Hlavní navigace

Bytovým družstvům roste počet nedobytných dluhů. Chtějí změnu zákona

Jiří Hovorka

Bytovým družstvům a společenstvím vlastníkům narostl v loňském roce podíl nedobytných pohledávek. A to z 28 procent v roce 2016 na 44 procent. Vyplývá to z dat  Svazu českých a moravských bytových družstev, který sdružuje kolem 245 družstev a více jak 400 společenství vlastníků majících ve správě přibližně 600 tisíc bytů.

Celková výše dluhů vůči členům svazu za loňský rok dělá více než 250 milionů korun. Počet dlužníků se pohybuje kolem 17,5 tisíce. Oproti roku 2016 tak nedošlo k nárůstu celkové dlužné částky ani počtu neplatičů

Svaz si stěžuje na to, že družstva a společenství nemají při uspokojování pohledávek přednostní právo v exekučním, ani v insolvenčním řízení. Legislativa podle něj nenabízí ani žádné další účinné nástroje, které by pomohly situaci řešit.

Dlužníka můžete zažalovat. Jde-li jeho majetek do konkursu, výtěžek z prodeje ale často přednostně obdrží banka jako zástavní nebo zajištěný věřitel, uvádí předseda svazu Jan Vysloužil s tím, že na rozdíl od bankovních domů nebo splátkových prodejců se ale bytové korporace stávají věřiteli nedobrovolně. Vznik dluhu nikterak neovlivní. 

Novela občanského soudního řádu z loňského roku sice zavedla, že v případě, kdy dojde ke zpeněžení dlužníkova bytu, 10 procent z výtěžku prodeje je rezervováno pro přednostní uspokojení pohledávek společenství vlastníků, podle svazu ovšem ve většině případů dlužnou částku nepokryje. Obzvláště to platí ve větších městech. U bytových družstev navíc nepřichází prodej jednotky v úvahu vůbec, protože bytové družstvo je samo vlastníkem bytu.

Jak bytovým družstvům, tak i společenstvím vlastníků by pomohlo, kdyby přešly v obou případech do skupiny přednostních pohledávek, kam patří mimo jiné i výživné či státní pohledávky, myslí si Vysloužil. Zákonodárci by tak podle něj měli tento požadavek zohlednit při právě projednávané novele insolvenčního zákona. Ta se nyní nachází před druhým čtení v Poslanecké sněmovně. 

Ocenili bychom samozřejmě, kdyby vedle novelizace insolvenčního zákona poslanci učinili tuto úpravu také v občanském soudním řádu, podle kterého se řídí podmínky vymáhacího procesu, dodává Vysloužil. Většina dlužníků se totiž nachází v exekučním řízení, jen zlomek z nich dosáhne na oddlužení.

Dluh v případě jeho nevymožení finančně dopadá na ostatní bydlící v domě nebo jde z finančních rezerv původně určených na opravy či investice.

Našli jste v článku chybu?