Rodiče na malých městech berou finanční výchovu svých dětí zodpovědněji

[Tisková zpráva] Vést děti k zodpovědnému zacházení s penězi a debatovat s nimi o rodinném rozpočtu se snaží více lidé na malých městech (do 4 999 obyvatel). O rodinných financích si s dětmi pravidelně povídá téměř třetina obyvatel maloměst, zatímco ve městech tak činí jen desetina všech rodičů. Polovina z nich se dokonce domnívá, že děti by se tématem peněz neměly zatěžovat. Vyplývá to z průzkumu ČSOB.

„Ukázalo se, že vztah k majetku a penězům je na malých městech mnohem zodpovědnější, než tomu je v městech velkých,“ říká Ondřej Škorpil, ředitel Kanceláře představenstva ČSOB. „Je to dáno i historickou zkušeností. Lidé na maloměstech si museli svůj majetek pracně vydobýt a vždy jej vnímali jako potvrzení svého společenského statusu.“ To potvrzují i další čísla z průzkumu. Zatímco obyvatelé velkých měst souhlasí s tím, že by školáci měli dostávat kapesné bez přímé vazby na dobré známky či pomoc v domácnosti, lidé z  menších měst jsou ochotni děti motivovat právě finanční odměnou i nad rámec kapesného.  

Více než polovina rodičů z velkých měst i maloměst se však shoduje na tom, že děti na prvním stupni základní školy kapesné vůbec nepotřebují. S tím však tak úplně nesouhlasí odborníci. Alespoň symbolické kapesné by podle nich měly děti dostávat od nástupu do školy, aby se naučily základům hospodaření a znát hodnotu peněz. „Se vstupem dítěte na druhý stupeň se však názor na kapesné mění. Ovšem zatímco ve velkých městech dává 35 % rodičů nejčastěji kapesné do 100 korun, na malých městech tuto „maximální“ částku dává jen 17 %. Většina maloměstských dětí dostává kapesné méně než stokorunu,“ vysvětluje Ondřej Škorpil.

Městští středoškoláci to oproti svým maloměstským vrstevníkům mají ještě lepší. Téměř polovina domácností ve velkých městech dává teenagerům částku od 300 do 499 korun měsíčně. Na malém městě dostávají obvykle o stovku méně. 

U vysokoškoláků se však role najednou mění. Zatímco na malých městech dostává polovina vysokoškoláků od rodičů kapesné v rozmezí 2 – 3 tisíce korun, ve velkých městech nedostává 27 % studentů vysoké školy od rodičů ani korunu. „Má to však logické vysvětlení,“ říká Ondřej Škorpil. „Mladí lidé z měst mají vysoké školy a univerzity přímo v místě bydliště, takže jim odpadají náklady na koleje, které však studenti z maloměst musejí hradit, nejčastěji právě z kapesného.“

Co naopak obyvatele velkých i malých měst spojuje, je názor, že by děti měly přispívat na domácnost od vstupu do svého prvního zaměstnání. Na tom se shodnou všichni dotazovaní. Pokud by skutečně měly dávat svým rodičům příspěvek na chod domácnosti, pak by měly na malém městě přispívat adekvátní část odpovídající počtu členů v domácnosti a nákladům na ně.  Naopak rodičům ve velkém městě by stačilo, kdyby jim dávali částku, která se bude odvíjet od výše jejich příjmů.