Stát v srpnu dosáhl nejlepšího hospodaření za posledních deset let

Podle údajů na účtech Ministerstva financí vedených v ČNB dosáhly ke konci srpna celkové příjmy státního rozpočtu výše 558,1 mld. Kč, výdaje byly čerpány v objemu 548,1 mld. Kč a saldo dosáhlo kladné hodnoty +10,0 mld. Kč, což je proti stejnému období minulého roku lepší výsledek o 60,7 mld. Kč.

1. místopředseda vlády a ministr financí, B o h u s l a v S o b o t k a, k výsledkům hospodaření říká Nadále pokračuje předstih příjmů před výdaji. Zatímco příjmy vzrostly oproti stejnému období vloni o 17,4 % výdaje se meziročně zvýšily pouze o 4,2 %. Dosažené saldo státního rozpočtu je nejlepší srpnový výsledek za posledních 10 let. Očekávám tedy, že Česká republika letos dodrží závazek daný Evropské komsi v Konvergenčním programu a deficit veřejných rozpočtů nepřekročí 4,6 % HDP.

MF ČR 1

Stát hospodaří již třetí měsíc po sobě s přebytkem. Ve srovnání s výsledky za leden až červenec, kdy byl vykázán přebytek 10,3 mld. Kč, bylo hospodaření v samotném měsíci srpnu téměř vyrovnané (schodek 0,3 mld. Kč), když inkaso příjmů dosáhlo 60,9 mld. Kč (v srpnu 2004 to bylo 56,1 mld. Kč) a čerpání výdajů 61,2 mld. Kč (v srpnu minulého roku 58,0 mld. Kč).

Meziroční srovnatelná dynamika dosáhla u příjmů 17,4 %, a je tak o 10,2 procentního bodu nad rozpočtovanou dynamikou (7,2 %), naopak čerpání výdajů vykázalo nižší dynamiku o 1,0 procentního bodu (růst o 4,2 % proti rozpočtovaným 5,2 %).

Příjmy státního rozpočtu

V lednu až srpnu letošního roku inkasoval státní rozpočet celkové příjmy ve výši 558,1 mld. Kč, t.j. 69,3 % korigovaného rozpočtu, z toho daňové příjmy představují 295,1 mld. Kč (66,9 % korigovaného rozpočtu), příjmy z pojistného na sociální zabezpečení 202,2 mld. Kč (64,2 %) a ostatní příjmy 60,8 mld. Kč (124,7 %).

Plnění rozpočtu korigovaného o vliv zákona č. 1/2005 Sb., kterým se snížil podíl státního rozpočtu na celostátních daňových příjmech a zvýšil podíl krajů, a meziroční srovnatelná dynamika za sledované období letošního roku jsou patrné z následující tabulky:

MF ČR 2

V porovnání se stejným obdobím minulého roku je plnění celkových příjmů lepší o 4,9 procentního bodu (69,3 % proti 64,4 %) a vyšší je i jejich meziroční dynamika – o 6,8 procentního bodu (117,4 % proti 110,6 %).

Na příznivějším plnění a vyšší meziroční dynamice příjmové strany rozpočtu se podílí daňové příjmy, jež jsou plněny o 5,4 procentního bodu lépe než ve stejném období minulého roku při vyšší dynamice o 12,0 procentního bodu, a nedaňové a ostatní příjmy (plnění rozpočtu je o 35,0 procentního bodu lepší, ale dynamika je nižší o 26,7 procentního bodu), zatímco plnění příjmů z pojistného na sociální zabezpečení je o 1,0 procentního bodu horší a dynamika o 1,5 procentního bodu nižší.

Příznivější plnění příjmů z daní poplatků ovlivnilo zejména lepší inkaso spotřebních daní – o 19,8 procentního bodu a DPPO – o 11,5 procentního bodu, zatímco inkaso DPH zaostává za loňským plněním o 3,0 procentního bodu při současně vyšší meziroční dynamice o 12,1 procen­tního bodu.

Inkaso spotřebních daní dosáhlo 76,8 mld. Kč, t.j. 80,9 % korigovaného rozpočtu při srovnatelném meziročním růstu o 20,8 mld. Kč, t.j. o 37,2 % (v lednu až srpnu roku 2004 činilo plnění 61,1 % při meziročním růstu o 5,0 mld. Kč, t.j. o 10,7 %, přičemž celoroční inkaso zůstalo pod úrovní rozpočtu o 1,4 mld. Kč).

Na daních z příjmů právnických osob inkasoval státní rozpočet 57,8 mld. Kč, což představuje 70,8 % korigovaného rozpočtu a meziroční růst o 11,5 mld. Kč, t.j. o 24,8 % (ve stejném období loňského roku byl rozpočet plněn na 59,3 % při meziročním růstu o 1,3 mld. Kč, t.j. o 2,7 %, přičemž celoroční inkaso převýšilo schválený rozpočet o 0,9 mld. Kč).

Průběh letošního inkasa DPH byl ovlivněn metodickými změnami, kdy. počínaje 1. 5. 2004 se zrušil výběr DPH z členských zemí EU a od 1. 1. 2005 i výběr DPH ze zboží dováženého z třetích zemí celními úřady. Od 1. května 2004 došlo dále ke snížení základní sazby DPH z 21 % na 19 % při současném přesunu některého zboží a služeb ze snížené 5% sazby do sazby základní. Inkaso této daně za 8 měsíců letošního roku dosáhlo 90,4 mld. Kč, t.j. 58,6 % korigovaného rozpočtu a meziročně vzrostlo o 14,4 mld. Kč, t.j. o 19,0 % (v loňském roce činilo plnění 61,6 % při meziročním růstu o 6,9 % a celoročně převýšilo rozpočet o 7,0 mld. Kč, t.j. o 5,2 %).

Níže než loni je plněno i inkaso DPFO (0,5 procentního bodu), a to zejména v důsledku nižšího plnění příjmů z kapitálových výnosů (o 23,2 procentního bodu) a daně ze závislé činnosti (o 0,3 procentního bodu) při současně lepším inkasu daně z přiznání (6,8 procentního bodu). Jeho inkaso dosáhlo celkem ke konci srpna 61,0 mld. Kč, t.j. 63,9 % korigovaného rozpočtu a je tak o 4,4 mld. Kč, t.j. o 7,7 % nad úrovní srovnatelné skutečnosti stejného období roku 2004 (ke konci loňského srpna činilo plnění 64,4 % při meziročním růstu o 4,8 mld. Kč, t.j. o 8,5 %, přičemž celoročně zůstalo inkaso pod úrovní rozpočtu o 1,4 mld. Kč).

Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti dosáhla 48,3 mld. Kč při plnění korigovaného rozpočtu na 63,1 % a meziročním růstu k srovnatelně upravené skutečnosti o 3,5 mld. Kč, t.j. o 7,9 % (korigovaný rozpočet je nad úrovní srovnatelné skutečnosti 2004 o 8,2 %). Letošní meziroční dynamika je mírně nižší než byla ve stejném období loňského roku, a to o 0,3 procentní­ho bodu.

Daň z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů dosáhla 3,0 mld. Kč, což představuje pouze 54,8 % korigovaného rozpočtu a meziroční pokles o 0,3 mld. Kč, t.j. o 8,6 %. Snížení souvisí zejména s pokračujícím přelivem úspor do jiných spořících produktů, jako je stavební spoření, penzijní připojištění nebo životní pojištění, kde výnosy z těchto produktů nejsou daněny.

Daň z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti zaznamenala jak vyšší plnění, tak i meziroční dynamiku. Její inkaso ve výši 9,8 mld. Kč naplnilo celoroční korigovaný rozpočet na 71,9 % při meziročním nárůstu o 1,1 mld. Kč, t.j. o 12,8 % proti srovnatelné skutečnosti roku 2004 (v roce 2004 byla plněna na 65,1 % rozpočtu při meziročním růstu o 9,1 %).

Za osm měsíců letošního roku činily odvody celních příjmů, představující 25 % národní podíl na cle, ve prospěch účtu státního rozpočtu 0,8 mld. Kč při plnění rozpočtu na 108,6%. Celkem vybrané clo dosáhlo 4,2 mld. Kč.

Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení dosáhly 202,2 mld. Kč, což představuje 64,2 % rozpočtu a meziroční růst o 11,5 mld. Kč, t.j. o 6,0 %. Plnění rozpočtu je nižší než bylo v loňském roce o 1,0 procentního bodu a meziroční dynamika je rovněž pod úrovní loňského roku (o 1,5 procentního bodu). Z celkové částky připadlo na důchodové pojištění 166,5 mld. Kč, t.j. 63,8 % rozpočtu, při meziročním růstu o 6,0 %.

Nedaňové a kapitálové příjmy a přijaté dotace dosáhly 60,8 mld. Kč, což je již 124,7 % rozpočtu a o 25,2 mld. Kč, tj. o 70,8 % více než ve stejném období loňského roku (rozpočet uvažuje s meziročním poklesem o 7,1 % proti skutečnosti 2004). Vysoký nárůst těchto příjmů je ovlivněn zejména převodem prostředků z fondů OSS do příjmů kapitol v objemu 20,2 mld. Kč (rezervní fondy a FKSP). Příjmy z rozpočtu ES dosáhly 16,1 mld. Kč, z toho na kompenzační platby připadlo 6,7 mld. Kč.

Rozpočtované celostátní inkaso daní na rok 2005 (bez DPPO placené obcemi, správních a místních poplatků a ostatních daní) ve výši 608,3 mld. Kč je proti skutečnosti roku 2004 vyšší o 39,9 mld. Kč, t.j. o 7,0 %. Objemově je nejvyšší růst rozpočtován u DPH – o 37,1 mld. Kč (o 20,4 %), u daní z příjmů fyzických osob – o 11,3 mld. Kč (8,5 %), u daní z příjmů právnických osob – o 2,1 mld. Kč (1,9 %) a spotřebních daní – o 5,3 mld. Kč (o 5,5 %). Naopak s nižšími příjmy se počítá u cla – o 4,2 mld. Kč (o 85,7 %) a u majetkových daní – o 1,8 mld. Kč (o 17,1 %).

Celostátní inkaso všech daní dosáhlo ke konci srpna 2005 výše 404,8 mld. Kč, což představuje 66,5 % celoročního objemu a meziroční nárůst o 62,9 mld. Kč, t.j. o 18,4 %. Ve stejném období minulého roku dosáhlo celostátní inkaso daní 341,9 mld. Kč, t.j. 61,8 % schváleného rozpočtu a meziroční přírůstek 22,6 mld. Kč, t.j. o 7,1 %.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje státního rozpočtu byly za 8 měsíců letošního roku čerpány ve výši 548,1 mld. Kč, což představuje 61,7 % korigovaného rozpočtu a meziroční srovnatelný růst o 21,9 mld. Kč, tj. o 4,2 %. Ve stejném období minulého roku byly čerpány rovněž na 61,7 %, ale meziroční růst byl vyšší o 25,3 mld. Kč, tj. o 4,9 %.

Nižší čerpání celkových výdajů je ovlivněno zejména výdaji na dluhovou službu, které dosáhly 17,6 mld. Kč, což představuje pouze 52,3 % rozpočtu (loni 60,1 %) a meziroční růst o 8,4 % (loni o 25,9 %) a ostatními běžnými výdaji, jež svým objemem 63,4 mld. Kč představují pouze 48,9 % korigovaného rozpočtu.

Na odvody vlastních zdrojů ES do rozpočtu EU bylo poukázáno zatím 16,4 mld. Kč, což představuje 59,8 % rozpočtované výše.

Na druhé straně nadprůměrné čerpání (obdobně jako v loňském roce) vykázaly neinvestiční transfery fondům sociálního a zdravotního pojištění ve výši 24,0 mld. Kč, a to na 70,5 % rozpočtu. V tomto čerpání je zahrnuta předsunutá platba státu ve prospěch Všeobecné zdravotní pojišťovny v celkové výši 2,8 mld. Kč, o kterou budou ve dvou částkách (po 1,4 mld. Kč) kráceny běžné platby státu do systému veřejného zdravotního pojištění. Vysoké je i čerpání neinvestičních transferů územním rozpočtům ve výši 74,1 mld. Kč (na 81,3 %), což mimo jiné souvisí se zálohou na třetí čtvrtletí 2005 vyplacenou ve prospěch škol v červnu (za osm měsíců letošního roku činila výše těchto prostředků 50,9 mld. Kč proti 48,3 mld. Kč vyplaceným ve stejném období loňského roku).

Na sociální dávky bylo vynaloženo 220,4 mld. Kč, tj. 67,8 % rozpočtu, při meziročním růstu o 8,6 mld. Kč, tj. o 4,0 % (ve stejném období m.r. byly čerpány na 67,6 % rozpočtu, při meziročním růstu o 8,0 mld. Kč, tj. o 3,9 %).

Kapitálové výdaje byly čerpány ve výši 31,4 mld. Kč, což představuje 46,8 % korigovaného rozpočtu, přičemž vykazují meziroční nárůst o 7,6 mld. Kč, t.j. o 32,1 %.

Proti stejnému období minulého roku je letošní saldo o 60,7 mld. Kč příznivější, což souvisí s vysokým předstihem plnění příjmů před čerpáním výdajů o 7,6 procentního bodu, zatímco v loňském roce byl předstih plnění příjmů před výdaji podstatně nižší (činil 2,7 procentního bodu).