EKONOMIKA EU MŮŽE BÝT GLOBÁLNÍM HRÁČEM, KDYŽ SNÍŽÍ PRACOVNÍ NÁKLADY

[Tisková zpráva] Pro „zelenější“ svět a větší konkurenceschopnost společností EU musí hrát všechny země podle společných pravidel

  • Téměř polovina evropských manažerů (47 %) volá po omezení pracovních nákladů, aby se zvýšila konkurenceschopnost hospodaření Evropské unie.
  • Skoro dvě třetiny byznysmenů (59 %) věří, že “zelená” Evropa by mohla ztratit obchody, pokud Spojené státy nepodepíší Kjótský protokol a Směrnici pro obchodování s emisemi (Emissions Trading Directive).
  • Více než dvě pětiny evropských manažerů (41 %) říkají, že jejich firmám by prospělo zjednodušení celních procedur Světové obchodní organizace (WTO).
  • Německo je vnímáno jako země, která bude nejlépe plnit směrnice EU (31 %), zatímco Francie bude dodržovat pravidla nejméně (25 %).

To jsou jen některá ze zjištění 14. ročníku průzkumu UPS Europe Business Monitor, ve kterém bylo 1 449 evropských topmanažerů dotazováno na řadu faktorů ovlivňujících evropský obchod.

Jaká opatření jsou nutná pro budoucnost evropských společností?

Čtrnáctý ročník průzkumu UPS Europe Business Monitor se zaměřil na některá nařízení a celosvětové iniciativy, které mají dopad na evropské společnosti. Na otázku, jaký faktor by ovlivnil konkurenceschopnost ekonomiky EU nejpozitivněji, jmenovala na prvním místě téměř polovina byznysmenů z celé Evropy (47 %) snížení pracovních nákladů. *

*Na tuto otázku mohli respondenti jmenovat více než jeden faktor (zaznamenány byly první tři zmínky).

Zvláště manažeři v Německu, Belgii a Nizozemí se domnívají, že největší vliv na konkurenceschopnost by měly nižší pracovní náklady (v uvedeném pořadí 60 %, 53 %, 52 %). Španělští a italští manažeři se shodují, že větší prioritu mají vládní investice do výzkumu a rozvoje (v uvedeném pořadí 67 % a 55 %).

Jiný názor než jejich evropští kolegové měli manažeři z Velké Británie: podle 55 % z nich zlepšení konkurenceschop­nosti ekonomiky EU nejvíce napomůžou méně restriktivní normy a předpisy pro její průmysl. Snížení pracovních nákladů je až na druhém místě (45 %). Vládní investice do výzkumu a vývoje považuje za klíčový faktor úspěchu pouze 17 % britských byznysmenů.

Evropští manažeři byli také dotazováni, co očekávají od výsledků obchodních jednání WTO.* Více než dvě pětiny z nich (41 %) se domnívají, že nejvíce by jejich společnostem prospělo zjednodušení celních procedur Světovou obchodní organizací. Po jednodušších celních procedurách přitom volají zvláště belgičtí manažeři (56 %). Zhruba stejný podíl evropských manažerů (38 %) se domnívá, že WTO by měla představit transparentní konkurenční pravidla. Mezi dalšími výsledky jednání by evropští topmanažeři rádi viděli: liberalizaci dovozu a vývozu zboží (32 %), především v Nizozemí (45 %), povzbuzení zahraničních investic (23 %), transparentnost veřejných zakázek (23 %) a liberalizaci sektoru služeb (22 %). Ve prospěch liberalizace sektoru služeb se vyjádřila více než třetina německých manažerů (34 %).

Na otázku, jaký bude hlavní dopad Kjótského protokolu a Směrnice pro obchodování s emisemi, 59 % evropských manažerů odpovědělo, že pokud Spojené státy protokol neratifikují, bude to pro Evropu znamenat konkurenční nevýhodu*. Toho, že jejich společnosti utrpí, pokud Spojené státy k dohodě nepřistoupí, se obávají zejména byznysmeni z Belgie, Velké Británie a Španělska (v uvedeném pořadí 69 %, 65 % a 64 %).

Více než polovina respondentů se domnívá, že výsledkem Kjótských opatření, budou-li se jimi společnosti řídit, bude čistější životní prostředí (54 %). Na pozitivní ekologický dopad se zaměřila zvláště Itálie: čistější životní prostředí označilo za hlavní výsledek těchto opatření 66 % italských respondentů.

Téměř polovina evropských manažerů (48 %) však předpovídá, že náklady společností v EU, které budou Směrnice dodržovat, se zvýší. Zvýšenými náklady pro obchod jsou patrně nejvíce znepokojeni belgičtí byznysmeni (74 %).

Hrají všichni podle pravidel?

V případě Kjótského protokolu stejně jako u Směrnice pro obchodování s emisemi by měli všichni zúčastnění hrát podle pravidel, mají-li být tato mezinárodní opatření účinná. Pochybnosti, jestli všechny země uplatňují předpisy stejně přísně, existují i v rámci samotné Evropy. V tomto ročníku průzkumu UPS Europe Business Monitor měli evropští manažeři vyjmenovat ty členské státy EU, o kterých se domnívají, že budou směrnice EU dodržovat nejméně. Z prvních tří, které manažeři uvedli, vystoupilo do popředí pět zemí.

*Na tuto otázku mohli respondenti jmenovat více než jeden faktor (zaznamenány byly první tři zmínky). ** Na tuto otázku mohli respondenti jmenovat více než jednu zemi (zaznamenány byly první tři zmínky).

V čele žebříčku byla s 25 % Francie, především díky velkému počtu hlasů skeptických byznysmenů z Velké Británie (51 %). Druhé bylo s nevelkým odstupem Polsko (21 %) následované Německem a Itálií (obě země 20 %) a dále pak Řeckem (19 %).

Naproti tomu v otázce, které země budou směrnice EU dodržovat nejvíc, získalo prvenství Německo (31 %). Francie vyvolává rozporuplné reakce: zatímco čtvrtina evropských manažerů ji uvedla jako zemi nejméně ochotnou řídit se danými pravidly, stala se současně druhou v pořadí těch, které pravidla dodržovat budou (24 %). Francii těsně následovalo Holandsko (22 %), Velká Británie (19 %) a Španělsko (18 %).

Manažeři v řadě zemí zůstali patrioty a uváděli svou zemi jako tu, která bude nejvíce dodržovat směrnice EU. Objevilo se ale i několik výjimek: Italové sami sebe zařadili až na třetí místo za Německo a Francii. Němci a Francouzi se také uváděli až na druhém místě.

Poznámky k průzkumu

  1. Ve čtrnáctém ročníku průzkumu Europe Business Monitor společnosti UPS bylo od 15. září do 10. listopadu 2004 osloveno 1 449 manažerů z 15 000 evropských top společností. Průzkum je prováděn každoročně.
  2. Rozhovory byly prováděny v následujících zemích: Belgie (100), Francie (250), Německo (252), Itálie (250), Holandsko (100), Španělsko (250) a Velká Británie (247). Respondenti jsou ve vedoucích pozicích. Průměrné roční tržby dotazovaných společností činí 1,33 miliard eur; průměrný počet zaměstnanců je 3 200. Dotazování prováděla nezávislá mezinárodní agentura pro výzkum trhu TNS v mateřském jazyce respondentů prostřednictvím mezinárodní telefonní jednotky TNS v Londýně.
  3. Výsledky prvního ročníku Monitoru byly zveřejněny na jaře 1992, druhého na podzim 1992 a další průzkumy pak každoročně v podzimním období. Kompletní výsledky včetně výsledků posledního 14. ročníku průzkumu jsou dostupné na internetové adrese www.ebm.ups.com.
  4. Každoroční UPS Europe Business Monitor pořádá společnost UPS od roku 1992. Průzkum slouží k získání aktuálních názorů zástupců ekonomické sféry v celé Evropě. Jako největší světový zasílatel a globální lídr v oblasti služeb pro dodavatelské řetězce UPS nabízí širokou škálu možností pro synchronizaci pohybu zboží, informací a finančních prostředků. Výsledky průzkumu poskytují UPS, jejím zákazníkům a všem ostatním, kteří se zajímají o ekonomické informace, pohled na aktuální podmínky, očekávané trendy a překážky, které spolupůsobí na globálním trhu, a ovlivní tak i podniky v Evropě.
  5. Hlavní sídlo společnosti UPS se nachází v Atlantě, USA. UPS denně doručí více než 13,6 milionu zásilek a obsluhuje více než 200 zemí světa. UPS celosvětově zaměstnává 357 000 osob. V roce 2003 její tržby činily 33,5 miliardy dolarů. Akcie UPS se obchodují na Newyorské burze cenných papírů (UPS). Adresa internetových stránek společnosti je www.ups.com.