Spotřební elektronika mění svět hraček

Výrobci hraček našli způsob, jak znovu zaujmout děti

Z nedávného průzkumu společnosti KPMG USA vyplývá , že hračkářský průmysl se od základů mění za pomoci spotřební elektroniky. V několika uplynulých letech klasické hračky jen s obtížemi obhajují své tradiční místo v dětském světě. Na vrchol obliby se místo nich dostaly přehrávače MP3 a mobilní telefony. S příchodem herních videokonzolí do domácností začalo být jasné, že hračky ve starém, tradičním pojetí jsou passé. Výrobci však našli způsob, jak ztracené pozice dobýt zpět: udělali hračky ze spotřební elektroniky, říká ve své analýze Kathleen Kileyová, analytička spotřebních trhů KPMG USA.

Odbyt hraček klesá

Na celém světě se ročně prodá hraček za 21 miliard dolarů (zhruba 520 mld. Kč), zájem však klesá. Mezi roky 2003 a 2004 se prodeje hraček snížily o pět procent ve prospěch elektronických přístrojů, hudebních přehrávačů a počítačových her, jak dokládá americká výzkumná agentura NPD Group. Odbyt mechanických hraček a příslušenství ve sledovaném období klesl o pět procent na 1,2 mld. dolarů a prodeje výchovných a vzdělávacích hraček spadly dokonce o čtvrtinu na 401 milion dolarů. Po čem děti a teenageři naopak toužili nejvíce? Hitem se staly digitální kamery, videohry Xbox, nebo přehrávače iPod.

Současná mládež je náročnější, než bývala dříve, a výrobci do tradičních hraček začali přidávat elektroniku a interaktivní technologie, aby je dokázali zaujmout, říká Genna Rosenbergová ze společnosti Jakks Pacific, předního designéra hraček. Tato firma přidáním spotřební elektroniky nejen že rozmluvila a rozhýbala své panenky Cabbage Patch Kids, ale rozhýbala také tržby, které jen za Cabbage Patch vzrostly o 183 procenta. Na více než dvojnásobek stouply díky elektronice také prodeje panenek Strawberry Shortcake a na trh už vstoupil medvídek Care, který díky počítačovému čipu dokáže předčítat dětem knížky.

Hrej si, tu máš mobil!

Objevily se ale i tendence opačné. Kromě toho, že elektronika vstoupila do hraček, se také samotné elektronické přístroje stávají hračkami. Například Hasbro, výrobce populárního G. I. Joea, nabízí multimediální přehrávač, jehož pomocí si mohou děti stahovat oblíbené filmy z televizních kanálů Cartoon Network a Nickelodeon. Za pouhých 79 dolarů je možné si od stejné firmy koupit digitální videokameru pro děti od osmi let. A není sama. MBA Entertainment uvedla na trh přehrávač MP3 a videokameru designované ve stylu své populární panenky Bratz.

Firma LeapFrog Enterprises, specializovaná na edukativní hračky, se zase spojila s mobilním telefonním operátorem Enfora a nabídli dětem za sto dolarů mobilní telefon TicTalk, ve kterém jsou i výukové hry. Jako hračky se bude prodávat stále více spotřební elektroniky, konstatuje Asociace hračkářského průmyslu (TIA) ve svém přehledu vývoje trhu za rok 2004. Přesun dětské pozornosti od tradičních hraček, jakými jsou puzzle, deskové hry a mechanické hračky k elektronickým přístrojům způsobí, že děti budou rychleji dospívat, dodává TIA.

Asijské trendy

Podobné vývojové trendy jako v USA jsou patrné i v Evropské unii a v České republice. Pouze s tím rozdílem, že EU není tvůrcem těchto trendů. Většinu hraček EU totiž dováží. Podle výzkumu Eurostatu v roce 2004 tento dovoz dosahoval 4,8 mld. euro, z toho se 81 procent hraček do zemí Evropské unie dováželo z Číny (v roce 1999 to bylo 76 procent). O druhé místo se mezi importéry hraček do EU dělí Švýcarsko a Hong Kong (oba mají čtyřprocentní podíl). Pouze dvě procenta z dovážených hraček pocházejí z USA. Nejznámějším evropským výrobcem hraček je Lego.

Dovoz hraček do ČR v roce 2004 činil 43,1 mil. euro a byl o polovinu vyšší než v roce 1999. Spolu s Litvou tak ČR zaznamenala nejvyšší přírůstek ve sledovaném období mezi zeměmi EU, ačkoliv v absolutním objemu importu byla ČR na 12. místě (Litva dovezla předloni hračky jen za 2,3 mil. eur). (Eurostat New Release, No.: 166/2005 – 22 December 2005.)

Elektronika se nevyhnula ani Krtečkovi

Podle průzkumu prodeje v obchodních domech Tesco se v minulém roce nejvíce prodávaly interaktivní hračky se zabudovanou elektronikou a elektronika. Ovšem ani stavebnice nejsou žádnými popelkami. Nejpopulárnější hračkou kupovanou pro kluky je auto obojživelník, rodiče také často sáhnou po stavebnici Lego, zejména Bionicle a Creator, řekla tisková mluvčí řetězce Tesco Jana Matoušková. (Mladá fronta Dnes, 13.12. 2005)

Mezi hračkami budou hrát prim především hračky interaktivní – stavebnice, roboti, auta řízená na dálku pro kluky a miminka reagující na péči svých malých maminek pro holčičky, potvrzuje marketingový týdeník Strategie. Pro holčičky se kupují hračky napodobující skutečné věci z běžného života: elektronická kuchyňka Snoby, žehličky a pračky a samozřejmě plakající, sající, zívající, spinkající a mluvící panenky. Zájem je především o panenky Chou Chou a Baby Anabell. Velká poptávka je tradičně i po panenkách Barbie, doplnila Jana Matoušková. Pozornosti se dostalo i hračkám známým z předminulého roku, jako je například Star party – hrající koberec s mikrofonem, dětský dalekohled, brýle na noční vidění nebo zařízení na dálkový odposlech.

Elektronicky byl dovzdělán i tradiční hračkový kamarád několika dětských generací, černý Krteček výtvarníka Zdeňka Milera. Ač stále plyšový, už umí reagovat na stisk ruky a po takovém impulsu se dá populární krtek do chůze. Holčičky si rády hrají na hospodyňky a učitelky, kluci na sportovce nebo mechaniky, proto jsou tolik oblíbené hračky, které napodobují svět dospělých, říká Lada Kyčmerová, redaktorka deníku Lidové noviny. Malé zpěváky proto potěší mikrofon Star Party nebo tančící koberec, v dětském provedení se prodává i hrnčířský kruh, mobilní kuchyň, šicí stroj, na kterém lze ušít oblečení pro panenky, nebo veterinářská výbava. (Lidové noviny, 12.12.2005)

Co nejvěrnější napodobenina skutečných věcí je jedním z hlavních motivů doplňování hraček elektronickými součástkami. Podle Heleny Koenigsmarkové, ředitelky Uměleckoprůmys­lového muzea v Praze je praktičtější, když děti dostávají jako hračky miniatury věcí ze současného světa, nikoli z toho neskutečného, třeba filmového. Vkus záleží i na míře vzdělanosti, přirozené inteligence a rozhledu ve vnímání estetiky, Koenigsmarková. (Mladá fronta Dnes, 21.12.2005)

Nad sortimentem hraček, a to i těch elektronických, se však pozastavuje diskusní fórum na www.zarohem.cz: Pro chlapečky jsou nabízena jen samá autíčka a rozvíjející hračky, jako jsou mikroskopy, obrušovače kamínků, stavebnice, kdežto pro holčičky jsou nabízeny jen samé hračky, které mají holčičky připravovat na budoucí život uklízečky, komentuje výběr dětských hraček autorka blogu. Nemám nic proti učení dětí disciplíně a úklidu už od malička, ale kupovat dvouletému dítěti mop, smeták a kýbl s hadrem, to si jaksi neumím představit. Už jste někdy něco podobného viděli pro kluky? Proč je v tomto směru u dětských hraček taková diskriminace? Je pro mě složité pochopit proč jedno dítě máme vést od útlého věku k výzkumu a logice a druhému máme kupovat žehlící prkno.

České děti nezůstávají stranou

Z elektronických přístrojů, které mohou substituovat hračky u starších dětí, prodejci v ČR potvrzují rostoucí oblibu přehrávačů MP3, počítačů a počítačových her a jednodušších mobilních telefonů. O přesměrování zájmu starších dětí od hraček k aktivní zábavě svědčí i nárůst prodejů digitálních fotoaparátů a videokamer. Stranou však nezůstávají ani kreativní hračky, stále populární zůstává stavebnice Lego a comeback prožívá tuzemská legenda – stavebnice Merkur. (Mladá fronta Dnes, 19.12. 2005 a Právo, 15.12. 2005).

Podle výzkumu Slezské univerzity v Opavě je hlavním kritériem při nákupu hraček jejich cena (96 procent respondentů průzkumu), zatímco pro 42 procent nakupujících dospělých je směrodatná zdravotní nezávadnost hračky. Necelá třetina účastníků výzkumu se při nákupu řídí přáním dítěte a jen šest procent bere v potaz design hračky. Výzkum rovněž ukázal, že 84 procent dospělých kupují dětem hračky s cílem, aby se samy zabavily a „daly pokoj“. Jen 16 procent dospělých kupuje hračky s cílem rozvíjet schopnosti dítěte. (Průzkum trhu hraček, Kateřina Hubová, Slezská univerzita Opava, seminární práce z roku 2000.)