Společnosti z vyspělých zemí se obávají podvodů v rozvíjejících se ekonomikách

Podceňovat nebezpečí podvodného jednání může mít pro firmy negativní důsledky

Praha, 21. června 2006 – Přestože se společnosti z vyspělých ekonomik setkaly s podvody buď v zemi svého sídla nebo v jiné ekonomicky rozvinuté zemi, obává se jejich vrcholový management podstatně více rizik spojených s podvodným jednáním, která hrozí v rozvíjejících se ekonomikách. Vyplývá to z výsledků devátého mezinárodního průzkumu společnosti Ernst &Young věnovaného podnikatelské etice Global Fraud Survey – Fraud Risk in Emerging Markets. Téměř polovina respondentů (48 %) uvedla, že za největší riziko na rozvíjejících se trzích považuje úplatkářství a jiné projevy korupce. Řada společností však nepodniká dostatečně razantní kroky k minimalizaci rizik, jež jim tam hrozí.

Podle devátého výzkumu Global Fraud Survey společnosti Ernst & Young se u firem z rozvinutých ekonomik, které mají s podvody osobní zkušenost, vyskytlo korupční jednání v 75 % případech buď přímo v zemi, kde daná společnost sídlí, nebo v některém jiném ekonomicky rozvinutém státě. Přesto více než polovina (60 %) respondentů z těchto zemí uvedla, že výskyt podvodu je pravděpodobnější v jejich dceřiných společnostech sídlících v rozvíjejících se ekonomikách. Mezi manažery působícími v těchto zemích jsou obavy ještě větší – 86 % z nich je přesvědčeno, že podvody jsou zde pravděpodobnější než v rozvinutých ekonomikách.

„Tento rozpor mezi fakty a vnímáním ukazuje na to, že přísné etické zásady, uplatňované mateřskými společnostmi, se v jejich zahraničních dceřiných společnostech v rozvíjejících se ekonomikách zatím nepodařilo prosadit. Průzkum upozornil rovněž na to, že společnosti nedělají dost pro snížení rizika podvodu. První bojovou linií sice jsou a vždy budou efektivní interní kontroly, ale tyto kontroly často nejsou integrální součástí širšího etického programu boje proti podvodům ani se nesleduje jejich účinnost,“ komentuje výsledky průzkumu Markus Lohmeier, vedoucí globální expertní skupiny Ernst & Young pro investigativní služby a řešení sporů v České republice, Slovensku, Slovinsku, Chorvatsku a Maďarsku.

Podle průzkumu, 20 % společností se na základě vyhodnocení rizika podvodů rozhodlo v rozvojových ekonomikách neinvestovat. Překvapivé je, že jsou to právě firmy s globálními etickými zásadami, které od těchto investic na základě detailního posouzení rizika podvodu upouštějí.

„Zprávy o velkých korupčních skandálech plní titulní strany novin po celém světě a zásadním způsobem ovlivňují priority jednotlivých podnikatelských subjektů i trhu jako celku. Uvážíme-li, že největší obavy z podvodů jsou v rozvíjejících se ekonomikách a že obětí podvodu se již stala pětina všech společností, mohly by důsledky pro ty, které by toto nebezpečí i nadále podceňovaly, být skutečně nedozírné,“ říká David L. Stulb, vedoucí globální expertní skupiny Ernst & Young pro investigativní služby a řešení sporů.

Společnosti, které na nové trhy vstupují, aniž by detailně posoudily riziko podvodu, jež jim hrozí, obvykle žádné formální etické zásady nemají. Měly by je nicméně urychleně zavést, aby byly schopny případné riziko podvodu odhalit. U společností, které mají etické zásady pro boj proti podvodům, je třikrát pravděpodobnější, že podvody při vstupu na nové trhy zohlední.

Další klíčová zjištění průzkumu:

  • Společnosti patrně podceňují riziko finančních podvodů v rozvíjejících se ekonomikách. Společnosti si jsou velice dobře vědomy rizika korupce, jež jim v rozvíjejících se ekonomikách hrozí. Nicméně náš průzkum naznačil, že patrně podceňují riziko účetních podvodů. Velice pozitivní roli pro investory a ostatní účastníky kapitálových trhů sehrává v této souvislosti přechod větších společností na Mezinárodní standardy účetního výkaznictví (International Financial Reporting Standards, IFRS). Na druhé straně, pokud hrozí, že přechod z účetních předpisů daného státu na IFRS bude mít pro výsledky hospodaření dceřiné společnosti negativní důsledky, mohlo by to zvýšit tlak na management, aby údaje v účetní závěrce „upravil“.
  • Respondenti věnují velkou pozornost otázkám správy a řízení (corporate governance) a díky razantnímu přístupu regulačních orgánů se stále více zaměřují i na řízení rizika podvodu.
  • Proč firmy vyšetřují podvody? Zatímco v minulosti šlo především o nalezení viníků, případně o náhradu ztrát, dnes téměř polovina respondentů uvedla jako hlavní důvod snahu identifikovat a odstranit nedostatky v systému interních kontrol.