Strategické rozhodování nutí firmy přemýšlet v dlouhodobé perspektivě

Hledání dlouhodobých zdrojů se v poslední době stává stále významnějším strategickým nástrojem firem. Přesto většina společností přiznává, že se zaměřují pouze na střednědobé rozhodování, v jehož rámci však nemohou přiměřeně vyhodnotit všechna rizika a ekonomické přínosy. Vyplynulo to z výzkumu Future Sourcing: Evaluating the risks and benefits of sourcing, který provedla KPMG International, koordinující celosvětovou síť poradenských společností, mezi klíčovými finančními institucemi po celé Evropě.

Cílem této studie bylo zjistit, jaké strategie a postupy finanční instituce v rámci svého strategického plánování uplatňují. „Sourcing, neboli strategický přístup, s jehož pomocí se společnost snaží mapovat a identifikovat možnosti stávajících a potencionálních trhů, nabývá stále většího významu mezi zásadními rozhodnutími firem po celém světě,“ popisuje výsledky výkumu Pavel Závitkovský, partner odpovědný za audit finančních institucí KPMG Česká republika a za rozvoj služeb interního auditu KPMG Central and Eastern Europe. Většina společností podle něj čelí kritické potřebě nastavení konkrétních kroků a osvojení si základních struktur, které jim pomohou získat jasný pohled na potřebu a význam sourcingu. „Právě kvalitní mapování všech vnějších a vnitřních zdrojů vede k získání konkurenční výhody na daném trhu,“ upozorňuje Pavel Závitkovský.

Firmy by tedy podle něj měly zaměřit více pozornosti na dlouhodobé rozhodování, protože význam sourcingu každým rokem poroste. „Pouze kvalitní dlouhodobé plánování je schopné identifikovat reálné hrozby a příležitosti, které by mohly mít zásadní vliv na celou společnost,“ varuje studie.

Více jak 40 procent dotázaných představitelů připustilo, že při velmi důležitých rozhodnutích se zaměřují spíše na střednědobé plánování a rychlejší vidinu zisku než na vytvoření jednotné a ucelené koncepce dlouhodobého rozhodování.

Průzkum tak ukázal, že finanční odvětví obecně není schopné přiměřeně změřit míru všech rizik či odhadnout příležitosti, které mohou společnost v budoucnu potkat. „Firmy pak nemají k dispozici adekvátní obraz toho, jaká všechna rizika mohou ovlivnit jejich činnost v dlouhodobém horizontu,“ připomíná Pavel Závitkovský.

Jako nejvýznamější přínos dlouhodobého sourcingu respondenti označili úsporu nákladů (na stupnici 1–10 získalo toto hledisko 8,06 bodu), dále pak přístup k novým znalostem (7,73), zlepšení péče o zákazníky (7,72) a kvality poskytovaných služeb (7,70). Bohužel, uvádí dále studie KPMG International, se 10 procent firem provádějících dlouhodobé strategické hledání zdrojů přiznalo, že neumí dostatečně dobře tuto úsporu nákladů změřit.

I přes vysoké povědomí o nesporných výhodách sourcingu se firmy této problematice příliš nevěnují. „Studie jasně dokazuje, že řada finančních institucí v současné době stále není schopna úspěšně změřit výhody sourcingu,“ zmiňuje Pavel Závitkovský. „Například téměř třetina všech společností nedokáže úspěšně změřit důsledky sourcingu, jako jsou schopnost včasné reakce na podněty či přístup k nových zkušenostem a dovednostem,“ dodává Pavel Závitkovský. Dvanáct procent respondentů uvedlo, že jejich společnosti nedokážou kvalifikovaně ocenit snížení nákladů.

Velmi významná část sourcingu se týká také identifikace a snižovnání možných rizik včetně rizik strategických, operačních, finančních, regulatorních či technologických. Průzkum ukázal, že manažeři finančních institucí kladou největší váhu na operační (7,78 bodu) a regulatorní rizika (7,70). Naopak nejmenší nebezpečí vidí v rizicích plynoucích ze strategických plánů a rozhodnutí (7,12).

Problémy nastávají při měření specifických rizik. Studie ukázala, že více než 40 procent společností není schopno změřit strategické riziko a riziko spojené se ztrátou dobré pověsti, 35 procent z nich nedokáže změřit technologická a regulatorní rizika a více než jedna čtvrtina dotázaných uvedla, že jejich společnosti nejsou schopny měřit operační a finanční rizika.

Další významná zjištění vyplývající ze studie:

  • více než 40 procent dotázaných uvedlo, že jejich společnost není schopna měřit rizika spojená se ztrátou dobré pověsti, ačkoliv 65 procent dotázaných přiřadilo tomuto riziku druhé místo v žebříčku nejvýznamnějších rizik;
  • téměř 18 procent dotázaných společností se při strategických rozhodnutích o sourcingu orientuje jen podle obecného názoru či vlastního hodnocení bez použití ověřitelných metod. Stejný počet dotázaných naopak využívá nejen metod kvantitativních, ale i kvalitativních.
  • přes současné intenzivní debaty o outsourcingu a offshoringu jen 13 procent institucí má své sourcingové aktivity umístěné mimo svoji mateřskou zemi.