Zpráva dozorčí rady Agrobanky Praha, a.s. v likvidaci o průběhu a dalším vývoji likvidace Agrobanky Praha, a.s. v likvidaci

Průběh likvidace AGBL a její další vývoj nelze oddělit od činnosti vedoucí k narovnání historických vztahů a úkonů Společnosti vyplývajících z nucené správy Společnosti a jejich výsledcích.

Ve svém usnesení z 15.2.2006 mi­mořádná valná hromada AGBL pověřila a doporučila dozorčí radě a likvidátorovi podniknout bez zbytečného odkladu takové kroky a jednání, které by iniciovaly a umožnily komplexní narovnání historických vztahů zmíněných úvodem.

Jaká byla situace na počátku roku 2006?

Aktiva banky byla ve výši 346 mil. Kč (4% původní hodnoty aktiv při vstupu do likvidace). Výše evidovaných závazků vůči ČNB 17.206 mil. Kč, neuhrazená ztráta z minulých let přesahovala 21 mld. Kč.

Současně byl počátek roku 2006 ve znamení nástupu nového likvidátora, pana Ing. Jindřicha Hrabala, Ph.D. , který se seznamoval s celou problematikou banky, zejména těmi historickými skutečnostmi, které přivedli banku pod nucenou správu a později do likvidace.

Dozorčí radě bylo od počátku roku 2006 zřejmé, že likvidace zbývajících aktiv zabere maximálně rok 2006 a že v tomto roce je také nutné najít možná řešení. Na základě vlastních, již dřívějších, právně ekonomických analýz, které měla dozorčí rada k dispozici bylo možné určit, že narovnání historických vztahů ve prospěch akcionářů je nutné a možné spojit s ukončením likvidace a dohodou všech zúčastněných stran, tedy akcionářů (zastoupených DR), GEMB, ČNB a likvidátora.

Nezávisle na těchto stanoviscích dospěl i likvidátor banky k podobným závěrům. Jedinou alternativou proti ukončení likvidace na principu dohody všech stran bylo prohlášení konkurzu na banku. Dohodu všech zúčastněných stran, která by částečně odškodnila akcionáře byla možná na základě tohoto principu:

1. Řešení všech právních sporů týkajících se Kupní smlouvy o prodeji části podniku GEMB, kde je žalovaná jak GEMB tak AGBL.
2. Řešení žalob akcionářů a Sdružení menšinových akcionářů AGB na škodu způsobenou nesprávným úředním postupem při výkonu nucené správy proti ČNB.

Společným jmenovatelem těchto dvou principů byl prodej podniku (rozuměj současnou AGBL) GEMB při zhojení závazků vůči ČNB a tím vytvoření likvidačního zůstatku pro částečné odškodnění akcionářů. Na základě tohoto, zjednodušeně popsaného principu, zahájila dozorčí rada po Mimořádné valné hromadě intenzivní jednání, jak s likvidátorem, tak i ČNB a GEMB.

V průběhu května loňského roku likvidátor s podporou dozorčí rady vyzval GEMB k jednání ve věci Kupní smlouvy o prodeji části podniku z 22.6.1998. Sou­časně předložil ČNB návrh dalšího postupu likvidaci, který obsahoval výše zmíněné principy a měl plnou podporu dozorčí rady.

V průběhu června až července dozorčí rada i likvidátor různými formami tlačili a urgovali zahájení jednání, jak na GEMB, tak i ČNB a to bez větší odezvy. Proto likvidátor s podporou dozorčí rady zaslal předžalobní výzvu na GEMB ve věci sanace nároků s plnění vzniklého ze smlouvy o prodeji části podniku ve výši 4,5 mld. Kč.

Dozorčí rada současně jmenovala vyjednávací tým pro jednání s GEMB skládající se z předsedy dozorčí rady Mgr. Karla Tománka, předsedy Sdružení menš. akcionářů AGB a člena dozorčí rady Jiřího Kellnera a předsedy představenstva a generálního ředitele AGBL Ing. Petra Maura.

V průběhu měsíce srpna byla zahájena jednání mezi dozorčí radou, GEMB a likvidátorem o možnostech a principech řešení historických vztahů a ukončení likvidace. O obsahu těchto jednání byla průběžně informována ČNB jak dozorčí radou tak i GEMB a likvidátorem. Po vyjasnění základních stanovisek a postojů konstatovali zúčastněné strany, tedy DR, GEMB a likvidátor, že je možné hledat shodu na tzv. „Malé dohodě“, která by umožnila za úplatu stažení žalob proti Kupní smlouvě, prodej podniku AGBL GEMB a vytvoření likvidačního zůstatku. ČNB by při této transakci vyřešila i své pohledávky vůči AGBL. Velká dohoda, jako komplexní řešení včetně žaloby na škodu proti ČNB však byla ze strany ČNB zamítnuta.

V průběhu jednání s GEMB (pražské a londýnské vedení) požádala GEMB dozorčí radu, aby nepodnikala žádné kroky směrem k Evropské komisy, (posouzení charakteru veřejné podpory ČR ve věci prodeje části podniku AGBL v roce 1998) a nastínila možný čas pro dohodu do konce roku 2006 nebo v průběhu ledna 2007. V této fázi jednání (konec roku 2006) se dá říci, že princip dohody byl zřejmý a bylo nutné dojednat s GEMB jen výši částky, která by zajistila stažení žalob na Kupní smlouvu a přes prodej podniku i likvidační zůstatek pro akcionáře. Vyjednávací tým dozorčí rady šel do jednání s GEMB s těmito dvěma základními argumenty:

1. Číselnými, které dokazovaly, že nucený správce AGB prodal GEMB podhodnocená aktiva, část neoceněného majetku (pobočková síť, softwarové vybavení atd.) a současně „daroval“ kupujícím přes 19,7 mld. Kč na posílení kapitálové přiměřenosti.
2. Argumentem morálním a to, že GEMB se zúčastnila transakce (myšleno odkup části AGB v roce 1998) o kterém prokazatelně věděla, že poškozuje akcionáře.

V průběhu měsíců leden, únor až do poloviny měsíce března proběhlo několik jednání mezi zástupci GEMB a vyjednávacím týmem. Požadavek vyjednávacího týmu na odškodnění pro akcionáře se pohyboval v intervalu 850 – 1000 mil. Kč a byl odvozen z hospodářských výsledků GEMB za ½ rok existence (2 polovina roku 1998). Podle názoru dozorčí rady byl tento požadavek zcela legitimní a současně vstřícný.

ČNB v průběhu tohoto období vyjádřila souhlas s řešením svých pohledávek za AGBL v případě dohody dozorčí rady s GEMB. Také likvidátor byl připraven postupovat v ukončení likvidace podle scénáře Malé dohody. Pro tuto realizaci bylo nutné jediné, dohodnout se s GEMB na výši, která by odškodnila akcionáře.

Přes několikeré jednání s GEMB a odklady konečných termínů pro dohodu ze strany vyjednávacího týmu a dozorčí rady však ke sblížení stanovisek na výši částky nedošlo. Další postup DR je obsažen v návrhu usnesení, který DR předkládá v bodě 4 programu dnešní MVH.