Řízení rizik ve finančních institucích: stav se zlepšil, ale ještě není hotovo, konstatuje Deloitte

Řízení rizik (risk management) se v představenstvech finančních institucí dostalo pod přísný dohled a je předmětem jejich prvořadého zájmu. Proto je zapotřebí, aby výkonní ředitelé věnovali risk managementu stále vyšší pozornost a firmy do něj investovaly více než dosud. Současným stavem risk managementu se zabývá Páté vydání Přehledu globálního risk managementu: Zkušenosti řízení se prohlubují (Global Risk Management Survey Fifth Edition: Accelerating Management Practices), kterou již po páté vydala mezinárodní účetní a poradenská společnost Deloitte.

Hlavní poznatky z průzkumu:

– Rizika tržní, úvěrové a likvidity mají zvládnuto 70 až 80 % finančních institucí, zatímco rizika kontinuity podnikání či rizika geopolitická zvládá 35 respektive 40 % podniků.

– Program podnikového řízení rizik zavedla jen třetina společností

– V posledních dvou letech zvýšily investice do risk managementu dvě třetiny dotázaných firem a 30 % firem je v příštích dvou letech zvýší

Letošního průzkumu společnosti Deloitte a Touche LLP se zúčastnili vrcholoví manažeři 130 finančních institucí z Evropy, Asie, Latinské a Severní Ameriky. Ze 45 % to byly retailové banky, dále investiční banky a společnosti, státní finanční instituce, pojišťovny, a jiné. Risk management nepočká

Efektivní risk management je pro finanční instituce kritickou záležitostí, říká Mike Jennings, FSI partner, Deloitte Česká republika. Očekávání, kterým jsou vystaveny ze strany dohledových a regulačních orgánů, ratingových agentur, zákazníků, investorů, obchodních partnerů i zákonodárných orgánů se neustále stupňují. Reálně bylo v oblasti řízení rizik dosaženo výrazného pokroku, nicméně k vytvoření skutečně komplexního systému, který bude schopen aktivně identifikovat, hodnotit a řídit všechna rizika, zbývá finančním institucím ještě mnoho práce.

Tlak na finanční instituce je pochopitelný. Svojí chybou mohou vážně poškodit celý světový finanční systém. Proto jsou na ně kladeny nové požadavky, ať už ve formě Basel II, Sarbanes-Oxleyho zákonu proti praní špinavých peněz, nebo Direktivy EU o trhu finančních instrumentů (MiFID). Zároveň musejí tyto instituce držet krok s prudkým nástupem alternativních finančních nástrojů na trh, jako jsou např. úvěrové deriváty, soukromé investiční fondy či dokonce energetické komodity.

Manažerů je dost, ale program má málokdo

Proto se nelze divit, když 70 % respondentů průzkumu potvrdilo, že řízením rizik se zabývají rady ředitelů – nejvyšší výkonný řídící orgán společností. V roce 2004 to bylo 59 %, zatímco v roce 2002 jen 57 % společností. Zřízení zvláštní funkce ředitele pro rizika (Chief Risk Officer – CRO) potvrdila 84 % institucí, zatímco před čtyřmi lety to bylo jen 65 procent. Obvykle je CRO odpovědný buď generálnímu řediteli a předsedovi představenstva (ve 42 % případů) nebo představenstvu (37 %). Naproti tomu podnikový program řízení rizik (program enterprise risk management ERM) funguje ve 35 % dotázaných společností. Dalších 32 % respondentů podobný program zavádí a 18 % se chystá jej vytvořit.

Ty společnosti, které už mají ERM zavedený, tvrdí, že jim přináší novou hodnotu. Prakticky tři čtvrtiny respondentů odpověděly, že benefity plynoucí z ERM převyšují náklady. Většinou se však jedná o kvalitativní hodnocení typu „lépe chápeme rizika“, „zlepšil se pohled regulátora“, případně „zlepšilo se hodnocení ratingové agentury“. Kvantifikovat tyto závěry je ale poměrně obtížné. Třináct procent respondentů dokáže vyčíslit náklady na ERM a jen 4 % účastníků průzkumu dokáží určit velikost nově vytvořené hodnoty plynoucí z ERM.

Efektivní risk management mívají finanční instituce zavedeny v tradičních oblastech. Tržní rizika dovede řídit 80 % finančních institucí, podobně je tomu s krytím úvěrových rizik. S rizikem likvidity si efektivně poradí 71 % respondentů. Naproti tomu méně než polovina respondentů má efektivní risk management pro zachování kontinuity podnikání a jen 35 % pro rizika geopolitická. Podobné je to s implementací ERM pro různé druhy rizik. Tržní, úvěrová a provozní rizika má pokryty programem ERM téměř 90 % finančních institucí, ale jen 37 % respondentů má do ERM zahrnuta také rizika strategická, 32 % rizika ochrany soukromí a 19 % rizika geopolitická.

Risk management stál dost peněz (a ještě bude stát)

Významným mezníkem pro řízení rizik je Basel II. Více než 70 % výkonných ředitelů v průzkumu sdělilo, že jejich společnosti zavedly formální celopodnikové programy pro implementaci dohod. Avšak většina institucí ještě zdaleka nemá dokončeny všechny procesy, které jsou nutné k dosažení standardů vyžadovaných dohodami Basel II.

Do řízení rizik musejí finanční instituce poměrně dost investovat. Dvě třetiny respondentů potvrdily, že v uplynulých dvou letech jejich společnosti zvýšily výdaje na risk management. V příštích dvou letech se zvýší investice podle 30 procent účastníků průzkumu.

Finanční instituce jsou nyní konfrontovány s prudkým rozvojem velmi komplexních produktů, mnohem kolísavějšími trhy, důraznějšími kontrolami a regulacemi, s koncentrací odvětví, zejména přeshraničními fúzemi v Evropě, i s externími riziky, jako jsou porušování zákonů či přírodní katastrofy. V tomto náročném prostředí rostoucích rizik se požadavky na úroveň jejich řízení neustále zvyšují, doplňuje Mike Jennings. Většina institucí nemá agendu řízení rizik dokončenu. Společnosti, které chtějí skutečně pochopit a řídit všechna rizika, která jim hrozí, pak mohou riziko uchopit jako nástroj na zvýšení své konkurenční schopnosti a na vytvoření nových hodnot.