SOS reaguje na vyjádření bank

Sdružení obrany spotřebitelů ČR (SOS) sleduje pozorně reakci bankovních domů působících v České republice na snahu Ministerstva financí ČR dosáhnout od nich určitých ústupků a zlepšit jejich přístup ke klientům.

Sdružení obrany spotřebitelů ČR, které dávalo v tomto směru podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (2003 – kvůli poplatku za zrušení účtu), považuje některá opatření, která se MF nyní snaží prosadit, pro spotřebitele za klíčová. SOS se aktivně účastnilo jednání pracovní komise na MF a jedná také s Bankovní asociací především o problematice dalšího vzdělávání spotřebitelů v bankovních službách, nad slovníčkem bankovních pojmů a o otázce etických kodexů.

Především jednotnou terminologii ceníků bankovních operací v různých bankách považuje SOS za jeden z významných kroků, které by měly banky udělat. Současný stav je pro spotřebitele zavádějící, čehož banky využívají ve svůj prospěch. S tím také souvisí uvádění celkové ceny operací, aby si klient například místo celkové ceny za převod peněz do jiné banky nemusel sám v různých částech ceníku najít např. ceny za převod, za použití určitého platebního kanálu, za příplatek prostřednictvím zúčtovacího centra ČNB a ještě za účetní položku. Jde i o odbourání duplicitních plateb, aby klienti platili jen za vedení účtu, a již ne samostatně za další položky, které do něj logicky patří. A ceník by měl automaticky každý klient najít ve smlouvě. Pokud banka v něm provede nějaké změny, měl by spotřebitel mít možnost od banky v určité lhůtě odejít, a to bez jakýchkoli sankcí spočívajících např. v poplatku za zrušení účtu, či okamžitém účtování podle nového sazebníku.

Nabídka finančních služeb bank pro klienty se musí zpřehlednit a zjednodušit. Jedině pak si budou spotřebitelé schopni sami zodpovědně vybírat pro své potřeby nejvhodnější produkt, zdůrazňuje Karel PavlíkSOS, který se jednání účastní. Zásadní je i spotřebitelské vzdělávání v oblasti finančních služeb. Pokud však budou banky své nabídky komplikovat např. i používáním různých pojmů, pak se v jejich nabídce klient přes maximální snahu ne vyzná. Je na bankách, aby ukázaly, že svou proklientskou rétoriku myslí vážně, zdůraznil Pavlík.

SOS považuje za důležité i rozšíření pravomocí finančního arbitra. Z podnětů spotřebitelů, s nimiž se na SOS obracejí, vyplývá, že mnohdy skutečně – kromě soudu – neexistuje nezávislý subjekt, na který by se mohli se svými problémy s bankami obrátit. Zpoplatňováním reklamací navíc některé banky domáhání se práva spotřebitelům dále komplikují.

SOS věří, české že banky nakonec vyjdou spotřebitelům vstříc a budou se chovat jako je obvyklé ve „starých“ zemích Evropské unie, či dokonce lépe.