Většina transakcí platebního styku v dnešní době není kompatibilní se standardy SEPA

Klíčem k úspěchu jsou národní migrační a implementační plány

Úspěch Single European Payments Area (SEPA) (1) závisí do značné míry na rychlosti a kvalitě národních migračních a implementačních plánů. Tak zní závěr letošní studie World Payments Report(2) zpracované poradenskou společností Capgemini, společností ABN AMRO a asociací EFMA. Používání nástrojů kompatibilních se SEPA se v jednotlivých zemích, na které se studie zaměřila, výrazně liší. Ze studie vyplývá, že v celé Evropě je třeba plány sjednotit tak, aby bylo zajištěno důsledné a včasné zavedení SEPA a byl dodržen termín roku 2008.

V šesti zemích eurozóny, na které se studie zaměřila (3), již probíhá 85 % veškerého bezhotovostního platebního styku prostřednictvím nástrojů kompatibilních se standardy SEPA. Z tohoto objemu již 13 % vyhovuje systému SEPA, zatímco 45 % s ním sice ve shodě není, avšak rozdíl, který jim k dosažení shody chybí, je zvládnutelný. Zbývajících 42 % má v současné době ke splnění standardů SEPA ještě daleko.

„Odhadujeme, že v tuto chvíli probíhá prostřednictvím nástrojů kompatibilních se standardy SEPA v České republice rovněž převážná část veškerého platebního styku. I přesto ovšem finanční instituce v ČR v zavádění systémů kompatibilních se standardy SEPA mírně zaostávají,“ uvedl Patrik Horný, generální ředitel společnosti Capgemini Czech Republic.

V rámci studie byly zjištěny výrazné odchylky mezi standardy SEPA a stávajícími národními postupy implementace systémů, které mají být SEPA kompatibilní. Banky proto budou muset stanovit jednoznačné implementační a migrační plány, zatímco na evropské úrovni bude Evropská rada pro platební styk (European Payments Council) muset zajistit vzájemné sladění národních plánů tak, aby se v Evropě předešlo další roztříštěnosti postupů.

Banky mohou podle zprávy přijít o 38 až 62 % svých dosavadních výnosů z platebního styku (což znamená pokles o 18 mld. až 29 mld. eur do roku 2010). Pokud budou chtít banky uchovat alespoň stávající míru ziskovosti, budou muset minimalizovat interní náklady, zkvalitnit cenové strategie a vytvářet pobídky (zejména pro zákazníky) k přechodu na nákladově efektivnější řešení elektronických plateb.

Podle zprávy nebyl dosud naplněn cíl SEPA, který se týká rozvoje a zvyšování počtu bezhotovostních plateb. Rychlost přechodu směrem k bezhotovostním platebním operacím se v jednotlivých evropských zemích liší a neexistují žádné důkazy o tom, že by evropské země ve svém celku již ke zvyšování objemu bezhotovostních plateb směřovaly.

Zavádění SEPA vede banky k pečlivému zvažování způsobu realizace technických a provozních změn nezbytných k dosažení kompatibility. Banky musí neprodleně provést analýzu krátkodobého dopadu těchto změn tak, aby vyhověly požadavku termínu leden 2008 z hlediska regulačního, marketingového i provozního. Musejí také vyhodnotit, zda pro ně další pokračování jejich činnosti zpracování plateb v dlouhodobém výhledu zůstane nadále rentabilní.

„SEPA je pro banky správným impulsem k přemýšlení o strategické změně jejich aktivit v oblasti platebního styku. Vzhledem k nákladným investicím nezbytným pro splnění požadavků na dosažení shody se standardy SEPA, stále ostřejší konkurenci ze strany nových hráčů na trhu a klesajícím výnosům z platebních operací si banky musejí najít silné páky, které jim umožní nadále zachovat ziskovost. Kromě kvalitnějšího řízení nákladů může takovou pákou být například nový positioning aktivit v oblasti platebního styku,“ dodal Patrik Horný.

Zpráva World Payments Report je dostupná na adrese www.wpr06.com.

-Konec-

1 Projekt Single Eupean Payments Area je zaměřen na vytvoření tuzemského platebního trhu v rámci celé eurozóny. Podle harmonogramu má být zahájen v lednu roku 2008, kdy banky mají začít nabízet zákazníkům nové eurové platební služby v systému SEPA. Platební služby SEPA by měly být zákazníkům k dispozici od ledna roku 2008 a „rozhodující balík“ těchto služeb by měl být k dispozici do roku 2010. Celkovým cílem projektu SEPA je podle orgánů EU vytvoření konkurenceschop­nějšího a transparentnějšího eurového platebního prostoru. Vycházejí přitom z předpokladu, že jednotná oblast pro platby v eurech přinese výhody jak zákazníkům, tak společnostem. Země eurozóny jsou ty, které přijaly euro jako svou národní měnu. V současné době má eurozóna těchto 12 zemí: Rakousko, Belgie, Finsko, Francie, Německo, Řecko, Itálie, Irsko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko a Španělsko. Slovinsko se k eurozóně připojí v lednu 2008.

2 World Payments Report 2006 je výsledkem spolupráce společností Capgemini, ABN AMRO a sdružení EFMA. Zkoumá zásadní důsledky realizace projektu SEPA z hlediska uživatelů i poskytovatelů platebních služeb v eurozóně. Zabývá se také otázkami, které musí banky vyřešit, aby úspěšně přizpůsobily svůj obchodní model platebního styku nově sjednocenému a zásadně transformovanému prostředí SEPA. Zprávu je možné zdarma stáhnout na adrese www.wpr06.com.

3 K posouzení dosavadní míry dosažení shody se standardy SEPA bylo hodnocení podrobeno devět zemí (šest zemí eurozóny a tři země mimo ni). Do loňské zprávy bylo zařazeno pět zemí eurozóny – Nizozemsko, Německo, Francie, Španělsko a Itálie, neboť v těchto zemích proběhlo v roce 2003 dohromady 87 % objemu bezhotovostních operací v rámci EU12. Rakousko je šestá země eurozóny a zařazeno bylo letos. Ze zemí mimo eurozónu bylo do hodnocení zařazeno Polsko, Švédsko a Velká Británie.