Region střední a východní Evropy získal nástroje, které mu pomohou se odrazit

Po 20 letech transformací se země střední a východní Evropy (CEE) úspěšně integrovaly do světové ekonomiky. K překonání současné krize musí region udržet a dále rozvíjet své strukturální spojení s EU a zbytkem světa.

Za posledních dvacet let měl vývoj ekonomiky v zemích střední a východní Evropy velmi úspěšnou historii. Region prošel jasným přechodným procesem, jehož výsledkem je téměř ztrojnásobení hrubého domácího produktu na hlavu. Klíčovou hnací silou tohoto úspěchu je hluboká integrace střední a východní Evropy v globálním kontextu. Dnes jsou země střední a východní Evropy otevřenými ekonomikami s celkovým podílem zahraničního obchodu 70 % jejich HDP. Těžce vydobytá konkurenceschopnost regionu a jeho schopnost zachovat výrobní kapacitu jsou klíčovými faktory, které umožňují regionu střední a východní Evropy překonat celosvětovou krizi a okamžitě zachytit oživení, až ve světě znovu nastartuje poptávka, říká Debora Revoltella, vedoucí strategické analýzy pro střední a východní Evropu UniCredit Group.

Obzvlášť úspěšná byla obchodní integrace s Evropskou unií. V řadě odvětví, jako je strojírenství, elektrické a optické zařízení, automobilový průmysl a doprava, textilní a gumárenský sektor, se země střední a východní Evropy staly výrobní paží Evropské unie, říká paní Revoltella. Tím je zaručena dobrá perspektiva do budoucna, protože většina z těchto sektorů, na které se region specializuje, se obecně považuje za nejúspěšnější na světě. Zahraniční přímé investice hrály v budování nové výrobní kapacity regionu klíčovou roli a úspěch procesu také přispěl k vytvoření poměrně velkého domácího trhu, který je dnes dokonce větší než trhy čínské a německé.

Konkurenceschopnost zemí střední a východní Evropy není jen otázkou ceny práce. Kvalita pracovní síly, vysoká produktivita, kvalita a flexibilita provozního prostřední, legislativní a regulatorní přibližování Evropské unii – to všechno k tomu přispělo. Úspěch zemí střední a východní Evropy se také zpětně odrazil do faktoru úspěchu zemí, jako jsou Rakousko, Finsko, Německo, Itálie a Švédsko, které na region vsadily, říká Debora Revoltella. Západní země profitovaly ze zemí střední a východní Evropy jako cílového trhu jejich produkce a oblasti delokalizace výroby. Není náhodou, že sektory, které jsou v rámci střední a východní Evropy integrovanější, jsou také těmi sektory, které zažily silnější růst v západní Evropě. Výroba ve střední a východní Evropě je nyní základní částí strategie firem.

Globální finanční krize měla samozřejmě dopad na ekonomiky na celém světě. Světová obchodní organizace a Mezinárodní měnový fond předpovídají v roce 2009 pokles světové poptávky o 10 % nebo i více. Pro země střední a východní Evropy analytici skupiny UniCredit předpokládají v roce 2009 pokles exportu o 65 mld. eur ve srovnání s rokem 2008 (první pokles v desetiletí), dále negativní růst investic o asi 10 %, podstatný pokles zahraničních přímých investic (téměř o polovinu ve srovnání s rokem 2008) a růst nezaměstnanosti na vysokou úroveň.

Mezinárodní závazek podporovat region je však vysoký. Národní i mezinárodní hráči pokračují s iniciativami a především banky zde hrají důležitou roli. Tím, že jsou dlouhodobými investory v regionu, mohou banky jako je UniCredit Group podporovat místní ekonomiky v těžkých dobách a připravit se na budoucí odraz. Za uplynulých dvacet let transformace získal region dovednosti a nástroje, které potvrzují správnou volbu zahraničních investic v těchto zemích, říká Debora Revoltella.