V loňském roce lidé stonali kratší dobu

V roce 2005 trvala jedna průměrná pracovní neschopnost 33,62 dne. To je o 2,84 méně než v roce 2004. Nejvíc se průměrná délka jedné pracovní neschopnosti meziročně zkrátila v Moravskoslezském kraji - o 4,55 dne a v kraji Vysočina – o 3,75 dne. V žádném z krajů České republiky se nestonalo déle než v roce 2004.

Ukončených případů pracovní neschopnosti přibylo. Zatímco v roce 2004 Česká správa sociálního zabezpečení evidovala celkem 2 903 446 ukončených pracovních neschopností, k 31. 12. 2005 jich bylo o 281 811 více, celkem 3 185 257. Nejvíc ukončených pracovních neschopností meziročně přibylo ve Středočeském kraji – bylo jich o 39 119 více než v roce 2004. Naopak nejmenší nárůst vykázal Karlovarský kraj, kde v roce 2005 ČSSZ evidovala celkem 96 477 ukončených pracovních neschopností, což je o 6 692 více než v roce 2004.

K 31. 12. 2005 lidé prostonali celkem 107 095 134 dnů. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2004 tak přibylo 1 224 919 prostonaných dnů. Od 1. 1. 2005 do 31. 12. 2005 nejvíc prostonaných dnů vykazoval kraj Moravskoslezský – 14 223 394, nejméně naopak Karlovarský kraj – celkem jich bylo 2 999 315. Meziročně nejvíc prostonaných dnů přibylo ve Středočeském kraji – k 31. 12. 2005 jich bylo o 510 322 více než ke stejnému datu v roce 2004. Pracovních neschopností i prostonaných dnů v roce 2005 přibylo mimo jiné proto, že v únoru a březnu 2005 postihla Českou republiku virová epidemie, která se ČR v roce 2004 vyhnula.

V roce 2005 byly delší dobu nemocné ženy – průměrně se jednalo o 34,73 dne. Nejdéle přitom trvala jedna pracovní neschopnost u žen ve věku 50 až 59 let, a to 45,22 dne. Muži byli průměrně nemocní 32,56 dne, nejdéle z nich – 54,99 dne – pak věková kategorie 60 a více let. Naopak nejkratší dobu stonali lidé do 20 let – muži průměrně 15,22 dne a ženy 18,66 dnů. Vliv na délku pracovních neschopností mají mimo jiné sociálně ekonomické faktory, které ovlivňují pracovní neschopnost zejména ve vyšších věkových kategoriích. Nejčastěji lidé v roce 2005 stonali s nemocemi dýchacího ústrojí (44,41 % mužů a 46,83 % žen) a také kvůli nemocem pohybového ústrojí  – 27,48 % mužů a 24,47 % žen.