Zaměstnanost dosáhla nejvyšší úrovně od začátku roku 1998

Celková zaměstnanost se ve 2. čtvrtletí 2007 zvýšila proti stejnému období roku 2006 o 88,0 tis. osob a dosáhla nejvyšší úrovně od začátku roku 1998. Počet podnikatelů vzrostl o 13,5 tis. a počet zaměstnanců o 75,5 tis. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO se meziročně snížil o 92,2 tis. osob, počet dlouhodobě nezaměstnaných se přitom snížil o 55,6 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti meziročně klesla o 1,8 procentního bodu na nejnižší úroveň v posledních devíti letech (5,3 %).

Zaměstnanost

Předběžné výsledky za 2. čtvrtletí 2007 potvrzují růst celkové zaměstnanosti, když se průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, zvýšil proti 1. čtvrtletí roku 2007 o 28,5 tis. osob, tj. o 0,6 %.

Počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním dosáhl v průměru za 2. čtvrtletí celkem 4 913,9 tis., tj. o 88,0 tis. více než ve 2. čtvrtletí roku 2006 a meziročně výrazně vzrostl o 1,8 %. Zaměstnanost se tak dostala na nejvyšší úroveň od 1. čtvrtletí 1998. Podstatně se zvýšil počet pracujících absolventů středních škol s maturitou o 68,4 tis. a absolventů vysokých škol a VOŠ o 18,7 tis., což souvisí s všeobecně rychlým růstem vzdělanosti populace. Při vysokém přírůstku celkové zaměstnanosti zůstaly proporce zaměstnaneckého a podnikatelského sektoru na úrovni před rokem. Počet zaměstnanců se zvýšil proti 2. čtvrtletí 2006 o 75,5 tis. na 4 104,4 tis., a jejich podíl na celkové zaměstnanosti se stabilizoval na 83,5 %. Počet členů produkčních družstev se dále snížil o 1,7 tis. na 14,4 tis. osob. Počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků se proti srovnatelnému období roku 2006 zvýšil o 13,5 tis. na 793,8 tis. a podíl podnikatelského sektoru na celkové zaměstnanosti tak zůstal stejně jako před rokem na 16,2 %. Klesl počet podnikatelů se zaměstnanci o 9,4 tis. na 186,0 tis. a počet pomáhajících rodinných příslušníků se snížil o 3,5 tis. na 29,7 tis., počet podnikatelů bez zaměstnanců se zvýšil o 26,5 tis. na 578,0 tis.

Míra zaměstnanosti (podíl počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním ve skupině 15–64letých) dosáhla 66,0 % a ve srovnání s 2. čtvrtletím 2006 vzrostla o 0,7 procentního bodu. Míra zaměstnanosti mužů se zvýšila o 0,9 procentního bodu na 74,5 %, míra zaměstnanosti žen vzrostla o 0,6 procentního bodu na 57,5 %.

Nárůst počtu osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním byl částečně kompenzován poklesem počtu druhých zaměstnání (snížení o 29,4 tis. na 78,3 tis). Na rozdíl od hlavního zaměstnání převažují mezi nimi podnikatelé bez zaměstnanců (55,0 %).

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO1), očištěný od sezónních vlivů, se snížil proti 1. čtvrtletí roku 2007 o 20,2 tis.

Počet nezaměstnaných osob dosáhl 274,6 tis. (z toho 148,6 tis. žen), což je nejnižší úroveň od konce roku 1997. V porovnání s 2. čtvrtletím roku 2006 se celkový počet nezaměstnaných snížil o 92,2 tis. a meziročně poklesl o více než čtvrtinu. Obecně se nezaměstnanost rychleji snižovala u osob v mladším a středním produktivním věku. Pokles nezaměstnanosti se projevil více v ženské složce populace (o 52,8 tis.), a to zvláště v pětileté věkové skupině 20–24 let (o 14,7 tis.). Celkový počet nezaměstnaných mužů se meziročně snížil o 39,4 tis., nejvíce ve skupině mladých 20–24 let (o 10,6 tis.). Převážná část všech nezaměstnaných (73,9 %) jsou osoby se středním vzděláním bez maturity nebo se základním vzděláním.

Počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle sice klesl proti 2. čtvrtletí 2006 o 55,6 tis. na 150,4 tis., ale jejich podíl stále přesahuje polovinu všech nezaměstnaných (54,8 %). Mimořádně vysoký podíl osob dlouhodobě bez práce je ve skupině nezaměstnaných se základním vzděláním (70,7 % všech nezaměstnaných se základním vzděláním), ve skupině nezaměstnaných se středním vzděláním bez maturity je to více než polovina všech nezaměstnaných (53,1 %). Celkový počet nezaměstnaných déle než čtyři roky se snížil o 8,4 tis. na 52,1 tis. (19,0 % z celkového počtu nezaměstnaných).

Obecná míra nezaměstnanosti podle ILO (ve věkové skupině 15–64letých) dosáhla ve 2. čtvrtletí 2007 podle výsledků výběrového šetření devítiletého minima 5,3 %. Proti 2. čtvrtletí 2006 se snížila o 1,8 procentního bodu. Obecná míra nezaměstnanosti je v ČR dlouhodobě nižší než průměr za všechny členské země EU nebo průměr za země eurozóny.

Odlišná metodika zjišťování se promítla do diference mezi výší obecné míry nezaměstnanosti (ILO) a míry registrované nezaměstnanosti MPSV, ale tendence vývoje obou měr byla obdobná. Míra registrované nezaměstnanosti MPSV dosáhla ve 2. čtvrtletí hodnoty 6,6 %, tj. o 1,5 procentního bodu méně než před rokem.

Regionální míra nezaměstnanosti se pohybovala od 2,5 % v Praze a 2,8 % v Jihočeském kraji do 8,2 % v Moravskoslezském a 10,1 % v Ústeckém kraji. Snížení míry nezaměstnanosti se projevilo ve všech krajích republiky s výjimkou Vysočiny, nejvíce v oblastech s přetrvávající vysokou nebo nadprůměrnou mírou nezaměstnanosti, tj. v Moravskoslezském a Ústeckém kraji a dále v Jihomoravském kra­ji.

Nízkou míru nezaměstnanosti mají trvale vysokoškoláci (1,2 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (3,2 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (20,1 %) a nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (6,0 %).

Neaktivita

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. Tyto ekonomicky neaktivní osoby představují potenciální pracovní rezervu. Ve 2. čtvrtletí roku 2007 činil jejich počet 214,7 tis., tj. o 33,8 tis. méně než ve stejném období roku 2006. Velký počet těchto osob je ve věkové skupině do 24 let (81,4 tis.), kdy se převážně jedná o studenty a učně. Relativně značný počet 25–34letých (celkem 40,7 tis.) vyplývá hlavně ze zájmu žen, které jsou na rodičovské dovolené nebo v domácnosti, o své pracovní uplatnění. Počet zájemců o zaměstnání je vysoký ve věku 50 a více let. V pětileté skupině 50–54 let je to 14,3 tis. a ve skupině 55–59 let 19,7 tis. Ve skupině 50–54 let se jedná především o invalidní důchodce a ve skupině 55–59 let o osoby v invalidním a řádném starobním důchodu. Ve skupině šedesátiletých a starších to bylo 27,1 tis., když rozhodující částí zájemců o práci jsou starobní důchodci.

1) Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, které v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů. Tato metodika je jednotná pro všechny členské země EU a poskytuje mezinárodně srovnatelné údaje. Je třeba respektovat skutečnost, že definice nezaměstnaných podle ILO se liší od definice uchazečů o zaměstnání registrovaných na úřadech práce. Rozdíly mezi počtem nezaměstnaných podle mezinárodní definice a mezi počtem registrovaných uchazečů o zaměstnání jsou podrobněji vysvětleny v navazující výše uvedené publikaci ČSÚ.