Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou

[Tisková zpráva] Vláda dnes projednala a přijala analýzu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“, která hodnotí připravenost České republiky pro vstup do kurzového mechanismu ERM II a pro následné přijetí jednotné měny euro.

Na základě závěrů této analýzy a v souladu s Aktualizovanou strategií přistoupení ČR k eurozóně (srpen 2007) vláda souhlasila s doporučením Ministerstva financí ČR a České národní banky nestanovovat prozatím cílové datum přijetí eura a v roce 2010 neusilovat o vstup do kurzového mechanismu ERM II.

V letošním roce se ve výhledu plnění maastrichtských konvergenčních kritérií hlavní bariérou stal deficit veřejných financí, který v následujících letech výrazně přesáhne referenční hodnotu 3 % HDP. V této oblasti zůstává nadále výzvou odstranění strukturálního deficitu a zajištění dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. S odezněním jednorázových inflačních šoků přechodně výrazně zvyšujících inflaci v roce 2008 došlo v roce 2009 ke znatelné dezinflaci k hodnotám umožňujícím plnění kritéria cenové stability, k jejíž udržitelnosti do budoucna přispěje i nový inflační cíl ČNB platný od roku 2010. Kritérium dlouhodobých úrokových sazeb je, a s velkou pravděpodobností i nadále bude, bez problémů plněno. Kritérium kurzové stability ČR neplní z důvodu své neúčasti v kurzovém mechanismu ERM II. Negativním faktorem v tomto ohledu je v posledních letech zvýšená volatilita kurzu koruny v důsledku světové finanční krize.

V oblasti sladěnosti ekonomiky se zejména v důsledku hospodářské krize připravenost České republiky na přijetí eura zhoršila. ČR sice v posledních letech postupně snižuje svůj odstup od ekonomické úrovně eurozóny, nedochází však k výrazným zlepšením fungování a pružnosti českého hospodářství. Na trhu práce k výraznému strukturálnímu zlepšení nedošlo a v nastavení institucionálního rámce přetrvávají problémy. K postupnému dílčímu zlepšování dochází z hlediska podnikatelského prostředí. Aktuální ekonomickou recesi lze považovat za dočasně nepříznivý faktor z hlediska budoucího přijetí eura, neboť zhoršuje vývoj veřejných financí a může generovat zvýšenou variabilitu měnového kurzu. Přetrvávající nejistota na finančních trzích nevytváří příznivé prostředí pro vstup do kurzového mechanismu ERM II.

V této situaci proto nelze dospět k závěru, že bylo dosaženo dostatečného pokroku při vytváření podmínek pro přijetí eura, aby mohlo dojít ke stanovení cílového data vstupu do eurozóny.