Volání Evropského parlamentu po vyšších cenách letenek a ekologičtějším přístupu postihne negativně především spotřebitele

Společnost easyJet představila tři body své strategie, jejímž cílem je učinit leteckou dopravu ekologicky efektivnější

Společnost easyJet, která je jednou z ekologicky nejefektivnějších leteckých společností, vítá debatu o dopadu letectví na ekologii, stejně jako připravované zahrnutí leteckého průmyslu do plánu obchodování s emisními limity. Tento krok podporuje easyJet již od roku 2003. V úterý však Evropský parlament vyzval Evropskou komisi, aby zavedla balík represivních opatření, jejichž cílem vůbec není dosáhnout lepší ekologické efektivity leteckých společností, nýbrž posílit výhradně trestní aspekt programu obchodování s emisními limity a navíc zavést dodatečné daně. Další zdanění letecké dopravy sice přinese větší příjmy vládám jednotlivých zemí, nicméně nikterak nepřispěje ke zlepšení životního prostředí.

Nízkonákladové společnosti, jakou je i společnost easyJet, jsou postaveny na principu maximální efektivnosti a jako takové představují součást řešení, nikoli problému. Zcela zásadní význam pak má skutečnost, že easyJet a další mladé aerolinie investovaly miliardy liber do nejnovějších technologií. Například průměrný věk letadel provozovaných společností easyJet je 2,2 roku, což činí tuto flotilu jednu z vůbec nejmodernějších v celé Evropě. Právě moderní letadla jsou totiž nejčistší a nejtišší. Náš obchodní model je postaven na tom, že poskytujeme spojení z bodu A do bodu B, namísto abychom budovali širokou síť s přestupy a na sebe navazujícími lety. Tím se výrazně snižuje počet startů a přistání. Navíc využíváme méně vytížená letiště a naše lety patří k nejvytíženějším. Ti, kterým jde o ochranu životního prostředí, by proto měli létat s nízkonákladovými společnostmi a ne se jim vyhýbat.

Generální manažer společnosti easyJet Andy Harrison hlasování Evropského parlamentu komentoval slovy:

„Společnost easyJet vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se poslanci Evropského parlamentu nechali zlákat jednoduchou, leč destruktivní strategií Zelených a „přistřihnout aeroliniím křídla“. To vlastně znamená konec levné letecké dopravy. Namísto toho, aby se řešily zjevné, byť politicky sporné otázky, jako je neefektivní řízení letecké dopravy a subvencování národních dopravců vládami svých zemí, rozhodli se poslanci Evropského parlamentu udělat laciné gesto a vlepit políček jednomu z nejúspěšnějších odvětví evropské ekonomiky.“

„Navrhovaná opatření nejen že poškodí spotřebitele, ale budou mít i silně negativní dopad na celkovou konkurenceschopnost evropské ekonomiky. Navíc stojí v příkrém rozporu ke klíčovému cíli Evropské unie, jímž je podpora ekonomického růstu a zaměstnanosti. Osvoboďme se na chvíli od hysterie a podívejme se na fakta. Letectví je odpovědné za pouhá 3 procenta emisí oxidu uhličitého v EU, ale tvoří plných 8 procent hrubého domácího produktu zemí Evropské unie. Náš obchodní sektor přináší větší ekonomickou hodnotu na tunu emisí CO2 než kterékoli jiné odvětví.“

„Jako každá jiná obchodní aktivita spotřebovávající energii, i letectví musí usilovat o maximální efektivitu. Pro dosažení tohoto cíle navrhuje společnost easyJet strategii o třech bodech, která se soustředí na zahrnutí letecké dopravy do programu obchodování s emisními limity, reformu neefektivního řízení letecké dopravy a konec subvencí poskytovaných vládami národním dopravcům, kteří se starými a navíc poloprázdnými letadly létají na ekonomicky neefektivních linkách.“

„Společnost easyJet bude i nadále bojovat proti jakékoli snaze znemožnit dostupnost letecké dopravy a učiní vše pro to, aby cena letenek zůstala nízká.“

Tři body ekologické iniciativy navrhované společností easyJet

1) Letecká doprava by měla být zahrnuto do programu EU ohledně obchodování s emisemi, který byl zaveden jako tržní mechanismus implementace Kjótského protokolu. easyJet byl vůbec první leteckou společností, která se pro podporu tohoto přístupu vyslovila již v roce 2003. Tento program stojí na myšlence, že jednotlivé společnosti a sektory mezi sebou mohou obchodovat s emisními limity, takže dochází k úspoře tam, kde to je nejekonomičtější.

2) Je nejvyšší čas, aby došlo k zásadní reformě řízení letecké dopravy v Evropě, jejíž kořeny se datují ještě do 19. století. Aerolinie musejí jednat s více než třiceti místními poskytovateli řízení letového provozu, kteří působí na různých územích, takže je často nemožné letět přímou trasou mezi dvěma letišti. Podle odhadů by se optimalizací řízení letového provozu nad Evropou dalo ušetřit až 12 procent paliva (a tudíž i emisí oxidu uhličitého). Bohužel vlády některých zemí stále zabraňují pokroku v této oblasti.

3) EU musí přestat zavírat oči nad stále větším objemem přímých a nepřímých dotací poskytovaným některým národním dopravcům, zejména ve Francii, Itálii a Řecku. Tyto dotace zabraňují konsolidaci sektoru a umožňují národním aerolinkám létat na neekonomických trasách starými, ekologicky neúnosnými a navíc poloprázdnými letadly. Politici musejí řešit zjevné rozpory v řízení letecké dopravy a státní pomoci, jinak nikdy nebudou věrohodní v ekologických debatách.

Společnost easyJet bude i nadále konstruktivně spolupracovat s místními i evropskými politiky a bude usilovat o podporu této strategie, která může zvýšit ekologickou efektivitu celého odvětví, aniž by se nějak dotkla jeho ekonomických a sociálních přínosů.