Němců oproti průměrným 6 % v ostatních zemích.
Do nájmů míří hlavně mladí
Zatímco v celé populaci převažuje v Česku vlastní bydlení, u mladých lidí je situace jiná. Ve věkové skupině 18 až 29 let žije nejvíce lidí v nájmu (44 %) nebo u rodičů (30 %). Podobný obrázek nabízí i Polsko. V Německu pak nájemní bydlení u mladých výrazně dominuje – v nájmu tam podle průzkumu žije 61 % mladých.
Nejvýrazněji se od ostatních liší Slovensko. Polovina Slováků ve věku 18 až 29 let zůstává bydlet v rodinné domácnosti. Důvodem jsou především vysoké ceny nemovitostí, menší nabídka nájemního bydlení, ale i kulturní tradice vícegeneračního bydlení, kdy je běžné, že děti odcházejí do vlastního později.
V Česku pak podle Truchlikové rodiče dětem často také pomáhají dosáhnout na vlastní nemovitost a stávají se spolužadateli jejich úvěrů na bydlení. V poslední době je rovněž patrný trend, kdy o hypotéku již nežádají páry, ale jednotlivci spolu s jedním z rodičů,
uzavírá.
