Země střední a východní Evropy se dostávají na špičku v „medium tech/high tech“ sektorech

Země střední a východní Evropy (CEE) patří v posledním desetiletí v oblasti mezinárodního obchodu jednoznačně mezi nejúspěšnější. V průběhu minulých deseti let dokázaly téměř zdvojnásobit svůj podíl na trhu celkové světové poptávky importu - na 4%. Podobně působivý růst byl rovněž zaznamenán u jejich podílu na celkovém importu původních členských zemí EU (EU15). V současnosti se země CEE podílejí na celkovém importu evropské patnáctky 8 procenty a jasně se stávají klíčovým výrobcem pro „starou“ Evropu.

Tyto vynikající výsledky přicházejí v kontextu úspěšných hlubokých strukturálních změn v těchto zemích, říká nejnovější analýza sektoru trhů CEE zemí, která byla provedena "New Europe Research Network” skupiny UniCredit Group. V posledních letech prodělaly země CEE transformaci své mezinárodní specializace a struktury výroby – a to od tradičnějších sektorů směrem k nové medium/high tech výrobě. V letech 1995–2005 získaly země střední a východní Evropy nové konkurenční výhody ve výrobních sektorech vyžadující technologické know-how, jako např. výroba dopravních zařízení (tj. automobilové produkty a náhradní díly, lodě, lokomotivy atd.) a výroba elektrických a optických zařízení (elektrické motory, radiové/televizní zařízení, optické a lékařské nástroje, počítače atd.).

Na úrovni domácích ekonomik šly tyto sektory výrazně dopředu: jejich podíl na celkové produkci stoupl z 13 procent v roce 1995 na 23 procent v roce 2005. Tento vývoj je patrný především ve střední Evropě. Na druhou stranu tradičnější sektory, jako je např. potravinářství, textilní a kožedělní výroba, přestávají být konkurenceschopné, protože konkurence nízkonákladových ekonomik v rozvojových zemích dál sílí.

Zahraniční investice hrají u těchto strukturálních změn důležitou roli a posilují konkurenční výhody regionu. „Sektory s nejsilnějšími přímými zahraničními investicemi (FDI) jsou také ty, z nichž pramení nejvyšší zisky z hlediska podílu na mezinárodním obchodu: je zde tedy jasná korelace. S tím, jak CEE země přitahují stále větší podíl přímých zahraničních investic, prodělává inovace výrobních sektorů stále větší rozvoj“, říká Johann Strobl, finanční ředitel Bank Austria Creditanstalt a ředitel divize pro střední a východní Evropu (CEE) skupiny UniCredit Group.

CEE země jako výrobní centrum pro staré země Evropské Unie Země regionu střední a východní Evropy si vybudovaly dobrou konkurenční pozici jako střediska výroby. To je vidět na jejich rostoucím podílu na mezinárodním obchodu a silném toku přímých zahraničních investic do regionu.

Velmi impozantní výsledky čínských výrobců, kteří dokázali za poslední dobu více než ztrojnásobit svůj podíl na mezinárodním obchodě, ale možnosti růstu ve střední a východní Evropě v budoucnosti nehrozí. Jsou zde totiž jasné rozdíly v tom, na co Čína a CEE kladou hlavní důraz. Zatímco Čína se soustředí na export činností v sektorech náročných na práci, včetně textilní a kožedělní výroby, a vybudovala si zároveň silnou konkurenční pozici v několika kapitálově náročných oblastech, jako je např. elektronika (především výroba počítačových komponentů), export CEE zemí nyní pokrývá odlišné spektrum, kde dominantní postavení má odvětví špičkových a středních technologií (medium/high tech). Od roku 2000 dosáhly země střední a východní Evropy významného růstu na mezinárodním obchodě ve strojírenském sektoru, budovách a zařízení (+ 4 procenta), v oboru gumárenství a výroby syntetických materiálů (+ 5,4 procenta), u ostatních nekovových minerálních produktů (3,2 procenta), výroby dopravních zařízení (2,7 procent), elektrických zařízení (+ 3,5 procenta) a dřevěných a dřevařských produktů (+ 4,4 procenta).

"Tento vývoj ukazuje, že se země střední a východní Evropy jasně dostávají na špičku díky své flexibilitě, síle a know-how. Tyto země tradičně kladly silný důraz na vzdělávání a na kvalitu místního provozního prostředí. Z těchto důvodů stále více přitahují společnosti, jež produkují výrobky náročné na kapitál či znalosti, spíše než společnosti hledající nejnižší možné výrobní náklady – ty se totiž v současnosti nejpravděpodobněji uplatní na Dálném Východě. To mění strukturu výroby v zemích střední a východní Evropy“, říká Debora Revoltellová, vedoucí ekonom pro střední a východní Evropu skupiny UniCredit Group. Zeměpisná blízkost dělá z CEE zemí ideální oblast pro rozvoj průmyslových center, zásobujících celoevropský trh, jak ukazuje příklad automobilového průmyslu.

Existuje několik důvodů, proč zahraniční společnosti budují své provozy právě v regionu CEE. Ale vzhledem k tomu, že CEE není homogenním regionem, je třeba se dívat na situaci jednotlivých zemí samostatně. Např. v České republice a na Slovensku je to právě obchodní prostředí, které nabízí výrazné výhody. V Turecku a Polsku přitahuje zároveň investory velký domácí trh, zatímco Bulharsko a Rumunsko zatím ještě nabízejí relativně nižší náklady na pracovní síly ve zdravém a dynamickém prostředí se silnou průmyslovou tradicí a kvalifikovanou pracovní sílou.

Posilování celkové konkurenceschop­nosti na základě modelu specializace založeného na nízkých nákladech je klíčovou příležitostí pro udržitelný silný růst i do budoucnosti. “Rostoucí význam velikosti místního trhu, blízkost do EU, možnost vybudování celoevropských výrobních center, kvalifikovaná a dynamická pracovní síla a fungující prostředí vhodné pro podnikání – všechny tyto faktory jsou hnací silou budoucího růstu zemí CEE. Udržet silnou dynamiku představuje opravdovou výzvu, která před těmito zeměmi stojí ”, dodává finanční ředitel Johann Strobl.

Vyhlídky pro jednotlivé sektory

“V nadcházejících letech očekáváme nadprůměrné tempo růstu v odvětvích náročných na kapitál, jako je elektrická a optická zařízení a doprava, které jsou charakteristická vyšším přispěním technologických odvětví“, říká ekonomka Debora Revoltellová. "Například růst produkce v sektoru dopravních zařízení (především výroba automobilů) ve střední Evropě, stejně jako v nových členských zemích EU – Bulharsku, Rumunsku a Turecku, dosáhne dvouciferných hodnot. V tomto průmyslovém odvětví se region CEE již stal výrobním centrem pro celý evropský trh  – Fiat má výrobní závody v Polsku, VW v Polsku a na Slovensku, Audi v Maďarsku, Škoda, Toyota PSA a Hyundai v České republice a Kia a PSA Peugeot Citroën na Slovensku. Navíc Renault je již přítomen v Rumunsku a vstupuje do Turecka.“ Také stavebnictví se těší neobyčejně příznivým vyhlídkám vzhledem k tomu, že pozitivní vývoj bude navíc podpořen velkým počtem infrastrukturních projektů. Ekonomové skupiny UniCredit Group pracují s předpokladem devítiprocentního růstu tohoto sektoru u regionu jako celku.

Dobré výsledky výše uvedených sektorů budou mít pravděpodobně také dobrý vliv na ostatní související průmyslová odvětví, např. gumárenství a výroba syntetických materiálu a nekovových minerálních produktů (cementárenství, sklářství, výroba keramických produktů, cihel, dlaždic a obkladů). Vyhlídky pro kovodělný průmysl, poměrně tradiční sektor v mnoha zemích tohoto regionu, jsou pouze stabilní, v důsledku nutné a rozsáhlé potřeby modernizace a restrukturalizace a také silné závislosti na cenách kovu. Vyhlídky pro sektor strojírenství a výroby zařízení jsou slibné vzhledem k silné poptávce po investicích v celém regionu.

V zemědělství, potravinářství a v sektoru nápojů a tabáku se očekává, že bude současný trend i nadále pokračovat svým klidným tempem. Na druhou stranu sektory náročné na pracovní sílu, jako je textilní a kožedělný průmysl, stojí před méně příznivými vyhlídkami: ekonomové skupiny UniCredit Group předpovídají pro všechny země – kromě Bulharska, České republiky a Slovenska – klesající trend až do roku 2008.

"Navzdory slabšímu vývoji v sektorech náročných na pracovní sílu předpovídáme pro následující dva roky celkově pozitivní trend pro výrobní odvětví ve střední a východní Evropě. Ve srovnání s minulým desetiletím bude však technologické know-how těchto zemí hrát ještě důležitější roli. To platí také pro odvětví služeb, kde high-tech průmysl náročný na znalosti bude moci těžit z dobrých možností růstu. Jednou z klíčových problémů, které stojí před zeměmi CEE pro následujících několik let, bude další rozvoj jejich odbornosti a využití zkušeností, které již získaly, k dalšímu rozvoji takových oblastí průmyslu, které jsou náročné na know-how“, uzavřela hlavní ekonomka Debora Revoltellová.