Tradiční předvánoční průzkum Deloitte: Vánoce 2006 - slaví všichni, ale každý po svém

Již po osmé vydává poradenská a auditorská společnost Deloitte výroční zprávu Průzkum svátků na konci roku. Letos byly do přehledu zahrnuty tyto evropské země: Belgie, Kypr, Francie, Německo, Řecko, Irsko, Itálie, Nizozemsko, Portugalsko, Rusko, Velká Británie a Španělsko. Pro porovnání jsou zde uváděny také údaje získané ve skandinávských zemích, v Jihoafrické republice a v USA.

  • Nejvíce na Vánoce utratí Irové – 1339 eur na domácnost, nejspořivější jsou Němci a Holanďané – jedna domácnost má na Vánoce připraveno v průměru 430 eur
  • Irská domácnost očekává v průměru 18 dárků, německá jen 9
  • Nakupuje se už v listopadu, barometr popularity u dětí vedou videohry a panenky, u dospělých dárkové poukázky

Optimismus stoupá

Názory na stav ekonomiky se různí. U většiny Evropanů je ale pesimistický a nevlídně pohlíží většina účastníků průzkumu i na svoji kupní sílu. Pesimismus se ovšem týká především blížícího se roku 2007. Nicméně, období nenálady se blíží ke svému konci. Škarohlídů je letos méně než loni. Ve Francii se například podíl osob, které mají negativní pohled na ekonomiku, meziročně snížil o pětinu. Francouzi i přesto stále patří spolu s Italy a Řeky k nejméně naladěným spotřebitelům, mezi nimiž negativní odpovědi o více než 40 % převyšují odpovědi kladné. Podíl záporných odpovědí však proti loňsku klesl ve všech zemích kromě Itálie. Obrácený poměr odpovědí byl zjištěn pouze v Nizozemsku (+ 27 %) a Irsku (+ 31 %). Ovšem zatímco Nizozemci za uplynulý rok obrátili docela (z loňských 19 %), Irové svůj optimismus zmírnili (loni + 41 %). „Tento obrat v myšlení spotřebitelů je příznivým faktorem, který ovlivní předvánoční nákupy,“ říká Josef Kotrba Partner společnosti Deloitte Česká republika. „Vánoce a různé další svátky na konci roku hodlá oslavit 86 procent Evropanů. Očekáváme, že obrat v hospodářském cyklu zvýší důvěru občanů a soukromou spotřebu.“

Utrácet se o moc více nebude

Výzkum ochoty utrácet o vánočních svátcích rozdělil respondenty zhruba na tři skupiny.

  1. Spotřebitelé z úspěšných evropských ekonomik předpokládají zvýšení svých předvánočních výdajů. To se týká Skandinávie, Španělska a Velké Británie. Zvýšení rozpočtu je rovněž ovlivněno růstem počtu osob nově se řadících do střední třídy, což je příběh Ruska, Kypru a Jižní Afriky. V této skupině letos vzrostou výdaje v rozmezí 6 % až 18 % proti loňsku.
  2. Spotřebitelé trpící nejhlubším pesimismem ohledně stavu a vývoje národního hospodářství a vlastní situace, to znamená Francouzi a Němci, plánují letos snížení výdajů – v průměru o 6 procent.
  3. Všechny ostatní země tvoří třetí skupinu, pro niž typickým pocitem je nejistota a důsledkem stagnace výdajů za svátky. Změna rozpočtu se u těchto spotřebitelů pohybuje v rozmezí –1 % až + 2 procenta.

Výdaje v absolutní částce se v průměru meziročně zvýší o 2 % na 662 eur (18 539 Kč), ale rozdíly mezi jednotlivými zeměmi jsou značné. Irská domácnost utratí až 1339 eur, o 10 % více než loni a také o 10 % více než domácnost americká. Na Kypru se zvýší výdaje o 12,6 % na 1103 eura a v Řecku stoupnou sváteční nákupy o 14,2 % na 660 eur. Absolutně nejmenší útratu 426 eur na domácnost budou mít letos Nizozemci (i když o 0,5 % vyšší než loni) a Němci (435 eur, – 6,7 procenta). Nejhlubší meziroční pokles výdajů se letos předpokládá v USA (- 27 %), naopak největší nárůst v Jihoafrické republice (+ 18,5 % na 301 euro). Trošku jinak vypadá obrázek relativních svátečních výdajů vůči celkovým příjmům domácností. V téhle lize jsou na špici občané z nově se rozvíjejících trhů. Rusové utratí 13 % svých příjmů, Turci 12 % a Jihoafričané bezmála 7 procent. Nejspořivější jsou Nizozemci, kteří na svátky obětují 1,6 % svých příjmů. Francouzi a Němci jsou jen nepatrně před nimi (necelá 2 %). Zajímavé je, že irské domácnosti sice absolutně utratí nejvyšší částku, ale ta činí jen asi 3,5 % z jejich příjmů.

Dárků bude plno, nejvíce však pro dospělé

Z celkových výdajů na svátky tvoří bez výjimky vždy největší položku nákupy dárků. Nejvíce, za 824 eura, jich nakoupí Irové, nejméně Nizozemci: 197 eur. Ti ovšem z celkového svátečního rozpočtu utratí největší díl na jídlo a společenské záležitosti: 37 procent. Z výdajů na dárky jsou v evropském průměru 4 % určena na charitativní akce. V domácnostech se letos rozdá 9 dárků (Německo) až 18 dárků (Irsko). Většina z tohoto počtu je určena dospělým, protože dětí už se v Evropě rodí jen málo. Výjimku tvoří Nizozemsko, kde dárky pro děti tvoří ještě většinu.

Děti dokonce nedostávají ani jednotlivý nejdražší dárek. Ten bývá většinou určen partnerům. Děti však mívají za nejvíce peněz dárků dohromady. V průměru je to za 61 euro, dárků pro rodiče je za 28 eur a pro přátele za 13 eur.

Chytrý Ježíšek nakupuje v listopadu

Prakticky všichni Evropané se nejvíce děsí předvánoční nákupní horečky, provázené stresem, tlačenicemi a frontami v obchodech. Proto zpravidla nečekají na poslední chvíli a začínají s nákupy již v listopadu. Třetina respondentů zahajuje včasné nákupy z obavy z vyprodání zásob zboží. Na tuto příležitost jsou připraveni i prodejci a nabízejí různé věrnostní programy, dárky za sbírání bodů, věrnostní slevy apod. Zvláště letos budou podobné akce zhusta probíhat, zejména na trzích, kde se nečeká zvýšený maloobchodní obrat proti loňsku. A obchodníci na tom mohou vydělat, protože s výjimkou Kypru a Ruska ve všech ostatních zemích lidé hodlají věnovat více času než loni na vyhledávání nejvýhodnějších cenových nabídek. Z evropských zemí tak odpovědělo nejvíce Němců (50 %). Budou šetřit mj. v obavách ze zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty, které je potká od 1. ledna 2007. Zvýšená citlivost na ceny se však projevuje v celé Evropě.

Nejvíce budou Evropané nakupovat v takovém typu obchodů, na jaký jsou zvyklí. Formáty maloobchodních jednotek, podobně jako nákupní zvyklosti, jsou velice rozdílné podle zemí. Lze však vysledovat zhruba dvě základní tendence: zvyšuje se podíl hypermarketů a rychle roste objem nákupů po internetu. On-line nákupy letos hodlá uskutečnit 38 % Evropanů, ale například ve Francii, Německu a Irsku je to i více než 60 procent. Ti, co nakupují po internetu, tak většinou činí proto, aby se vyhnuli tlačenicím v obchodech, dále kvůli pohodlné dodávce vybraného zboží až domů a v neposlední řadě kvůli nižším cenám ve srovnání s „kamennými“ obchody. Na druhou stranu se nejčastěji obávají podvodných internetových obchodů a pozdní dodávky vybraného zboží.

Co chtějí a co dostanou?

Už zbývá jen vyřešit otázku nejsložitější: jaký dárek komu pořídit. V průměru téměř 60 % dospělých Evropanů ví, jaký dárek si k vánocům přejí jejich děti mladší 12 let. Národní rozdíly jsou ale obrovské. Nejmenší povědomost o přání svých ratolestí mají Španělé (34 %), největší Turci (71 %), ale slušný přehled mají také například Portugalci, Řekové nebo Nizozemci (61 až 67 procent). Nejvíce dětí si k Vánocům přeje videokonzole (25 %), videohry (17 %) a panenky (14 %). Ale například v Turecku si děti nejvíce přejí oblečení, v Rusku tradiční hračky, v Řecku a Irsku panenky. Celoevropsky nejméně žádaným dárkem jsou v tomto věku mobilní telefony (1 %).

Co ale děti skutečně dostanou? Ve Francii CD a DVD, v Irsku a Německu knihy. Ty jsou v popředí i na nově se otevírajících trzích. Po videohrách se pro své děti nejvíce shánějí Italové, Řekové a Španělé, tedy jihoevropské národy. Ovšem teenageři už právě v těchto zemích obdrží spíše knihu, než nejnovější videohru nebo DVD, ač by si je přáli téměř stejně, jako jejich mladší sourozenci. Na třetím místě co do přání jsou u mladých mezi 12 a 18 roky oblečení.

Dospělí by si nejvíce přáli dárkovou poukázku. Tento fenomén se šíří Evropou velmi rychle, a nejen tam. V USA například je poukázka na dárek podle vlastního výběru nejrozšířenějším přáním i dárkem číslo 1 řadu let. V Evropě se tento dárek nejvíce ujímá ve Velké Británii, kde si ji přeje dostat 49 % respondentů a 58 % ji skutečně někomu věnuje. Podobné je to v Irsku (48 %, respektive 58 %).