Ze zahraničních pravidel silničního provozu znají čeští řidiči nejlépe ta německá

Nejvyšší míru znalosti pravidel silničního provozu při cestách do blízkého zahraničí prokazují čeští motoristé ve Spolkové republice Německo. Týká se to především povědomí o odlišnostech od pravidel silničního provozu platných v České republice, jako jsou například rychlostní limity pro různé typy komunikací nebo postupy, jejichž cílem je posílení bezpečnosti a plynulosti silničního provozu. Tato zjištění vyplynula ze soutěžní ankety pořádané CCS Českou společností pro platební karty a.s. a Českým rozhlasem 1 – Radiožurnálem v období od července do srpna letošního roku.

Výsledky soutěžní ankety ukázaly, že čím geograficky bližší je daná země České republice, tím lépe znají čeští řidiči místní pravidla silničního provozu. Celkem 89 % českých řidičů tak například ví, že pokud se ocitnou na německé dálnici v zácpě, musejí jet ve svých pruzích co nejvíce při kraji tak, aby mezi sebou ponechali volný pruh pro průjezd záchranných a asistenčních vozidel. Stejně tak přibližně 85 % českých řidičů ví, že pomalu jedoucí vozidlo (například zemědělský stroj) musí na německé silnici na vhodném místě snížit rychlost, popřípadě zastavit a umožnit tak předjetí bezprostředně následujícím vozidlům.

V případě provozu na rakouských silnicích si přibližně 77 % řidičů uvědomuje, že pokud jejich vozidlo nebude splňovat normy pro provoz na rakouských komunikacích, může jim místní policie zabavit i státní poznávací značku. Nicméně již pouze 43 % respondentů dokázalo správně odpovědět na otázku, jaká je nejvyšší povolená rychlost na rakouských silnicích mimo obec (100 km/h).

Podobně dopadly odpovědi týkající se pravidel silničního provozu ve Slovinsku. Pouze 34 % respondentů vědělo správnou odpověď na poměrně klíčovou otázku pro bezpečnost silničního provozu – kdo má ve Slovinsku přednost na kruhovém objezdu. Jen přibližně třetina dokázala odpovědět správně – a to tak, že nikoli řidič jedoucí po okruhu, ale ten, kdo má volno zprava.

Dalších 47 % respondentů vědělo, že na nizozemských silnicích mají přednost rychleji jedoucí vozidla před pomalejšími – jako jsou například mopedy nebo jízdní kola. O 6 % méně – 41 % pak znalo, že na belgických dálnicích je nejvyšší povolená rychlost nižší než na dálnicích v ČR, a to 120 km/h.

V případě dalších okruhů otázek prokázali respondenti následující míru znalostí:

  • 89 % respondentů vědělo, že při cestě zájezdovým autobusem, který má vybavena sedadla bezpečnostními pásy, jsou cestující povinni je při jízdě po německých silnicích použít.
  • 71 % respondentů dokázalo správně odpovědět na otázku, zda je ve Slovinsku maximální rychlost pro osobní auta s přívěsy na silnicích mimo obec a na dálnicích (ano – 80 km/h).
  • 56 % respondentů znalo odpověď na otázku, v čem se liší rychlostní limity na chorvatských silnicích od České republiky. Na komunikacích označených jako tzv. silnice pro motorová vozidla je nejvyšší povolená rychlost 100 km/h.