Vláda projednala možnosti spolufinancování prostředků z fondů EU

Vláda se ve čtvrtek zabývala možnostmi veřejných rozpočtů pro spolufinancování fondů EU v letech 2007 až 2013. Projednaný materiál analyzuje, zda bude Česká republika v tomto období schopna vydat z veřejných rozpočtů dostatek prostředků na spolufinancování, aby vyčerpala veškeré prostředky z fondů EU, které bude mít v uvedených letech k dispozici. Analýza se především soustřeďuje na možnosti veřejných rozpočtů v souvislosti s předpokládaným plněním kritérií pro vstup do eurozóny a především s vývojem mandatorních a obdobných výdajů.

ČR se podařilo na toto období vyjednat 26,7 mld eur na strukturální fondy a Fond soudržnosti, tj. průměrně ročně cca 3,8 mld eur V porovnání s průměrnou roční alokací na roky 2004–2006 se jedná o více než čtyřnásobek. Tento výrazný nárůst objemu prostředků, které bude mít ČR k dispozici, předpokládá i podstatný nárůst požadavků na spolufinancování z veřejných rozpočtů. Kromě vysokého nárůstu prostředků na politiku soudržnosti se podařilo prosadit výhodnější podmínky pro jejich implementaci. Z pohledu veřejných rozpočtů bylo nejvýznamnější zvýšení maximální míry spolufinancování z evropských zdrojů až na 85%. Celkový požadavek na spolufinancování alokací let 2007–2013 je tak 4,7 mld eur, což je cca 128 mld Kč. Prostředky strukturálních fondů a Fondu soudržnosti na roky 2007–2013 budou čerpány prostřednictvím 24 operačních programů.

Na rozvoj venkova bylo na období 2007–2013 vyjednáno celkem 2 815,5 mil. eur. Míry spolufinancování se v Programu rozvoje venkova na toto období pohybují od 55% do 80%. Průměrná míra spolufinancování na úrovni programu je 78% z evropských ku 22% národních veřejných zdrojů a ČR tak musí vynaložit 794 mil eur, aby vyčerpala celou nabízenou alokaci. Na podporu rybářství bude mít ČR v těchto letech k dispozici celkem 25,5 mil eur. Při míře spolufinancování 75% z evropských zdrojů ku 25% národních veřejných zdrojů musí ČR vynaložit 8,5 mil eur.

Aktuální výsledky ukazují, že v porovnání s předchozí analýzou sice nebude spolufinancování znamenat tak vysokou zátěž pro veřejné rozpočty, protože očekávané hodnoty se především v důsledku nižší míry spolufinancování, rostoucího kurzu koruny k euru pohybují za celé období v průměru zhruba na úrovni dvou třetin loňských předpokladů. I přes to však je nutné – má-li být ČR schopna dodržovat své závazky v oblasti fiskální disciplíny – přistoupit k systematickým reformám vedoucím ke snížení podílu mandatorních a tzv. quasi-mandatorních výdajů. Pro potřeby spolufinancování bude nutné rovněž najít úspory v rámci nemandatorních výdajů. Dodatečnou finanční zátěž pro veřejné rozpočty spojenou se spolufinancováním je možné omezit přijetím cílené strategie přesměrování části výdajů na hospodářskou a sociální soudržnost do projektů, jež jsou spolufinancovány prostředky z fondů EU.