Úspory z penzijního připojištění lidé zatím investují převážně do bydlení

[Tisková zpráva] Z analýzy Penzijního fondu České pojišťovny vyplývá, že klienti, kteří se rozhodli vybrat si své naspořené prostředky z penzijního připojištění, je nevyužívají výhradně na přilepšení v penzi. Co se děje s penězi z penzijních fondů na konci spoření?

S naspořenými penězi lidé nakládají různě. Podle analytiků Penzijního fondu České pojišťovny zůstává přibližně 17 % objemu peněz z penzijního připojištění několik měsíců zcela nevyužitých. Naproti tomu 14 % klientů PFČP vkládá tyto prostředky ihned do jiných finančních produktů, ať už nového penzijního připojištění, nebo spořicího účtu či dalších investic. Ostatní (69 %) své peníze určené na zajištění stáří utratí.

Více než třetina prostředků z penzijního připojištění putuje na opravu nebo koupi nemovitosti, dalších téměř 10 % na vybavení domácnosti. Podobně silná (9%) je i skupina těch, kteří investují do koupě automobilu. „Díky penzijnímu připojištění se lidé pouštějí do investic, na které už v důchodu nebudou mít prostředky. Zároveň jim ale tyto investice v budoucnu pomohou. Rekonstrukcí bytu lze například snížit náklady na jeho další provoz, a o to víc peněz pak senior ušetří na vlastní potřeby,“ vysvětluje Libor Pergl, ředitel pro obchod a marketing PFČP.

Svou roli v rozhodování o tom, jak naložit s penězi z penzijního připojištění, hraje jistě i výše naspořených prostředků. „Uspořená částka se nyní v průměru pohybuje mírně pod 100 tisíci Kč. Odpovídá to krátké historii penzijního připojištění v ČR a relativně nízkým měsíčním vkladům,“ konstatuje Libor Pergl.

Lidé si při výběru úspor z penzijních fondů mohou volit z několika způsobů výplaty. Buď si zvolí formu jednorázového vyrovnání, nebo si mohou nechat pravidelně vyplácet penzi. Ti, kteří volí první variantu, tvoří drtivou většinu. „Zajímavé je, že necelá polovina klientů zatím ani neví, že je možné si nechat vyplácet penzi,“ říká Libor Pergl, ředitel pro obchod a marketing PFČP.

Spolu s tím, jak si lidé začínají uvědomovat vlastní zodpovědnost za svou životní úroveň ve stáří, a jak se bude prodlužovat doba spoření, se v budoucnu dá očekávat příklon k vyplácení anuity či doživotní renty. „Lidé si zkrátka doposud nestihli naspořit takové zůstatky, kdy by anuita tvořila zajímavé měsíční částky. Očekáváme ale, že právě s rostoucími zůstatky stoupne i zájem o výplatu penzí,“ dodává Libor Pergl.