Zájem o životní pojištění byl loni v Česku rekordní, dohánět Evropu se však stále nedař

[Tisková zpráva] Bezmála milion nových smluv o životním pojištění s pojistným přesahujícím 25 miliard korun si loni sjednali klienti domácích pojišťoven. V případě počtu smluv jde podle souhrnných loňských statistik o nejvyšší číslo za posledních pět let, u objemu nových obchodů pak dokonce o historický rekord.

„Potvrdila se tím známá zkušenost, že v době hospodářské krize lidé více myslí na zadní kolečka a hledají finanční jistotu. Tu jim může životní pojištění spolehlivě poskytnout,“ řekl člen představenstva a ředitel divize životního pojištění ČSOB Pojišťovny Wim Guilliams.

I přes nárůst objemu nových obchodů však průměrné pojistné, které lidé platí za svá životní pojištění, loni stagnovalo nebo dokonce klesalo. U smluv s běžně placeným pojistným, tedy takových, u nichž se pojistné platí v pravidelných splátkách, připadalo loni v průměru na jednu smlouvu 8998 korun ročního pojistného, tedy prakticky stejná částka jako o rok dřív. U jednorázových pojistek, u nichž se pojistné hradí celé na začátku trvání smlouvy, pak průměrné pojistné kleslo meziročně téměř o 12 procent na 137 565 korun, když ještě v roce 2007 činilo dokonce 248 083 korun. Jednorázová pojištění se přitom loni na nové obchodní produkci podílela skoro ze 70 procent, lidé si jich sjednali za 17,4 miliardy korun.

„I ve snižujícím se průměrném pojistném lze spatřovat vliv krize. Lidé v Česku sice uzavírají životní pojištění častěji, ale spoří po menších částkách,“ uvedl Wim Guilliams.

Necelých 9000 korun ročního pojistného připadajícího na běžné placené smlouvy je z pohledu funkce životního pojištění nedostatečná suma. Takto nízkému pojistnému totiž u pojištění s kratší dobou trvání odpovídají i nízké pojistné částky, tedy finanční obnosy, které pojišťovny z tohoto pojištění vyplácejí pojištěnému nebo jeho blízkým. Pojistná částka by obecně měla činit minimálně dvou až pětinásobek roční mzdy, takže například při měsíčním výdělku 25 000 korun by měla představovat 600 000 až 1 500 000 korun. Pojistné částky 600 000 korun je sice možné dosáhnout už se zhruba tisícikorunovým měsíčním vkladem, je však zapotřebí, aby šlo o dlouhodobé pojištění – například aby si je sjednal muž ve svých 35 letech na dobu 30 let (za předpokladu tříprocentního ročního zhodnocení uložených peněz). Se zkracující se dobou pojištění se potřebné měsíční pojistné pochopitelně rychle zvyšuje.

„Životní pojištění se nejvíce vyplatí tomu, kdo si je sjedná optimálně ještě do třicítky a ponechá si je až do odchodu do důchodu nebo i déle. Díky složenému úročení vložených peněz pak i nižší částky pojistného dokážou zajistit výplatu atraktivní sumy peněz,“ uzavírá Wim Guilliams.

Podle průzkumu, který pro Českou asociaci pojišťoven v prosinci 2009 provedla agentura Ipsos, více než tři čtvrtiny lidí, kteří mají sjednané životní pojištění, platí na pojistném méně než 1000 korun měsíčně. Z průzkumu zároveň vyplývá, že poměrně velké procento lidí si sjednává životní pojištění jen na krátkou dobu, což omezuje možnost, aby kapitálová hodnota pojištění díky dlouhodobému zhodnocování uložených peněz vzrostla na potřebnou úroveň.

Že jsou částky, které lidé v Česku ukládají na životní pojištění nízké, jednoznačně ukazuje i podíl životního pojištění na hrubém domácím produktu země. Celkové předepsané pojistné na životní pojištění sice loni stouplo na 59,1 miliardy korun, a v důsledku poklesu HDP tak vzrostlo na dosud nejvyšší hodnotu (patrně okolo 1,7 procenta, údaje o HDP za rok 2009 dosud nejsou k dispozici), i tak je však tento podíl v porovnání s jinými zeměmi EU velice nízký. Podle posledních dostupných dat za rok 2007 představoval podíl životního pojištění na HDP v zemích EU-27 v průměru 6,0 procenta, což je bezmála čtyřikrát více než v ČR.